Wikipedie

Norbert z Xantenu

magdeburský arcibiskup, zakladatel řádu premonstrátů a římskokatolický světec
(přesměrováno z Svatý Norbert)

Svatý Norbert z Xantenu (kolem 1082 Gennep nebo Xanten – 6. června 1134 Magdeburg) byl německý kněz, arcibiskup magdeburský a zakladatel premonstrátského řádu.

Svatý
Norbert z Xantenu
arcibiskup
Sklomalba, 19. století
Sklomalba, 19. století
Církevřímskokatolická
ZnakZnak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • arcibiskup v Magdeburgu (1126–1134)
Osobní údaje
Datum narození1080
Místo narozeníXanten
Datum úmrtí6. června 1134 (ve věku 53–54 let)
Místo úmrtíMagdeburg
Místo pohřbeníStrahovský klášter
Povolánífilozof, římskokatolický duchovní a spisovatel
Známý díkyarcibiskup, zakladatel řádu premonstrátů
Svatořečení
Beatifikace1215
Kanonizace1582
Řím
kanonizoval Řehoř XIII.
Svátek6. červen
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství,
starokatolická církev
Titul svatéhomonstrance, patriarší kříž, pallium
PatronČech, premonstrátů, sester III. řádu svatého Norberta, za dobrý porod
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat
 
sv. Augustin předává Norbertovi svá řeholní pravidla, miniatura z prvního Norbertova životopisu, asi 1140
 
Ignác Mayer: Papež Honorius II. potvrzuje Norbertovi řádová pravidla, freska, 1774, Klášterní knihovna Nová Říše

Norbert se narodil mezi léty 1082 až 1085 ve Vestfálsku na hradě Gennep jako syn rytíře, patrona kláštera sv. Viktora v Xantenu. Žil typický život světského šlechtice a boháče své doby, až do příhody z roku 1115. Tehdy před Norberta při jízdě na koni udeřil blesk a on z koně spadl. Poté uslyšel shůry hlas, který ho káral za hříšné chování v dosavadním životě. Norbert se obrátil k hluboké víře, otázkou je, zda v té době již měl nižší kněžské svěcení podjáhna nebo byl mnichem. Za kněze jej označuje nejstarší legenda z doby kolem roku 1140. Mnich vyobrazený v bílé kutně na nejstarší dochované středověké italské fresce v sakristii kostela San Severo v Orvietu má popisku se jménem, které lze číst Norbert nebo Robert, bílá barva oděvu vyznačovala premonstráty i cisterciáky. Také na grafickém listu z kláštera ve Schläglu je Norbert vyobrazen jako mnich bez monstrance, později charakteristického poznávacího atributu.

Po zázračném pádu se obrátil k duchovnímu životu, dal se vysvětit na kněze a stal se potulným kazatelem. Roku 1120 se spolu s několika následovníky usadil na pustém místě v severovýchodní Francii, později zvaném Prémontré. Toto společenství se stalo základem premonstrátského řádu, založeného na pravidlech řehole sv. Augustina. Roku 1126 byl Norbert jmenován arcibiskupem v Magdeburgu, kde také po několikaletém působení zemřel přirozenou smrtí v pověsti svatého muže. Roku 1215 byl prohlášen za blahoslaveného a těšil se lokální a řádové úctě. Během Tridentského koncilu byl jeho duchovní přerod vyhodnocen jako zázrak eucharistie, v roce 1582 byl svatořečen a nadále zobrazován s monstrancí jako symbolem eucharistie, s palliem biskupa a berlou s dvojitým patriarším křížem jako znameními katolické církevní autority.

Přenesení ostatků do Prahy

editovat

Když se Magdeburg přiklonil k protestantství, získal strahovský opat Kašpar z Questenberka ostatky světce pro Prahu. Císař zaštítil jeho iniciativu a poručil i Albrechtovi z Valdštejna, aby byl translaci nápomocen asistencí svého vojska. Tělo bylo ve slavném procesí na přelomu roku 1626 a 1627 přeneseno na Strahov, a tak byl Strahovský klášter povýšen na prvořadé evropské centrum premonstrátského řádu.

