Svatá Trojice z Českých Budějovic
Sousoší Svaté Trojice je dílem anonymního sochaře označovaného jako Mistr Oplakávání ze Žebráku z doby po roce 1512. Ch. Salm dílo považuje toto i další díla Mistra Oplakávání ze Žebráku za jedny z nejlepších gotických soch své doby.[1] Sousoší Svaté Trojice je vystaveno ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.
Svatá Trojice z Českých Budějovic | |
---|---|
Základní údaje | |
Autor | Mistr Oplakávání ze Žebráka |
Rok vzniku | 1512 |
Popis | |
Materiál | lipové dřevo |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPochází patrně z oltáře sv. Trojice farního kostela sv. Mikuláše (oltář doložen 1381), nebo ze špitálního kostela sv. Trojice (zal. 1515) v Českých Budějovicích. Dílo bylo zakoupeno ze soukromé sbírky v 90. letech 19. století pro Městské muzeum v Českých Budějovicích. Odtud bylo převedeno do sbírky Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou v roce 1953.
Popis a zařazení
editovatSocha z lipového dřeva o výšce 107 cm, se zbytky polychromie. Restaurováno v letech 1900 (J. Wodiczka), 1960 (L. Slánská), 1999 (MG). Předlohou mohl být dřevoryt Albrechta Dürera (1511)[2], ale pohyb a expresivní ztvárnění postavy Krista jsou vypracovány samostatně s originalitou, která nemá přímý vzor. Kompozice postav odkazuje spíše k dílům starším, jako je tondo se sv. Trojicí Jeana Malouela (1400) nebo oltářní křídlo Bernta Notkeho v Lübecku (1483).[3]
Trůnící Bůh otec drží v rukou bezvládné, vyhublé a zmučené Kristovo tělo, které je prohnuto do oblouku. Levou rukou drží Krista na hrudi a prsty se téměř dotýká jeho rány v boku. Bůh otec s dlouhými vlasy a vousy má na hlavě korunu zdobenou dvěma pruhy zubořezu. Je oděn do dlouhého pláště se zbytky červeného pigmentu a roucha, které je v pase podkasané. Ježíšova hlava má trnovou korunu a pootevřené oči. Není opřena o rameno otce, ale je vychýlena aby více zdůraznila myšlenku pokory.[3] Ikonograficky výjev představuje Svatou Trojici jako tzv. "Trůn milosti" (Gnadenstuhl, Throne of Grace). Chybějící holubice – symbol Ducha svatého, byla patrně připevněna na oltáři nad sousoším. Okraj podstavce a sloupky trůnu jsou zdobeny obloučkovým vlysem.
Postava Boha Otce má mohutnou statickou pyramidální formu, zatímco Kristus je útlý a nohama se sotva dotýká země. Otec ho pozvedá a prezentuje jako kontrast křehkosti božského vtělení s neporušitelným božstvím. Sochař tak možná poukazuje na to, že v díle spásy náleží hlavní iniciativa Bohu Otci a vykoupení, získané obětí Krista, je výlučně darem Boha.
Historikové umění, počínaje Josefem Opitzem[4], řadí sousoší k dílům Mistra Oplakávání ze Žebráku. Podle Homolky, který nachází analogie k sedícím figurám oltáře v Altmünsteru, byl sochař obeznámen s vídeňským sochařstvím (M. Tichter).[5] Předpokládá se, že kolem roku 1511-1512 podnikl cestu do Podunají.[6] Zřejmé analogie s bavorským sochařstvím, zejména s díly Hanse Leinbergera, který byl aktivní ve stejné době, zmiňuje P. Kováč.[3]
Datace sousoší může být vztažena k založení špitálního kostela sv. Trojice roku 1515, které následovalo po vlně morových epidemií, z nichž ta první roku 1495 zahubila téměř polovinu obyvatel města.[7]
Příbuzná díla
editovat-
Jan Malouel
-
Berndt Notke
Reference
editovatLiteratura
editovat- Evidenční list, inv. č. P-19
- Hynek Látal, Petra Lexová, Martin Vaněk, Meziprůzkumy, Sbírka AJG 1300-2016, č. 34, AJG Hluboká nad Vltavou 2016, ISBN 978-80-87799-52-9
- Petr Jindra, Mistr Oplakávání Krista ze Žebráka: Pietas Domini (Sv. Trojice), in: Jindra P, Ottová M, (ed.), Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách, s.410-412, Arbor Vitae, ISBN 978-80-7467-059-6 a Západočeská galerie v Plzni 2013, ISBN 978-80-86415-93-2
- Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, ISBN 80-900057-6-4
- Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, ISBN 80-7035-013-X
- Jaromír Homolka, Pozdně gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I/2, 1984, s. 554-555
- Christian Salm, Gotik in Böhmen, in: K. M. Swoboda ( ed.), Malerei und Plastik der Spätgotik, München 1969, s. 396.
- Jiří Kropáček, in: Katalog plastiky, Jihočeská pozdní gotika 1450-1530, s. 223-224, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 1965
- Jaromír Homolka, K restauraci některých plastik mistra zvíkovského Oplakávání, Památková péče roč. 23, 1963
- Jiří Kropáček, Ukřižovaný z bývalého dominikánského kláštera v Českých Budějovicích, Umění VIII, 1960
- Josef Opitz, Mistr reliéfu Oplakávání ze Žebráku, Dílo XXVII, 1935-1936, s. 88-91