Třída Graudenz byla třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Skládala se ze dvou jednotek, přijatých do služby v letech 1914–1915. Oba křižníky bojovaly v první světové válce. Po jejím skončení byly v rámci reparací předány Francii a Itálii. Jejich námořnictva je provozovala do let 1936 a 1938.

Třída Graudenz
Strasbourg (ex SMS Regensburg)
Strasbourg (ex SMS Regensburg)
Obecné informace
UživateléVlajka Kaiserliche Marine Kaiserliche Marine
Vlajka Francie Francouzské námořnictvo
Vlajka Italského námořnictva Regia Marina
Typlehký křižník
Lodě2
Zahájení stavby1912
Spuštění na vodu1913–1914
Uvedení do služby1914–1915
Osud1 vyřazen
1 potopen
Předchůdcetřída Karlsruhe
Nástupcetřída Pillau
Technické údaje
Výtlak4912 t (standardní)
6382 t (plný)
Délka139 m (na vodorysce)
142,7 m (max.)
Šířka13,8 m
Ponor4,9 m
Pohon12 kotlů, 2 turbíny
2 lodní šrouby
Rychlost27,5 uzlů
Dosah5500 nám. mil při 12 uzlech
Posádka385
Výzbroj12× 105mm kanón
2× 50mm torpédomet
120 min
Pancíř18–60mm boky
20–40mm paluba s 40–60mm konci
50mm štíty děl
100mm velitelská věž

V letech 1912–1915 byly postaveny dva křižníky této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice AG Weser v Brémách a Kaiserliche Werft Kiel v Kielu.[1]

Jednotky třídy Graudenz:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Graudenz Kaiserliche Werft Kiel 1912 25.10.1913 10.8.1914 Vyřazen 1920. V rámci reparací připadl Itálii. Provozován jako Ancona. Sešrotován 1938.
Regensburg AG Weser 1912 25.4.1914 3.1.1915 Vyřazen 1920. V rámci reparací připadl Francii. Provozován jako Strasbourg. Od roku 1936 plovoucí kasárna. Roku 1944 v Lorientu potopen vlastní posádkou.

Konstrukce

editovat
 
SMS Graudenz
 
Vrak francouzského křižníku Strasbourg (ex Regensburg) v Lorientu

Třída Graudenz se od předchozí třídy lišila pouze třemi komíny. Výzbroj představovalo dvanáct 105mm kanónů, pro německé lehké křižníky té doby obvyklé ráže. Kanóny byly lafetovány po jednom. Dále nesly dva 500mm torpédomety a až 120 min. Boky kryl 18–60mm silný pancéřový pás, pancéřová paluba měla sílu 20–60 mm, štíty děl 50 mm a velitelská věž 100 mm. Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů Marine a dvě parní turbíny Marine o výkonu 26 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 27,5 uzlu. Dosah byl 5500 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]

Modifikace

editovat

Za války byla výzbroj obou křinžíků zesílena. Od roku 1915 Graudenz nesl sedm 150mm kanónů, dva protiletadlové 88mm kanóny, čtyři 500mm torpédomety a až 120 min. Roku 1917 byl stejně přezbrojen i Regensburg.[1]

Graudenz se 24. ledna 1915 účastnil bitvy u Dogger Banku.[2] Regensburg bojoval v bitvě z Jutska. Obě lodi válku přečkaly a byly předány vítězům jako součást reparací. Graudenz získala Itálie a přejmenovala ho na Ancona. Křižník byl sešrotován v roce 1938. Regensburg byl předán Francii. Francouzské námořnictvo ho provozovalo pod názvem Strasbourg. Křižník se v roce 1928 zapojil do pátrání po posádce ztroskotané vzducholodi Italia. Sešrotován byl v roce 1944.[3]

Reference

editovat
  1. a b c d GRAUDENZ light cruisers (1914 - 1915) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 115. 
  3. MILFORD, Darren. Graudenz Class Light Cruisers [online]. Worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat