Supermarine Walrus

britský průzkumný hydroplán

Supermarine Walrus byl britský létající člun užívaný v druhé světové válce. Jednalo se o tří- až čtyřmístný letoun, který sloužil především k průzkumu, ale stal se zejména známým pro své působení při záchraně sestřelených spojeneckých pilotů nad mořem. Předchůdce letounu Seagull Mk V vzlétl již roku 1933, prototyp Walrusu až v roce 1935. Ve válečném konfliktu sloužil v mnoha ozbrojených silách, například australských, kanadských, egyptských či sovětských. Letoun byl užíván i k civilním účelům.

Supermarine Walrus
Supermarine Walrus
Supermarine Walrus
Určeníprůzkumný hydroplán
PůvodSpojené království
VýrobceSupermarine
ŠéfkonstruktérR. J. Mitchell
První let1935
Zařazeno1936
UživatelFleet Air Arm
Royal Air Force
Vyrobeno kusů746 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednalo se o jednomotorový dvouplošník s hvězdicovým motorem v tlačném uspořádání umístěným za kabinou mezi dolním a horním křídlem. Trup byl celokovový (Seagull Mk V a Walrus Mk I) nebo dřevěný (Walrus Mk II). Křídla se dala sklopit dozadu podél trupu. Střelci ovládali své kulomety z otevřených stanovišť: jedno na přídi před kabinou a druhé na hřbetě trupu za vrtulí. Kola hlavního podvozku se zatahovala do prohlubní ve spodním křídle, zatímco podvozkové nohy zůstaly nezakryty.

Specifikace

editovat
 
Supermarine Walrus

Technické údaje

editovat
  • Osádka:
  • Rozpětí: 13,97 m
  • Délka: 11,35 m
  • Výška: 4,65 m
  • Plocha křídel: 56,67 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 2223 kg
  • Hmotnost vzletová: 3266 kg
  • Pohonná jednotka:hvězdicový motor Bristol Pegasus VI o výkonu 559 kW

Výkony

editovat
  • Maximální rychlost: 217 km/h
  • Dostup: 5210 m
  • Dolet: 966 km

Výzbroj

editovat

Externí odkazy

editovat