Třída Colossus

třída britských bitevních lodí (1910)

Třída Colossus byla třída dreadnoughtů Royal Navy. Postaveny byly dvě jednotky, které byly ve službě v letech 1911–1928. Účastnily bojů první světové války, zejména bitvy u Jutska. Ve 20. letech 20. století byly vyřazeny a sešrotovány.

Třída Colossus
HMS Colossus
HMS Colossus
Obecné informace
UživatelVlajka RN Royal Navy
Typdreadnought
Lodě2
Osudvyřazeny
PředchůdceNeptune
Nástupcetřída Orion
Technické údaje
Výtlak20 225 t standardní[1]
Délka166,4 m
Šířka25,9 m
Ponor8,8 m
Pohon18 kotlů
4 parní turbíny
4 lodní šrouby
Rychlost21 uzlů
Dosah6680 nám. mil 10 uzlů
Posádka755
Výzbroj10× 305mm kanón (5×2)
16× 102mm kanón (16×1)
4× 57mm kanón (4×1)
3× 533mm torpédomet
Pancíř180–280mm boky
100–250mm přepážky
280mm čela věží
45–100mm paluba
280mm velitelská věž

V roce 1908 ve Velké Británii vypukla panika, že německá Kaiserliche Marine díky utajené stavbě nových lodí vyrovná námořní převahu královského námořnictva. Výsledkem bylo rozhodnutí, že v roce 1909 bude objednáno osm místo původně plánovaných čtyř plavidel. Jednalo se o dvě jednotky třídy Colossus a šest dalších bitevních lodí se silnějšími 343mm kanóny. Bitevní lodě třídy Colossus byly rozestavěny v rámci předcházející třídy Neptune, ale nakonec byly dokončeny podle upraveného projektu. Odlišnosti nebyly velké. Pro úsporu hmotnosti měly pouze jeden trojnožkový stožár, rozestup mezi věžemi „P“ a „Q“ byl zmenšen, což umožnilo upravit hlavní nástavbu a rozmístění sekundární výzbroje. Torpédomety měly větší ráži.[1] Zesíleno bylo rovněž pancéřování.[2]

Jednotky třídy Colossus:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Colossus Scotts 8. července 1909 9. dubna 1910 červenec 1911 V letech 1919–1920 využívána ve výcviku. Vyřazena 1920. Sešrotována 1928.
Hercules Palmere 30. července 1909 10. května 1910 srpen 1911 Sešrotována 1921.

Konstrukce

editovat
 
Základní uspořádání třídy
 
Colossus

Hlavní výzbroj tvořilo deset 305mm kanónů v pěti dvoudělových věžích. Doplňovalo je šestnáct 102mm kanónů, čtyři 57mm kanóny a tři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osmnáct kotlů Babcock & Wilcox (Hercules měl kotle Yarrow) a čtyři parní turbíny Parsons o výkonu 25 000 ihp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 6680 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Modernizace

editovat

V letech 1915–1916 byly odstraněny protitorpédové sítě. Za války tři původní 57mm kanóny nahradily tři protiletadlové 57mm kanóny a jeden protiletadlový 76mm kanón.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. New York: Conway Maritime Press., 1985. S. 26. (anglicky) 
  2. MILFORD, Darren. Colossus Class Dreadnought Battleship [online]. Worldwar1.co.uk [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat