Třída Derfflinger

třída německých bitevních křižníků

Třída Derfflinger byla třídou bitevních křižníků německého císařského námořnictva z doby první světové války. Skládala se z jednotek Derfflinger, Lützow a Hindenburg. Lodě byly objednány v letech 1912–1913, jako reakce na stavbu britských bitevních křižníků třídy Lion a představovaly druhou generaci německých bitevních křižníků. Jednalo se o poslední postavené německé bitevní křižníky, žádná z lodí třídy Mackensen již nebyla dostavěna.

Třída Derfflinger
SMS Hindenburg
SMS Hindenburg
Obecné informace
UživatelVlajka Německého císařského námořnictva
Typbitevní křižník
LoděSMS Derfflinger
SMS Lützow
SMS Hindenburg
PředchůdceSMS Seydlitz
Nástupcetřída Mackensen
Technické údaje
Výtlak26 600 t
Délka210 m
Šířka29 m
Ponor8,3 m
Pohon4 turbínová soustrojí Parsons
18 kotlů
4 lodní šrouby
77 000 hp
Rychlost26,5 uzlů
Posádka1391
Výzbroj(Derfflinger po dokončení):
8× 305 mm (4×2)
12× 150 mm (12×1)
12× 88 mm
4× 500mm torpédomet
Pancířpaluba 50 mm
boky až 279 mm
věže 254 mm

Novinkou bylo zavedení děl ráže 305 mm a nová koncepce rozmístění dělových věží, které se nacházely pouze na přídi a zádi lodi. První dvě jednotky se účastnily bitvy u Jutska v roce 1916, ve které byly obě poškozeny. Lützow byl poškozen tak vážně, že ho musel potopit německý torpédoborec G38.

Konstrukce

editovat
 
SMS Hindenburg při spuštění na vodu

Hlavní výzbroj lodí této třídy představovalo osm 305mm kanónů o délce hlavně 50 ráží. Umístěny byly již zcela moderně ve čtyřech dvoudělových věžích, po dvou na přídi a zádi lodi.

Jako první německé lodi měla tato plavidla průběžnou palubu, což byl nový moderní konstrukční prvek a pouze jedno patro kasemat s děly menších ráží. V těchto kasematách bylo umístěno dvanáct 150mm kanónů (Lützow a Hindenburg již měly šestnáct). Lehkou výzbroj tvořilo dvanáct 88mm kanónů. Lodě dále nesly čtyři pevné torpédomety.

Derfflinger a Lützow původně nesly jednoduché stožáry. Během oprav po bitvě u Jutska dostal Derfflinger nové trojnožkové stožáry a Hindenburg s nimi byl již postaven. U obou lodí také byl redukován počet 88mm kanónů a odstraněny byly protitorpédové sítě.

Operační nasazení

editovat
 
SMS Lützow

Derfflinger a Lützow se účastnily bitvy u Jutska ve dnech 31. května až 1. června 1916 (Hindenburg byl dokončen až v roce 1917 a neúčastnil se žádného střetnutí), ve které se podílely na potopení britských bitevních křižníků HMS Invincible a HMS Queen Mary. Obě německé lodě ale byly v bitvě také vážně poškozeny. Derfflinger zasáhlo 17 projektilů velké a další čtyři střední ráže, přičemž loď nabrala okolo 3 000 tun vody, ale podařilo se jí zachránit.

Lützow zasáhlo více než 24 projektilů, přičemž čtyři měly ráži 380mm. Loď nabrala značné množství vody a její příď se postupně tak ponořila, že se lodní šrouby začaly vynořovat z vody. Loď se dostala až poblíž ústí Kielského průplavu, měla však tak velký ponor, že by uvázla na mělčině a proto byla potopena torpédoborcem G38. Ztráta nedávno dokončeného a moderního křižníku Lützow byla největší ztrátou císařského námořnictva v celé bitvě.

 
Nákres konstrukce lodi

Po německé kapitulaci odpluly hlavní síly císařského námořnictva, včetně bitevních křižníků Derfflinger a Hindenburg, do Scapa Flow, kde byly lodě internovány s minimální posádkou. Osud lodí se naplnil dne 21. června 1919, kdy je v tzv. Incidentu ve Scapa Flow potopily vlastní posádky, aby nemohly být předány do rukou vítězných států. Derfflinger se potopil ve 14:45, jeho vrak byl vyzvednut až v roce 1939 a později byl sešrotován. Hindenburg se potopil v 17:00, v roce 1930 byl vyzvednut a následně byl jeho vrak sešrotován.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Derfflinger class battlecruiser na anglické Wikipedii.


Literatura

editovat
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 
  • STAFF, Gary. German Battlecruisers of World War One: Their Design, Construction and Operations. Barnsley: Seaforth Publishing, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-191-4. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat