Třída Bajan

Třída Bajan
	Bajan
Obecné informace
Uživatel	Ruské carské námořnictvo
Typ	pancéřový křižník
Lodě	4
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Gromoboj
Nástupce	Rjurik
Technické údaje Bajan
Výtlak	7725 t (standardní); 7802 t (plný)
Délka	137 m (max.)
Šířka	17,5 m
Ponor	6,55 m
Pohon	2 parní stroje s trojnásobnou expanzí, 26 kotlů
Palivo	1200 t (uhlí)
Rychlost	21 uzlů
Dosah	2100 nám mil při 14 uzlech
Posádka	573
Výzbroj	2× 203mm kanón (2×1); 8× 152mm kanón (8×1); 20× 75mm kanón (20×1); 8× 47mm kanón (8×1); 2 × 37mm kanón (2×1); 2× 381mm torpédomet
Pancíř	100–200 mm boky; 80 mm kasematy; 50 mm paluba; 150 mm věže; 170 mm barbety

Třída Bajan byla třída ruských pancéřových křižníků, sloužících v ruském carském námořnictvu. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Plavidla této třídy byla nasazena jak v rusko-japonské válce, tak v první světové válce. Během bojů byl ztracen prototypový křižník Bajan.

Stavba

Třídu tvořily celkem čtyři jednotky – Bajan, Admiral Makarov, Pallada a Bajan. Křižníky byly zkonstruovány francouzskou loděnicí Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne-sur-Mer (součást Toulonu). Ve Francii byly postaveny první dva křižníky, přičemž druhý pár postavila ruská loděnice v Petrohradu. Poslední jednotka nahrazovala stejnojmenný křižník ztracený v rusko-japonské válce. První Bajan byl do služby zařazen roku 1902, Admiral Makarov roku 1908, Pallada a druhý Bajan roku 1911.

Jednotky třídy Bajan:^[1]

Jméno	Založený kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Bajan	1898	12. června 1900	říjen 1902	Za rusko-japonské války byl 8. prosince 1904 potopen v Port Arthuru, později byl vyzvednu Japonci a provozován jako Aso.
Admiral Makarov	1905	9. května 1905	29. května 1908	Vyřazen 1922.
Pallada	1905	10. listopadu 1905	21. února 1911	Dne 11. října 1914 potopen německou ponorkou U 26.
Bajan	1905	15. srpna 1907	13. prosince 1911	Vyřazen 1922.

Konstrukce

Pallada

Bajan byl vyzbrojen dvěma 203mm kanóny, osmi 152mm kanóny, dvaceti 75mm kanóny, osmi 47mm kanóny, dvěma 37mm kanóny a dvěma pevnými 381mm torpédomety. Výzbroj ostatních plavidel se lišila. Tvořily ji dva 203mm kanóny, osm 152mm kanónů, dvacet dva 75mm kanónů a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 16 500 hp. Skládal se ze dvou parních strojů s trojnásobnou expanzí a 26 kotlů Belleville. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 2100 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.^[1]

Roku 1916 byla výzbroj zbývajících křižníků Admiral Makarov a Bajan upravena tak, že ji tvořily tři 203mm kanóny, dvanáct 152mm kanónů a dva 457mm torpédomety.^[1]

Osudy

Bajan v roce 1911

Prototypový křižník Bajan bojoval v rusko-japonské válce. Během obléhání ruské základny Port Arthur ho japonská palba dne 8. prosince 1904 potopila na rejdě přístavu. Japonci křižník vyzvedli, opravili a zařadili do služby jako Aso.^[1]

Zbylé tři křižníky se zúčastnily první světové války v baltském loďstvu. Křižník Pallada potopila 11. října 1914 německá ponorka U 26. Pallada byla zřejmě zasažena torpédem do muničního skladu, protože se potopila po obrovském výbuchu. Zahynula celá posádka.^[1] Byl to jediný ruský pancéřový křižník potopený za celou první světovou válku.

Admiral Makarov a druhý Bajan válku přečkaly. Bajan se zúčastnil bitvy v Rižském zálivu a byl vlajkovou lodí admirála Bachireva. Spolu s Makarovem byl vyřazen roku 1922. Po vyřazení byly oba křižníky sešrotovány.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BAYAN armoured cruisers (1902-1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Bajan na Wikimedia Commons

[ref1-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BAYAN armoured cruisers (1902-1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. (anglicky)

[1]