Třída Reina Regente

Třída Reina Regente
	Alfonso XIII
Obecné informace
Uživatel	Španělské námořnictvo
Typ	chráněný křižník
Lodě	3
Osud	1 ztracen; 2 vyřazeny
Předchůdce	třída Alfonso XII
Nástupce	třída Río de La Plata
Technické údaje
Výtlak	4725 t (standardní)
Délka	96,6 m (mezi svislicemi); 97,1 m (celková)
Šířka	15,2 m
Ponor	6,21 m (max.)
Pohon	4 kotle, 2 parní stroje; 2 lodní šrouby
Rychlost	20,4 uzlu
Dosah	7200 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	440
Výzbroj	4× 200mm kanón (4×1); 6× 120mm kanón (6×1); 6× 57mm kanón (6×1); 6× 37mm kanón (6×1); 5× 356mm torpédomet
Pancíř	25-120mm paluba; 75mm štíty děl

Třída Reina Regente byla lodní třída chráněných křižníků španělského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Španělské námořnictvo je provozovalo v letech 1888–1911. Křižník Reina Regente roku 1895 ztroskotal. Jeho sesterské křižníky byly vyřazeny.

Stavba

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Jejich stavba trvala plných třináct let. Prototypový křižník postavila v letech 1886–1888 britská loděnice Thompson v Clydebanku. Dva sesterské křižníky postavily v letech 1886–1899 španělské loděnice Arsenal de Ferrol a Arsenal de Cartagena.^[1]^[2]

Jednotky třídy Reina Regente:^[1]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěn	Vstup do služby	Osud
Reina Regente	Thompson	červen 1886	24. února 1887	1. ledna 1888	Dne 9. března 1895 ztroskotal při plavbě z Cádizu do Tangeru.
Alfonso XIII	Arsenal de Ferrol	1891	31. srpna 1891	1896	Vyřazen 1907.
Lepanto	Arsenal de Cartagena	1886	16. listopadu 1893	26. ledna 1899	Vyřazen 1911.

Konstrukce

Základní uspořádání třídy

Reina Regente

Křižníky měly dva komíny. Chránila je 25–120mm pancéřová paluba, přičemž 75mm pancéřování měly i štíty děl. Hlavní výzbroj představovaly čtyři 200mm/35 kanóny Hontoria M1883, lafetované po jednom a kryté štíty. Dva stály vedle sebe na přídi a dva na zádi. Doplňovalo je šest 120mm/35 kanónů Hontoria M1883, šest 57mm/42 kanónů Nordenfelt, šest 37mm kanónů Maxim a pět pevných 356mm torpédometů (dva na přídi, po jednom na bocích trupu a jeden na zádi). Pohonný systém tvořily čtyři cylindrické kotle a dva parní stroje o výkonu 11 500 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Neseno bylo 1200 tun uhlí. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,4 uzlu. Dosah byl 7200 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c REINA REGENTE protected cruisers (1888-1899) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 384. (anglicky)

Literatura

GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. 440 s. (anglicky)

Související články

Seznam španělských křižníků

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Reina Regente na Wikimedia Commons

[nav-1] REINA REGENTE protected cruisers (1888-1899) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky)

[con-2] GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 384. (anglicky)

[1]

[2]