Třída Bouclier byla třída torpédoborců francouzského námořnictva. Celkem bylo postaveno dvanáct jednotek této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1911–1933. Čtyři byly ztraceny za první světové války.[1]

Třída Bouclier
Bouclier (M66)
Bouclier (M66)
Obecné informace
UživatelFrancouzské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě12
Osud4 ztraceny
8 vyřazeno
Předchůdcetřída Chasseur
Nástupcetřída Bisson
Technické údaje Bouclier
Výtlak720–756 t (plný)
Délka72,3 m (na vodorysce)
Šířka7,6–8 m
Ponor2,9–3,3 m
Pohon4 kotle, 3 parní turbíny, 3 lodní šrouby
13 000 shp
Rychlost30 uzlů
Dosah1200–1400 nám. mil při 12–14 uzlech
Posádka80–83
Výzbroj2× 100mm kanón (2×1)
4× 65mm kanón (4×1)
4× 450mm torpédomet (2×2)

Pozadí vzniku

editovat

Celkem bylo postaveno dvanáct jednotek této třídy. Jednalo se o několik mírně odlišných konstrukcí několika loděnic, splňujících předem dané základní parametry. Mezi jednotlivými plavidly tedy panovaly odlišnosti. Jednotná byla zejména jejich výzbroj. Do stavby se zapojily francouzské loděnice Normand v Le Havre, Dyle et Bacalan a Forges et Chantiers de la Gironde v Bordeaux, Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne, De la Brosse et Fouché v Nantes, Ateliers et Chantiers de Penhoët a Ateliers et Chantiers de la Loire v St.Nazaire. Do služby byla přijaty v letech 1911–1913.[1]

Jednotky třídy Bouclier:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěn Vstup do služby Osud
Bouclier (M66) Normand 1909 29. června 1911 1911 Vyřazen 1933.
Boutefeu (M67) Dyle et Bacalan 1909 2. května 1911 1911 Dne 15. května 1917 poblíž Brindisi potopen minou položenou německou ponorkou SM UC 25.
Casque (M68) F. C. de la Méditerranée 1909 25. srpna 1910 1911 Vyřazen 1926.
Cimeterre (M69) F. C. de la Gironde 1909 13. dubna 1911 1912 Vyřazen 1926.
Dague (M70) F. C. de la Gironde 1909 13. dubna 1911 1912 Dne 24. února 1915 u pobřeží Černé hory potopen minou.
Faulx (M71) De la Brosse et Fouché 1909 2. února 1911 1912 Dne 18. dubna 1918 se v Otrantské úžině srazil s torpédoborcem Mangini.
Fourche (M72) De la Brosse et Fouché 1909 21. října 1910 1911 Dne 23. června 1916 potopen rakousko-uherskou ponorkou SM U 15.
Capitaine Mehl (M73) A. C. de la Loire 1910 20. dubna 1912 1911 Vyřazen 1926.
Commandant Bory (M74) Dyle et Bacalan 1910 14. září 1912 1913 Vyřazen 1926.
Commandant Rivière (M75) F. C. de la Gironde 1910 2. října 1912 1913 Vyřazen 1933.
Dehorter (M76) A. C. de la Penhoët 1910 18. dubna 1912 1913 Vyřazen 1933
Francis Garnier (M77) Normand 1910 1. října 1912 1913 Vyřazen 1926.

Konstrukce

editovat
 
Commandant Bory (M74)
 
Commandant Rivière (M75)

Výzbroj představovaly dva 100mm kanóny, čtyři 65mm kanóny a dva dvojité 450mm torpédomety. Torpédoborce měly čtyři komíny, pouze torpédoborec Casque měl tři. Jednotlivá plavidla se lišila sestavou svého pohonného systému. Například Bouclier a Casque měly čtyři kotle a tři parní turbíny Parsons o výkonu 13 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Ostatní plavidla měla pouze dvě turbíny a dva lodní šrouby. Typy použitých kotlů a turbíny se lišily plavidlo od plavidla. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů. Torpédoborce se třemi šrouby byly mírně rychlejší. Dosah byl 1200 až 1400 námořních mil při rychlosti dvanáct až čtrnáct uzlů.[1]

Modifikace

editovat

Za první světové války byla posilována výzbroj plavidel. Doplnil ji jeden 75mm kanón, dva 8,8mm kulomety a dva spouštěče hlubinných pum. Zkušenosti z provozu plavidel si navíc vynutily zpevnění trupu. Nárůst výtlaku vedl ke zhoršení jejich stability a snížení rychlosti na přibližně 26 uzlů.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e BOUCLIER destroyers (1911 - 1913) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-08-18]. [hhttp://www.navypedia.org/ships/france/fr_dd_bouclier.htm Dostupné online]. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat