Kramerius (digitální knihovna)
Kramerius je open-source softwarové řešení pro zpřístupnění digitálních dokumentů využívané v knihovnách. Systém je pojmenován na počest Václava Matěje Krameria (1753–1808), spisovatele, překladatele a zakladatele novodobé české žurnalistiky a prvního ryze českého nakladatelství.
Vývojář | KNAV, NKČR, MZK |
---|---|
První vydání | 2003 |
Aktuální verze | 7.0.34 (z 3.4.2024) |
Operační systém | Linux |
Typ softwaru | digitální knihovna |
Licence | GNU GPL |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatSystém Kramerius svým názvem navazuje na dřívější aktivity knihoven v oblasti záchrany bohemikálních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru, zejména periodik vydaných od poloviny 19. století do 90. let 20. století. V rámci projektu Kramerius, koordinovaného Národní knihovnou ČR, probíhalo ochranné reformátování dokumentů ohrožených kyselostí papíru nejprve mikrofilmováním, od konce 90. let začala souběžně také digitalizace z mikrofilmů a přímá digitalizace z fyzických předloh.[1]
Od roku 2000 je Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius finančně podporován Ministerstvem kultury v rámci dotačního programu VISK (Veřejné informační služby knihoven). Program slouží ke koordinaci a financování digitalizace knihovních fondů v evidovaných knihovnách. V roce 2003 byla v rámci programu vyvinuta stejnojmenná open-source digitální knihovna, která přinesla nástroj pro uživatelsky přívětivé zpřístupnění narůstajícího objemu digitálních dat, do té doby poskytovaných knihovnami zejména lokálně prostřednictvím CD-ROM.[2][3]
K rozhodnutí o vývoji nového systému přispěly problémy se stávajícím softwarem používaným Národní knihovnou ČR, který uživatelům prostřednictvím internetu poskytoval data přímo z archivního úložiště a vystavoval tak cenná archivní data riziku hackerských útoků. Hlavním impulsem pak byly povodně v roce 2002, během nichž bylo poničeno velké množství historických publikací a ve svém důsledku tak přispěly k významné akceleraci digitalizačních aktivit v paměťových institucích.[4]
Verze aplikace Kramerius
editovatNa vývoji systému Kramerius se na počátku podílela především Národní knihovna ČR ve spolupráci s firmou Qbizm. Knihovna Akademie věd ČR se podílela na definici funkčních požadavků a dále se postupně zapojovala do financování projektu a významně také do jeho vývoje, jehož se v roce 2008 stala hlavním koordinátorem. Později se do vývoje připojily další instituce, například Moravská zemská knihovna v Brně a Vědecká knihovna v Olomouci.
První verze systému, označovaná jako Kramerius 3, byla vyvíjena v letech 2003 až 2007. V roce 2008 bylo rozhodnuto o přípravě nové verze digitální knihovny, využívající nově pro ukládání dat repozitář Fedora. V roce 2009 byla jako dodavatel technického řešení vysoutěžena firma INCAD, první verze systému Kramerius 4 byla představena v roce 2010. Nová verze aplikace přinesla nové uživatelské rozhraní, při jehož vývoji byl kladen důraz zejména na pokročilé možnosti vyhledávání. Oproti dříve preferovanému formátu DjVu, k jehož prohlížení je potřeba využít speciální plugin, pracuje Kramerius od verze 4 v uživatelském rozhraní již s uživatelsky dostupnějším formátem JPG.
Další verze digitální knihovny, Kramerius 5, byla představena v roce 2015. Přinesla opět (volitelnou) změnu uživatelského rozhraní a zároveň API pro možnost využití alternativních uživatelských rozhraní, využívané např. mobilní aplikací Kramerius. V roce 2018 byla vydána nová oficiální verze webového klienta, označovaná jako Kramerius 6. Aktuálně nejnovější Kramerius 7 byl vydán na konci roku 2021. Zatím poslední verze aplikace přináší pro běžné uživatele méně viditelné změny zejména na straně technologie úložiště, optimalizace indexace a efektivnějšího vyhledávání nebo rozšíření možností tvorby virtuálních sbírek dokumentů.
Současnost
editovatV současné době je v České republice provozováno okolo 50 instalací Krameria v různých verzích. Vedle českých knihoven a dalších typů paměťových institucí je systém využíván také v zahraničí, např. na Slovensku pro projekt Digitálna knižnica a digitálny archív (DIKDA), německým projektem Digitální fórum pro střední a východní Evropu (DiFMOE) nebo mezinárodním evropským projektem EODOPEN.
Pro potřeby koordinace digitalizace mezi českými knihovnami provozuje Národní knihovna ČR webovou aplikaci Registr digitalizace[5], vyvinutý ve spolupráci s Knihovnou Akademie věd ČR. V aplikaci jsou institucemi evidovány publikace, u nichž digitalizace byla provedena, probíhá nebo se plánuje. Pro uživatele hledajícího digitalizovaný dokument může Registr sloužit jako rozcestník do konkrétní digitální knihovny, která dokument digitalizovala.
Velký počet instalací Krameria a nutnost všechny prohledávat, vedlo k potřebě vytvořit národní agregátor digitálních knihoven Česká digitální knihovna. Ten by měl zajistit vyhledávání v dokumentech obsažených v digitálních knihovnách provozovaných jednotlivými knihovnami v České republice. Cílem je zajištění přístupu k digitálním dokumentům v knihovnách z jednoho místa. V současné době jsou v České digitální knihovně k dispozici data z Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny v Brně, Knihovny Akademie věd ČR, Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, Knihovny Antonína Švehly, Národního filmového archivu a Krajské knihovny v Pardubicích. Paralelně se vyvíjí i jednotné uživatelské rozhraní Krameria provozované pod názvem Digitální knihovna[6] Moravskou zemskou knihovnou v Brně s přechodem do 35 instancí Krameria, mezi nimiž je možno jednotlivě přepínat. Oproti České digitální knihovně nenabízí Digitální knihovna jednotný index a tedy ani možnost prohledávání napříč zapojenými digitálními knihovnami.
Autorský zákon a Kramerius
editovatDokumenty prezentované prostřednictvím systému Kramerius mohou být zpřístupňovány v souladu s autorským zákonem v několika různých režimech.
Volné dokumenty
editovatZcela volně je možné zpřístupňovat zejména dokumenty, u nichž uplynula lhůta 70 let od úmrtí posledního ze spoluautorů (včetně např. překladatele nebo ilustrátora) a zároveň uplynulo 50 let od vydání, dále úřední díla, nebo díla, k nimž držitel práv příslušné knihovně udělil licenci pro plné zpřístupnění.[7] V případě, že není úmrtí relevantních nositelů práv k dílu známo, uplatňuje se zpravidla v digitálních knihovnách tzv. vyvratitelná domněnka, že u děl vydaných před 110 a více lety majetková práva uplynula.[8] Volné dokumenty je možné v digitálních knihovnách stahovat ve formě jednotlivých stran zpravidla v plném rozlišení, k dispozici je také možnost generování PDF v požadovaném rozsahu stran.
Zpřístupnění obálek a obsahů dle § 37 odst. 4 autorského zákona
editovatV rámci tzv. knihovní licence mohou knihovny, archivy, muzea, školská zařízení a další obdobné instituce využívat a za účelem nabízení obsahu svých sbírek zpřístupňovat veřejnosti digitalizované obálky a tematické obsahy děl. Podmínkou je zamezení zhotovení rozmnoženiny díla, tedy jeho stahování. V některých digitálních knihovnách je proto možné tyto typy stran prohlížet (nikoliv stahovat) bez nutnosti přihlášení.
Díla nedostupná na trhu
editovatV části, zejména větších, instancí digitálních knihoven Kramerius je dostupná možnost získat po přihlášení (účtem knihovny nebo univerzity) přístup k tzv. dílům nedostupným na trhu. Jedná se o autorsky chráněná slovesná díla, ktera byla vydána na území ČR, jsou nedostupná v běžné obchodní síti, byla vydána před více než 20 lety (monografie), resp. 10 lety (periodika) a jsou zařazena na tzv. Seznam děl nedostupných na trhu[9] provozovaný Národní knihovnou ČR. Díla splňující tyto podmínky je na základě licenční smlouvy mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci DILIA a OOA-S, možné s určitými omezeními zpřístupňovat uživatelům na území ČR online. K hlavním omezením patří podmínka přihlášení účtem některé ze zapojených knihoven[10] a znemožnění pořizování digitální a tiskové kopie dokumentů.
Autorsky chráněná díla bez možnosti vzdáleného přístupu
editovatZpřístupnění autorsky chráněných dokumentů, které nesplňují podmínku pro zpřístupnění v režimu děl nedostupných na trhu je možné pouze v budovách knihoven, které mají dokument ve své digitální knihovně a vlastní nebo prokazatelně vlastnily původní předlohy digitalizace. Digitální kopie děl s autorskoprávní ochranou je možné v rozhraní digitální knihovny vyhledat a zobrazit v podobě náhledu, není však možné získat čitelnou podobu dokumentu. Zájemce o text si může konkrétní vyhledané dokumenty vypůjčit v knihovně (dostupnost vyhledat např. v Souborném katalogu ČR), nebo požádat o službu dodání dokumentu (např. Virtuální polytechnická knihovna).
Seznam digitálních knihoven Kramerius dle institucí
editovatCelkem je v České republice, na Slovensku a v Německu v současné době v provozu okolo 50 digitálních knihoven Kramerius různé velikosti. Instance Krameria, provozované českými knihovnami, jsou postupně sklízeny a zapojovány do jednotného rozhraní České digitální knihovny (ČDK), která umožňuje prohledat jejich obsah z jednoho přístupového bodu. Současně vedle zapojování do ČDK postupně roste také počet knihoven, které umožňují vzdálený přístup k tzv. dílům nedostupným na trhu (DNNT) pro uživatele přihlášené knihovním nebo univerzitním účtem.
Reference
editovat- ↑ MELICHAR, Marek; HUTAŘ, Jan. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj I.. Duha [online]. Moravská zemská knihovna, 2013-11-18 [cit. 18.4.2024]. Dostupné online. ISSN 1804-4255.
- ↑ POLIŠENSKÝ, Jiří. Systém Kramerius : nástroj pro zpřístupňování digitalizovaných dokumentů. Čtenář. 2005, roč. 57, čís. 6, s. 186–187. Dostupné online. ISSN 0011-2321.
- ↑ MELICHAR, Marek; HUTAŘ, Jan. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj I.. Duha [online]. Moravská zemská knihovna, 2013-11-18 [cit. 18.4.2024]. Dostupné online. ISSN 1804-4255.
- ↑ POLIŠENSKÝ, Jiří. Systém Kramerius : nástroj pro zpřístupňování digitalizovaných dokumentů. Čtenář. 2005, roč. 57, čís. 6, s. 186–187. Dostupné online. ISSN 0011-2321.
- ↑ Registr digitalizace. registrdigitalizace.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ KERSCH, Filip. Digitální knihovna AV ČR a systém Kramerius. Informace – zpravodaj Knihovny AV ČR [online]. Knihovna AV ČR, 2022 [cit. 29.4.2024]. Čís. 1. Dostupné online. ISSN 1805-2800.
- ↑ RICHTER, Vít; MATUŠÍK, Zdeněk; VOZÁR, Zdenko; FOLTÝN, Tomáš. Metodika pro zajištění bezpečného přístupu k datům v rámci různých režimů zpřístupnění digitálního obsahu [online]. 2022 [cit. 2024-04-29]. S. 14. Dostupné online.
- ↑ SDNNT. sdnnt.nkp.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ https://ndk.cz/knihinst
- ↑ Registr Krameriů. registr.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Česká digitálná knihovna
- ↑ Národní digitální knihovna
- ↑ Digitální knihovna MZK
- ↑ Digitálna knižnica a digitálny archív
- ↑ Kramerius 3 NK ČR
- ↑ Digitální knihovna Akademie věd ČR
- ↑ Digitální knihovna Vědecké knihovny v Olomouci
- ↑ Digitální knihovna Jihočeské vědecké knihovny
- ↑ Bibliothek des Digitalen Forums Mittel- und Osteuropa
- ↑ Digitální studovna Ministerstva obrany ČR
- ↑ Digitální knihovna SVK HK
- ↑ Digitální knihovna NLK
- ↑ Digitální knihovna Liberec
- ↑ Digitální knihovna MLP
- ↑ EODOPEN Digital Library
- ↑ Národní muzeum – Digitální knihovna Kramerius
- ↑ Digitální knihovna Moravskoslezského kraje
- ↑ Digitální knihovna Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje
- ↑ Digitální knihovna Antonína Švehly
- ↑ Digitální knihovna Vysočiny
- ↑ Digitální knihovna NTK
- ↑ Český rozhlas – Digitální knihovna Kramerius
- ↑ Digitální knihovna Kramerius UK
- ↑ Digitální knihovna FSV UK
- ↑ Digitální knihovna Středočeské vědecké knihovny v Kladně
- ↑ Digitální knihovna KÚK
- ↑ Digitální knihovna Národního filmového archivu
- ↑ Digitální knihovna Knihovny Františka Bartoše ve Zlíně
- ↑ Muzeum Jindřichohradecka – Digitální knihovna Kramerius
- ↑ Digitální knihovna Západočeského muzea
- ↑ Digitální knihovna Divadelního ústavu
- ↑ Ekniznice CVTISR
- ↑ Kramerius 4 KK KV
- ↑ Digitální knihovna Národního archivu
- ↑ Digitální knihovna VŠE KRAMERIUS
- ↑ Kramerius 4 Mendelovy univerzity v Brně
- ↑ Digitální knihovna Židovského muzea v Praze
- ↑ Digitální knihovna Krajské knihovny v Pardubicích
- ↑ Digitální knihovna Pedagogické knihovny J. A. Komenského
- ↑ Kramerius 4 VUGTK
- ↑ Kramerius 4 Muzea HK
- ↑ Digitální knihovna UPM. kramerius.upm.cz [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-07.
- ↑ Lesnický a myslivecký digitální archiv
- ↑ Digitální knihovna 1. LF UK
- ↑ Digitální knihovna Národního ústavu lidové kultury
- ↑ Digitální knihovna UMPRUM
- ↑ Digitální knihovna Městské knihovny Česká Třebová
- ↑ Kramerius 4 Slezské univerzity v Opavě. kramerius.slu.cz [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.
Literatura
editovat- BROŽEK, Aleš. Systém Kramerius v knihovnách ČR na konci roku 2021. Čtenář. 2022, roč. 74, čís. 3. Dostupné online.
- BROŽEK, Aleš. Systém Kramerius v knihovnách ČR na konci roku 2019. Čtenář. 2020, roč. 72, čís. 4. Dostupné online.
- BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2017. Čtenář. 2018, roč. 70, čís. 5. Dostupné online.
- BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, čís. 5. Dostupné online.
- BROŽEK, Aleš. Systém Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2013. Čtenář. 2014, roč. 66, čís. 4. Dostupné online.
- BROŽEK, Aleš. Systém Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2011. Čtenář. 2012, roč. 64, čís. 4. Dostupné online.
- LHOTÁK, Martin. Digitalizační pracoviště Knihovny AV ČR. In Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2005, roč. 5, č. 1, [cit. 2010-04-23]. ISSN 1213-8231.
- LJUBKA, Ivan. Kramerius : vývoj aplikace pro zpřístupnění. In Knihovny současnosti 2008. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2008, s. 91-94. ISBN 978-80-86249-49-0.
- POLIŠENSKÝ, Jiří. Systém Kramerius : nástroj pro zpřístupňování digitalizovaných dokumentů. Čtenář. 2005, roč. 57, čís. 6, s. 186–187. Dostupné online. ISSN 0011-2321.
- VRBENSKÁ, Františka. Spolupráce na programu ochranného reformátování „Kramerius“ : zkušenosti a perspektivy. In INFOS 2005 : zborník z 33. medzinárodného informatického sympózia, ktoré sa konalo v dňoch 25.-28. apríla 2005 v Starej Lesnej. Vyd. 1. Bratislava : Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005 [cit. 2010-03-16]. s. 212. ISBN 80-85165-91-0.
Externí odkazy
editovat- Systém Kramerius - Kramerius
- Infoportál systému Kramerius - Vítejte na informačním portálu systému Kramerius!, Kramerius info
- Registr digitalizace - Registr digitalizace
- Veřejné informační služby knihoven - VISK - Aktuality
- Registr Krameriů (nezahrnuje instalace Krameria 3) - Registr Krameriů