Třída Duquesne byly první třída těžkých křižníků (jinak též „Washingtonských křižníků“) francouzského námořnictva.[1] Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy, která byla typickým představitelem této kategorie plavidel, tedy lodí o výtlaku 10 000 tun, vyzbrojených osmi 203 mm kanóny a téměř zcela postrádajících pancéřovou ochranu.[2]

Třída Duquesne
Tourville
Tourville
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Svobodní Francouzi
Typtěžký křižník
Lodě2
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Suffren
Technické údaje
Výtlak10 000 t (standardní)
12 200 t (plný)
Délka191 m
Šířka19 m
Ponor6,32 m
Pohon4 turbínová soustrojí, 9 kotlů
4 lodní šrouby
120 000 hp
Rychlost33 uzlů
Dosah5500 nám. mil při 13 uzlech
Posádka605
Výzbroj8× 203mm kanón (4×2)
8× 75mm kanón (8×1)
12× 13,2mm kulomet (3×4)
6× 550mm torpédomet
(1943):
8× 203mm kanón (4×2)
4× 75mm kanón (4×1)
8× 40mm kanón (8×1)
16× 20mm kanón (16×1)
Pancíř25,4mm boky a věže
Letadla1× katapult
hydroplán

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1927–1928.[1]

Jednotky třídy Duquesne:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Duquesne 1924 17. prosince 1925 6. prosince 1927 Vyřazen 1950.
Tourville 1925 24. srpna 1926 1. prosince 1928 Vyřazen 1950.

Konstrukce

editovat
 
Ilustrace třídy Duquesne

Boky a dělové věže křižníků byly chráněny 25,4mm pancířem. Výzbroj tvořilo osm 203mm kanónů ve dvoudělových věžích, osm 75mm kanónů, dvanáct 13,2mm kulometů a šest 550mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo devět kotlů a čtyři turbínová soustrojí o výkonu 120 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 5500 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.[1]

Modifikace

editovat

Roku 1943 byly oba křižníky modernizovány v USA. Novou výzbroj tvořilo osm 203mm kanónů, čtyři 75mm kanóny, osm 40mm kanónů a šestnáct 20mm kanónů.[2]

Služba

editovat
 
Tourville
 
Tourville roku 1943 v Casablance

Po francouzské kapitulaci kotvily obě jednotky v Alexandrii. V červenci 1940 Britové zahájily operaci Catapult, v rámci které chtěli neutralizovat francouzské loďstvo a zabránit jeho využití Německem. Hrozilo, že na francouzské lodě v přístavu zaútočí podobně jako v Mers-el-Kébiru. Problém se podařilo vyřešit vyjednáváním za cenu odzbrojení a internace francouzských lodí (měly zde odzbrojené kotvit až do konce války).

Po zániku Vichistické Francie se DuquesneTourville dne 30. května 1943 vrátily na stranu spojenců, byly modernizovány v USA a do konce války sloužily v silách Svobodných Francouzů.[2]

Po válce byly oba křižníky do roku 1950 využívány jako cvičné lodě. Po vyřazení byly využívány jako pomocná stacionární plavidla. Duquesne byl sešrotován v roce 1955 a Tourville v roce 1962.[3]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku French cruiser Duquesne na anglické Wikipedii.

  1. a b c d DUQUESNE heavy cruisers (1927-1928) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 103. 
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 78. 

Literatura

editovat
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat