Svalový stah čili kontrakce je proces, při němž ve svalovině vzniká napětí a sval se svou činností zkracuje. Na molekulární úrovni dochází k aktivaci bílkovin myosinů, které za spotřeby ATP vykonávají mechanickou práci. Ke svalovému stahu dochází na základě určitého nervového podnětu. V srdeční svalovině přichází podnět ke stahu převodním srdečním systémem obvykle z SA uzlu. Kosterní svalovina reaguje na signál z motorických nervů a hladké svaly se stahují obvykle na základě nervové či hormonální stimulace, případně díky pouhé změně v chemismu okolního prostředí.[1]

Ke svalovému stahu je nutná nejprve excitace, v případě kosterního svalu pomocí somatické nervové soustavy. Tzv. neurotransmiter, konkrétně acetylcholin, přenese nervový podnět přes nervosvalovou ploténku do svalového vlákna. Ve svalovém vlákně dochází ke vzniku akčního potenciálu. Z endoplazmatického retikula svalových buněk se uvolňují ionty vápníku (Ca2+). Ty se vážou na bílkoviny troponin a tropomyozin. Navázání iontů vápníku na troponinové hlavice ve svém důsledku způsobí zanoření tropomyozinových vláken mezi aktinová. Dojde k odhalení vazebných míst pro myosin na již zmíněném proteinu aktinu. Myosin se za spotřeby ATP posouvá po vlákně aktinu, což je vlastní mechanismus stahu.[2]

Reference

editovat
  1. GUYTON, Arthur C; HALL, John E. Textbook of Medical Physiology. 11. vyd. [s.l.]: Elsevier, 2006. (11). ISBN 978-0-7216-0240-0. 
  2. Svalová kontrakce | Výživa pro fitness. www.vyziva-pro-fitness.cz [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-02. 

Externí odkazy

editovat