Suspenzní polymerizace
Suspenzní polymerizace je druh radikálové polymerizace, při které vzniká polymer z monomeru ve fázi, která nerozpouští monomer ani polymer. Využívá se například k výrobě polyvinylchloridu, polystyrenu a polymethylmethakrylátu.[1]
Rozdělení
editovatSuspenzní polymerizace se dělí na dva druhy podle tvaru částic vznikajícího polymeru. Při kapkové polymerizaci je polymer rozpustný v monomeru a vytváří se hladké průhledné kapky. Při práškové polymerizaci se polymer nerozpouští v monomeru a částice polymeru jsou nepravidelné.[2] Vzhled polymeru je možné změnit přidáním kapaliny nerozpustné v kapalné fázi reakční směsi, čímž se změní rozpustnost polymeru v monomeru, čímž lze také ovlivňovat poréznost produktu.[3]
Velikost částic polymeru může být od 100 nm do 5 mm, záleží na rychlosti míchání reakční směsi, objemovém zlomku monomeru, koncentraci a vlastnostech použitého stabilizátoru a viskozitě reaktantů, což lze popsat touto rovnicí:
kde d je průměrná velikost částic, k v sobě zahrnuje vlivy tvaru nádoby, Dv je průměr reakční nádoby, N je rychlost míchání, νm je viskozita monomeru, νl je viskozita kapalné fáze, ε označuje napětí mezi fázemi a Cs je koncentrace stabilizátoru. Požadované velikosti částic se obvykle dosahuje změnou rychlosti míchání.
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Suspension polymerization na anglické Wikipedii.
- ↑ E. Vivaldo-Lima; P. Wood; A. Hamielec. An Updated Review on Suspension Polymerization. Industrial & Engineering Chemistry Research. 1997, s. 939–965.
- ↑ Costas Kotoulas; Costas Kiparissides. A Generalized Population Balance Model for the Prediction of Particle Size Distribution in Suspension Polymerization Reactors. Chemical Engineering Science. 2006, s. 332–346.
- ↑ R. Arshady. Suspension, Emulsion, and Dispersion Polymerization: A Methodological Survey. Colloid and Polymer Science. 1992, s. 717–732.