Opat uspořádal na oslavu přenesení triumfální slavnosti. V průvodu 2. května 1627 nechyběly prapory s obrazy, slavobrány s pohyblivými figurami, hudba, ani divadlo. Pro náhrobek dal adaptovat a nově vysvětil dosavadní postranní kapli sv. Voršily a jejích družek, v ní dal zbudovat stříbrný sarkofág sv. Norberta pod knížecí korunou na sloupech a kapli uzavřít stříbrnou mříží. Do strahovské baziliky objednal v dílně malíře Jana Jiřího Heringa cyklus 10 obrazů se scénami ze života, zázraků a smrti sv. Norberta. Pro budoucí paměť vydal jak ilustrované knihy, tak medaili od Donáta Starcka, kterou dal při slavnosti rozhazovat mezi lid. Pražští premonstráti si také na papeži vymohli, aby zakázal ze světcových kostí odebírat relikvie, což bylo dodržováno až do 19. století. Při uložení ostatků sv. Norberta jej kardinál Harrach přičlenil k českým zemským patronům.

Úcta

editovat

Svátek slaví římskokatolická církev 6. června. Sv. Norbert je uctíván jako zakladatel a patron řádu premonstrátů a premonstrátek, spolupatron českých zemí a Belgie, měst Magdeburg, Xanten a Prémontré, také v katolických oblastech Německa, v premonstrátských klášterech na Slovensku (Jasov), v Maďarsku a v Rakousku (Schlägl), v Itálii, Francii a v Belgii (arcidiecéze Antverpy a Lutych). Patří k typickým světcům protireformace, Vita Sancti Norberti z pera Chrysostoma van der Sterre byla vytištěna až roku 1622.[1]

Ikonografie

editovat

Sv. Norbert bývá jako jediný mužských světec vyobrazen s monstrancí buď v bílé řádové kutně kanovníka řádu premonstrátů, nebo v biskupském plášti s mitrou, palliem a patriarší berlou. Cyklus maleb ze světcova života často zobrazují Norbertův pád z koně, Norbertovu zbožnou matku, jeho jáhenské svěcení a kázání, heretika Tanchelma a jeho pokoření, zázraky a pokojnou smrt.

Památky před Tridentem

editovat
  • Náhrobní deska a oltář v kostele Panny Marie (Liebfrauenkirche) v Magdeburgu, zde se traduje, že Čechům v roce 1626 nebyly vydány pravé ostatky sv. Norberta, že zůstaly na původním místě pohřbu
  • Oltářní křídlo z Altengönny v Duryňsku (kolem 1500),
  • oltářní obraz v klášteře Mansfeld v Sasku,
  • sklomalba na zámku Stolzenfels z počátku 16. století.

Památky potridentské

editovat
  • Cornelis de Vos: Občané města Utrecht vracejí sv. Norbertovi monstranci a liturgické nádobí, které mu uloupil kacíř Tanchelm, olejomalba, Antverpy, Muzeum krásných umění
  • Michiel van der Voort: Kazatelna s dřevořezbou pádu sv. Norberta z koně, 1721–1723, katedrála sv. Rumbolda v Mechelen
  • Jiří Vilém Neunhertz: Nástěnné malby v opatství v Schussenriedu (Švábsko)

České:

Kostely, kaple, ústavy:

Galerie

editovat
  •  
    Sv. Norbert mnich, freska, Orvieto, 14. století
  •  
    Devoční obrázek, C. a Th. Galle podle Rubense
  •  
    J.J. Hering: Obrácení sv. Norberta na víru, Strahov
  •  
    J. Rada: Socha sv. Norberta z Norbertina
  •  
    Donát Starck: Avers medaile k přenesení těla
  •  
    Revers téže medaile (1627)

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ LCI 8, s. 68

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Norbert_z_Xantenu&oldid=24328737“