Třída Oksøy
Třída Oksøy je třída minolovek norského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Spadají do kategorie plavidel pro vyhledávání min (MHC – minehunter coastal). Pouze mírně se od nich odlišují minolovky příbuzné třídy Alta (MSC – minesweeper coastal).
| Třída Oksøy | |
|---|---|
 Hinnøy (M343) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Norské královské námořnictvo |
| Typ | minolovka |
| Lodě | 4 |
| Osud | aktivní (2015) |
| Nástupce | třída Alta |
| Technické údaje | |
| Výtlak | t (standardní) 375 t (plný) |
| Délka | 55,2 m |
| Šířka | 13,6 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Posádka | 38 |
| Výzbroj | 2× 20mm kanón 2× 12,7mm kulomet 6× Mistral (1×6) |
| Radar | 2× Decca RN 88 |
| Sonar | TSM 2023N |
Stavba
editovatČtveřice minolovek této třídy byla objednána v listopadu 1989 u norské loděnice Kvaerner ve městě Mandal. Do služby byly přijaty v letech 1994–1995.[1]
Jednotky třídy Oksøy:[2]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Oksøy (M340) | 18. srpna 1994 | aktivní | |
| Karmøy (M341) | 9. ledna 1995 | aktivní | |
| Måløy (M342) | 24. března 1995 | aktivní | |
| Hinnøy (M343) | 8. září 1995 | aktivní |
Konstrukce
editovatPlavidla mají koncepci katamaranů pohybujících se na vzduchovém polštáři s využitím tzv. přízemního efetu. Díky tomu dosahují vysokých rychlostí, což jim umožňuje rychlý přesun do oblasti určení. Postavena jsou z plastového sendviče vyztuženého skelným vláknem. Jsou vybavena dvěma navigačními radary Decca RN 88. K vyhledávání a klasifikaci min slouží trupový sonar TSM 2023N. Pro ničení min slouží dva dálkově ovládané ponorné prostředky Pluto.[1] Hlavňovou výzbroj tvoří dva 20mm kanóny Rheinmetall a dva 12,7mm kulomety. K obraně proti napadení ze vzduchu slouží šestinásobný protiletadlový raketový komplet Sadral pro střely Mistral. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 12V 396 TE84, každý o výkonu 2760 kW, pohánějící dva lodní šrouby. Jemné manévrování umožňují dvě vodní trysky Kvaerner Eureka. Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 176.
- ↑ Class Oksoy Coastal Minesweeper [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. (anglicky)
Literatura
editovat- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Oksøy na Wikimedia Commons
