Suse Byk

německá fotografka

Suse Byk (1884, Berlín1943, New York[1]) byla německá fotografka. Podle její studentky Liselotte Strelowové byla ve 20. letech 20. století přední berlínskou fotografkou portrétů.[2]

Suse Byk
Narození1884
Berlín
Úmrtí1943 (ve věku 58–59 let)
New York
Povolánífotografka
Manžel(ka)Hellmuth Falkenfeld
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Taneční soubor Skoronel, Berlín, 1920–1930
Hertha Thiele, 1931
Albert Einstein, Illustrirte Zeitung, prosinec 1919

Životopis

editovat

I přes několik pokusů bylo možné život Suse Byk rekonstruovat jen částečně. To platí i pro její fotografickou tvorbu, která se nezachovala v jednom nebo více svazcích, ale pouze v jednotlivých dílech v různých knihách, sbírkách a archivech.[3]

Suse Byk se narodila jako dcera chemika a továrníka Dr. Siegmunda Byka (1856–1936, bratr Heinricha Byka) a jeho manželky Clary.[1][3][4] Clara Byk byla sestřenice svého manžela; napsala rodinnou historii a zemřela v Berlíně v roce 1926.[5] Dr. Siegmund Byk opustil představenstvo chemické továrny Byk založené v roce 1873 v roce 1905.

Suse Byk vystudovala fotografii pravděpodobně ve škole Lette.[3] V roce 1910 byla přijata do Photographische Verein zu Berlin. Fotoateliér pod jejím jménem byl poprvé otevřen v roce 1911 na soukromé adrese Siegmunda Byka na Kurfürstendamm 14/15 ve třetím patře, později převzala studio od Ernsta Sandaua. V roce 1913 se zúčastnila první „konference pro německé fotografky“ v prostorách berlínského ženského klubu, kdy byla označována jako Meister, profesionální fotografka. Ve stejném roce otevřela pod svým jménem „ateliér pro fotografické portréty“ v domě na adrese Kurfürstendamm 230, který provozovala do roku 1938.[6]

Fotografky Martha Maas a Lore Feininger začaly studovat fotografii u Suse Byk v letech 1916, respektive 1919. V roce 1929 měla Byk pět zaměstnanců a Siegmund Byk měl v tomto roce ve společnosti plnou moc.[7] Po roce 1929 si Suse Byk vzala novináře a spisovatele Hellmutha Falkenfelda.[8] V Jüdischen Adressbuch für Gross-Berlin (Židovském adresáři Velkého Berlína) byla v roce 1931 zapsána jako Suse Falkenfeld.

V ateliéru Byks Studio byla vyfotografována řada umělců a vědců z Berlína ve 20. letech 20. století. Ve 20. letech měla Byk rovněž zakázky na módní focení pro časopisy a pracovala jako divadelní fotografka pro umělce městské opery Städtische Oper. V roce 1926 rozšířila název společnosti o „rodinné fotografie a video“, od roku 1924 také pro soukromé klienty natáčela na video děti a zvířata. V roce 1925 pořídila portréty a filmové záběry moderní tanečnice a pantomimy Valesky Gert. Kromě prezentačních hereckých portrétů George Groka v roli Kastěje v baletu Pták Ohnivák a Rudolfa von Labana a jeho souboru jsou zahrnuty také taneční fotografie a portréty umělců jako byli například: Niddy Impekoven, Gret Palucca, Hertha Feist, Lizzi Maudrik a jejich taneční soubor Maudrik, Vera Skoronel a skupiny Skoronel-Trümpy.[3] V roce 1927 pořídila ve svém ateliéru fotografii Judith Kerr a jejího bratra Michaela Kerra.[9]

Po převzetí moci národní socialisty v roce 1933 zůstala Byk v Berlíně a pokračovala v práci v podmínkách antisemitismu, i když se její práce zpočátku nezdála být přímo ovlivněna opatřeními státu, protože její práce byla publikováno v roce 1935.[3] Pod politickým tlakem se v roce 1938 vzdala a pokusila se svůj podnik prodat.

Od Suse Byk se obor fotografie učila Liselotte Strelow, poté pracovala ve firmě Kodak v Berlíně. V roce 1938 Strelow převzala obchod a byt za cenu arizace 2500 RM, což byla polovina částky, kterou Suse Byk požadovala. Dne 1. října 1938 zahájila Strelow provoz studia pod svým jménem. V červenci 1939 byla společnost Byk vymazána z obchodního rejstříku.[7] Studio a fotografické archivy Bykové, které v něm zřejmě mohly být, byly zničeny při leteckém bombovém útoku v zimě 1944.[10]

V neznámém čase mezi 18. červnem a 1. říjnem 1938 Suse a Hellmuth Falkenfeld emigrovali do Londýna a odtud do New Yorku. O posledních letech života Suse Falkenfeld-Byk není nic známo.[3]

Účast na výstavách (výběr)

editovat
  • Mezinárodní výstava knižního obchodu a grafiky 1914
  • Das Lichtbild, Mezinárodní výstava, Mnichov 1930
posmrtně
  • Menschen, Orte, Zeiten. Fotografie am Deutschen Historischen Museum (Lidé, místa, časy. Fotografie v Německém historickém muzeu), 2009, S. 353
  • Klaus Honnef, Frank Weyers: Und sie haben Deutschland verlassen … müssen: Fotografen und ihre Bilder 1928–1997 (A odešli z Německa… museli: Fotografové a jejich fotografie 1928–1997). Výstava Rheinisches Landesmuseum Bonn, 15. května – 24. srpna 1997. Rheinisches Landesmuseum, Bonn 1997, s. 92

Publikace fotografií (výběr)

editovat

Několik fotografií od Suse Byk bylo publikováno v následujících knihách:

  • Böhme, Fritz: Tanzkunst (Taneční umění). C. Dünnhaupt Verlag, Dessau 1926.
  • Lämmel, Rudolf: Der moderne Tanz. Eine allgemeinverständliche Einführung in das Gebiet der Rhythmischen Gymnastik und des Neuen Tanzes. (Moderní tanec. Obecně srozumitelný úvod do oblasti rytmické gymnastiky a nového tance.) Peter J. Oestergaard Verlag, Berlin 1928.

Spisy (výběr)

editovat
  • Um das Porträt (K portrétu). In: Utility Photography, sešit 5, 1933

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suse Byk na německé Wikipedii.

  1. a b Deutsche Nationalbibliothek, Online-Katalog, Suse Byk
  2. Sidney Darchinger: Gesicht als Ereignis: Liselotte Strelow. Porträtphotographie 1939–1974. Bonn 1997, S. 8, zitiert bei Kuhlmann, S. 109
  3. a b c d e f Christiane Kuhlmann: Bewegter Körper – Mechanischer Apparat. 2003, s. 99–110
  4. Klaus Honnef, Frank Weyers: Und sie haben Deutschland verlassen … müssen. 1999, S. 92
  5. Zu Siegmund und Clara Byk siehe Matrikeleintrag bei der Universität Zürich und die Dissertation Über Entschwefelung von Rhodanguanidin. Diss. Leipzig 1879, bei WorldCat
  6. Suse Byk Atelier für photographische Porträts. Gegründet 1919, Liq.: 1939. In: Die Datenbank jüdischer Gewerbebetriebe in Berlin 1930–1945 Archivováno 10. 5. 2021 na Wayback Machine., bei HU Berlin. Siehe: Christoph Kreutzmüller: Ausverkauf : die Vernichtung der jüdischen Gewerbetätigkeit in Berlin 1930 – 1945. Berlin : Metropol, 2012 ISBN 978-3-86331-080-6
  7. a b Suse Byk na stránkách Deutsche Fotothek
  8. Falkenfeld, Hellmuth. In: Lexikon deutsch-jüdischer Autoren. Band 6: Dore–Fein. Hrsg. vom Archiv Bibliographia Judaica. Saur, München 1998, ISBN 3-598-22686-1, S. 478–481 (dort Ehefrau Suse auf S. 478).
  9. Foto Judith und Michael Kerr, 1927, in: Judith Kerr: Eine eingeweckte Kindheit. Berlin: Argon, 1990 ISBN 3-87024-175-6
  10. Liselotte Strelow: Retrospektive 1908–1981, s. 16

Literatura

editovat
  • Kai Brückner: Byk, Suse. In: Allgemeines Künstlerlexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker (AKL). Band 15, Saur, München u. a. 1996, ISBN 3-598-22755-8, s. 417.
  • Christiane Kuhlmann: Bewegter Körper – Mechanischer Apparat. Zur medialen Verschränkung von Tanz und Fotografie in den 1920er Jahren an den Beispielen von Charlotte Rudolph, Suse Byk und Lotte Jacobi. (Pohybující se tělo – mechanické zařízení. K mediálnímu zapletení tance a fotografie ve 20. letech 20. století na příkladech Charlotte Rudolph, Suse Byk a Lotte Jacobi.) Peter Lang, Frankfurt a. M. 2003. Diss. Bochum 2001
  • Christiane Kuhlmann: Charlotte Rudolph. Tanzfotografie 1924–1939 (Taneční fotografie 1924–1939). Steidl, Göttingen 2004
  • Sidney Darchinger: Gesicht als Ereignis: Liselotte Strelow. Porträtphotographie 1939–1974. (Tvář jako událost: Liselotte Strelow. Portrétní fotografie 1939–1974.) Bonn 1997. Diss. Bonn 1994
  • Ute Eskildsen (vyd.): Fotografieren hieß teilnehmen. Fotografinnen der Weimarer Republik ( Fotografování znamenalo účast. Fotografové Výmarské republiky), Museum Folkwang, Essen 1994. 3 fotografie, reference na str. 306. Krátký životopis na str. 314.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat