Třída Bretagne
Třída Bretagne byla třída francouzských bitevních lodí a druhá generace francouzských dreadnoughtů, která konstrukčně navazovala na předchozí třídu Courbet, tentokrát však s děly ráže 340 mm. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1915–1945. Nasazeny byly za obou světových válek. Ve druhé světové válce byly dvě potopeny. Čtvrtá jednotka této třídy, kterou objednalo Řecko, nebyla dokončena.[1]
Třída Bretagne | |
---|---|
Provence | |
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | bitevní loď |
Lodě | 3 |
Osud | 2 potopeny 1 vyřazena |
Předchůdce | třída Courbet |
Nástupce | třída Normandie |
Technické údaje | |
Výtlak | 22 189 t (standardní) 26 600 t (plný) |
Délka | 166 m |
Šířka | 27 m |
Ponor | 9,8 m |
Pohon | 4 turbínová soustrojí 24 kotlů (Provence 18) 4 lodní šrouby 29 000 koní |
Rychlost | 21 uzlů (39 km/h) |
Posádka | 1193 důstojníků a námořníků |
Výzbroj | (po dokončení): 10× 340 mm (5×2) 22× 138,6 mm 7× 47 mm 4× 450mm torpédomet |
Pancíř | boky: 160–250 mm paluba: 40 mm čela věží: 250–400 mm |
Stavba
editovatCelkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Bretagne postavila loděnice Arsenal de Brest v Brestu, Provence loděnice Arsenal de Lorient v Lorientu a Lorraine loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v St. Nazaire. Do služby byly přijaty v letech 1915–1916.[2]
V 1914 byla objednána čtvrtá jednotka této třídy pro Řecké námořnictvo. Kýl plavidla byl založen v červnu 1914, ale po vypuknutí první světové války byla stavba zastavena a později zrušena. Vzniklý spor trval do roku 1925.[1]
Jednotky třídy Bretagne:[2]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
Bretagne | Arsenal de Brest | 1912 | 21. dubna 1913 | září 1915 | Dne 3. července 1940 potopena při britském útoku na Mers-el-Kébir. |
Provence | Arsenal de Lorient | 1912 | 20. dubna 1913 | červen 1915 | Dne 27. listopadu 1942 potopena v Toulonu vlastní posádkou, aby nepadla do německých rukou. |
Lorraine | Ateliers et Chantiers de la Loire | 1912 | 30. září 1913 | červenec 1916 | Vyřazena 1953. |
Vasilefs Konstantinos | Ateliers et Chantiers de la Loire | 12. června 1914 | – | – | Stavba zrušena v srpnu 1914.[1] |
Konstrukce
editovatHlavní výzbroj tvořilo 10 kusů 340mm kanónů v pěti dělových věžích, z nichž po dvou bylo na přídi a zádi lodi, pátá věž byla umístěna v ose lodi v jejím středu. Kanóny měly elevaci pouhých 12° a tedy velice malý dostřel. Tento nedostatek byl napravován při modernizacích. Sekundární výzbroj představovalo 22 kusů 138,6mm kanónů, umístěných po jednom v kasematách. Lehkou výzbroj tvořilo sedm 47mm kanónů, lodě měly také čtyři pevné podhladinové torpédomety.
Služba
editovatV meziválečné době byly všechny jednotky několikrát modernizovány. Bretagne byla potopena 3. července 1940 při britském útoku na Mers-el-Kébir. Po pádu Vichistické Francie potopila Provence vlastní osádka 27. listopadu 1942 v Toulonu, aby nepadla do německých rukou. Lorraine kotvila v době pádu Francie v roce 1940 v Alexandrii. Po vystoupení Francie z války zde byla odzbrojena a internována. Zpět ke spojencům se připojila až v roce 1943, kdy byla reaktivována a svou střelbou podporovala spojenecké výsadkové operace (například Operaci Dragoon – vylodění v jižní Francii v srpnu 1944). Lorraine byla vyřazena v roce 1953.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c VASILEFS KONSTANTINOS battleship [online]. Navypedia.org [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BRETAGNE battleships (1915-1916) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Bretagne na Wikimedia Commons