Třída Smith

třída amerických torpédoborců

Třída Smith byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Byla to první třída amerických torpédoborců schopná oceánských plaveb. Zároveň to byly první americké torpédoborce poháněné parními turbínami a poslední využívající jako palivo uhlí.[1] Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Torpédoborce byly nasazeny za první světové války, roku 1919 byly čtyři vyřazeny a poslední byl ještě dva roky využíván jako cvičný cíl a poté byl také sešrotován.

Třída Smith
USS Lamson (DD-18)
USS Lamson (DD-18)
Obecné informace
UživatelUS Navy
Typtorpédoborec
Lodě5
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Truxtun
Nástupcetřída Paulding
Technické údaje
Výtlak700 t (standardní)
900 t (plný)
Délka88,1 m (na vodorysce)
89,6 m (max.)
Šířka7,9 m
Ponor2,4 m
Pohonturbíny
parní stroj
4× kotel
Rychlost28 uzlů
Dosah2800 nám. mil při 10 uzlech
Posádka87
Výzbroj5× 76mm kanón (5×1)
3× 450mm torpédomet (3×1)

Torpédoborce třídy Smith konstrukčně navazovaly na první třídy menších amerických torpédoborců, byly však výrazně zvětšeny a vyzbrojeny baterií rychlopalných 76mm kanónů. První tři plavidla byla objednána ve fiskálním roce 1907 a zbývající dvě ve fiskálním roce 1908.[1] V letech 1908–1910 bylo postaveno celkem pět torpédoborců této třídy. Na stavbě se podílely loděnice William Cramp & Sons ve Filadelfii, Bath Iron Works v Bathu a New York Shipbuilding Corporation v Camdenu.[2]

Jednotky třídy Smith:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
USS Smith (DD-17) Cramp březen 1908 20. dubna 1909 listopad 1909 Od roku 1919 využíván jako cvičný cíl, 1921 sešrotován.
USS Lamson (DD-18) Cramp březen 1908 16. června 1909 únor 1910 Vyřazen 1919.
USS Preston (DD-19) New York SB duben 1908 14. července 1909 prosinec 1909 Vyřazen 1919.
USS Flusser (DD-20) Bath Iron Works srpen 1908 20. července 1909 říjen 1909 Vyřazen 1919.
USS Reid (DD-21) Bath Iron Works srpen 1908 17. srpna 1909 prosinec 1909 Vyřazen 1919.

Konstrukce

editovat
 
USS Flusser (DD-20)

Torpédoborce byly vyzbrojeny pěti 76mm kanóny Mk.III/V/VI v jednohlavňových postaveních a třemi 450mm torpédomety. Na palubě byla tři rezervní torpéda pro druhou salvu. Roku 1916 byl jeden 76mm kanón demontován a jednohlavňové torpédomety byly nahrazeny dvouhlavňovými, takže jejich počet vzrostl na šest. Další rezervní torpéda už nesena nebyla. Pohonný systém tvořily tři parní turbíny Parsons a čtyři kotle Mosher. Lodní šrouby byly tři. Výkon pohonného systému byl 10 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 28 uzlů. Dosah byl 2800 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[2]

Služba

editovat

Všech pět torpédoborců bylo ve službě za první světové války. Žádný nebyl ztracen. Roku 1919 byly čtyři vyřazeny a sešrotovány. Poslední Smith sloužil (společně s bitevní lodí USS Indiana (BB-1) a ponorkou USS G-1 (SS-19½)) ke zkouškám leteckého bombardování, které do listopadu 1920 probíhaly v Chesapeakské zátoce. Roku 1921 byl sešrotován.[1]

Související články

editovat

Reference

editovat
  1. a b c Smith Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c SMITH destroyers (1909-1910) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat