Svetozar Marković (spisovatel)
Svetozar Marković (v srbské cyrilici Светозар Марковић, 1846 – 26. února 1876, Terst) byl srbský realistický spisovatel. Národní tvorbu obohatil o společenská témata. Byl přívržencem ruského revolučního demokratu Nikolaje Černyševského.[1]
| Svetozar Marković | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. září 1846 Zaječar |
| Úmrtí | 26. února 1875 (ve věku 28 let) Terst |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Povolání | filozof, politický aktivista, literární kritik, ekonom, politik a spisovatel |
| Alma mater | Bělehradská univerzita |
| Příbuzní | Jevrem Marković (sourozenec) |
| Vlivy | Karl Marx Nikolaj Gavrilovič Černyševskij |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Názory
editovatJako výtečnému studentu technických oborů[2] mu bylo umožněno vycestovat na vysokoškolské studium do Ruska, kde se setkal s idejemi tzv. radikálních demokratů, kteří ho později významně ovlivnili.[3] Názorově se proto přikláněl k levicovým idejím (byl socialistou) a stejně jako marxisté souhlasil s myšlenkou, aby literatura jako taková převzala politické cíle. Veškerá literární činnost dle něho měla být mobilizována proto, aby podporovala pokrokové cíle ve společnosti. To se stalo vzorem i budoucím levicově orientovaným spisovatelům, kteří ať už v Srbsku, či Jugoslávii působili.[4]
Ve svých filozofických názorech vycházel z antropologického principu Černyševského a hájil tezi o prvotnosti a věčnosti hmoty. Marković kladně hodnotil vystoupení vulgárních (populárních) materialistů Büchnera, Vogta a Moleschotta proti náboženství a idealismu. Büchnera například nazýval „bojovníkem za vítězství vědy nad fantazií“.[5]
V letech 1871 a 1872 zveřejnil své články Pevanje i mišljenje (Básnění a myšlení), a také rozpravu Realni pravac u nauci i životu (Skutečný směr ve vědě a životě), kde ostře odsoudil[6] romantické básníky předchozí éry (do 60. let; v Srbsku trval romantismus déle, než v řadě jiných evropských zemí, vzhledem k pomalejšímu pronikání kulturních trendů do nově budované země). Marković ostře kritizoval společenský řád, zaostalost země a pevně dané zvyklosti; rysy, které například obdivoval Stevan Sremac. V roce 1872 sepsal knihu Serbija na istoku (Srbsko na východě), kde povstání z roku 1804 označil spíše jako sociální vzpouru sedláků proti svým pánům, než jako pokus o národní osvobození, či potlačení útlaku cizí moci. Kromě toho byl také i editorem deníku Radenik (dělník), prvního levicového tiskopisu v Srbsku, který balancoval někde mezi ostře levicovými a umírněnými postoji (aby se vyhnul případnému zakázání ze strany úřadů). Byl také autorem deníků Javnost (Veřejnost) (který byl přece jen vstřícnější k vládě) a Oslobođenje (Osvobození).
Po několika procesech však byl donucen k emigraci ze země, nejprve do Vídně a později do Dalmácie, kde zemřel ve věku 28 let na tuberkulózu,[3] kterou onemocněl ve vězení.
Význam
editovatPo své smrti se stal v jihoslovanském levicovém ideovém proudu významným pojmem. Inspiroval řadu pozdějších spisovatelů.[4]
Populární byl mezi levicově orientovanými jugoslávskými autory meziválečného období.
Jako propagátor federalistického státu a oponent velkosrbských myšlenek a také jako socialista se stal klíčovou osobností pro komunistický pohled na národní dějiny.[7] Byla po něm pojmenována celá řada škol, institucí i ulic. Město Jagodina neslo až do začátku 90. let 20. století název Svetozarevo.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Narskij, s. 369.
- ↑ MARKOVIĆ, Svetozar. Pevanje i mišljenje. Bělehrad: Biblioteka "Reč i misao", 1966. Kapitola Kako su nas vaspitavali, s. 66. (srbochorvatština)
- ↑ a b DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd: Prosveta, 2002. Kapitola Sima Milutinović i umetnička epika, s. 830. (srbština)
- ↑ a b DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd: Prosveta, 2002. Kapitola Sima Milutinović i umetnička epika, s. 831. (srbština)
- ↑ Narskij, s. 370.
- ↑ MARKOVIĆ, Slobodan. Književne pojave između dva svetska rata. Valjevo: Milić Rakić, 1982. S. 20. (srbochorvatština)
- ↑ MARKOVIĆ, Slobodan. Književne pojave između dva svetska rata. Valjevo: Milić Rakić, 1982. S. 174. (srbochorvatština)
Literatura
editovat- NARSKIJ, I. S., 1976. Pokrokové proudy filosofického a sociologického myšlení východoevropských národů v XIX. století. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 363–374.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svetozar Marković na Wikimedia Commons
