Sudoměř (Čejetice)
Sudoměř (katastrální území Sudoměř u Čejetic, železniční zastávka Sudoměř u Písku) je vesnice a část obce Čejetice. Nachází se deset kilometrů východně od města Strakonice v Jihočeském kraji.
| Sudoměř | |
|---|---|
.jpg) | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Čejetice |
| Okres | Strakonice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′1″ s. š., 14°2′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 94 (2021)[1] |
| Katastrální území | Sudoměř u Čejetic (4,03 km²) |
| Nadmořská výška | 383 m n. m. |
| PSČ | 386 01 |
| Počet domů | 42 (2011)[2] |
  Sudoměř | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 18970 |
| Kód k. ú. | 618977 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318.[3] Sudoměř byla do roku 1960 samostatnou obcí.[4]
Bitva u Sudoměře
editovatNedaleko Sudoměře, u rybníka Škaredý, se 25. března 1420 odehrála bitva u Sudoměře. Bylo tu vojsko Jana Žižky z Trocnova, které údajně mělo jen 400 mužů a žen proti dvoutisícové křižácké přesile. Královské vojsko pronásledovalo husity, kteří se zastavili na hrázi mezi napuštěným a vypuštěným rybníkem. Královské vojsko se k nim začalo blížit přes vypuštěný rybník, ale protože na sobě vojáci měli těžká brnění a těžké zbraně, začali se bořit do bláta. Pak už stačilo, aby husité, kteří byli lehcí a nepropadali se, dobili vojáky svými zbraněmi. Připomínkou této bitvy je šestnáct metrů vysoký pomník Jana Žižky sestavený z kamenných kvádrů na místě bitvy, který vytvořil Emanuel Kodet za pomoci stavitele Františka Kulíře v roce 1925.
Pamětihodnosti
editovatNa severozápadním okraji vesnice se v prostoru usedlosti čp. 15 dochovaly pozůstatky sudoměřské tvrze,[5] ze které pochází rod Řepických ze Sudoměře.[6] Na západním okraji vesnice se nacházely památkově chráněné sejpy po rýžování zlata, ale byly zničeny orbou ve druhé polovině dvacátého století.[7] Nedaleko Sudoměře se nachází archeologické naleziště ze střední doby kamenné (10 000 – 4 000 př. n. l.).
Návesní kapli nechal podle pověsti postavit sládek Eisengruber, poté, co se po modlitbách k Panně Mariii Podsrpenské uzdravil ze zranění způsobeného splašenými koňmi. Od roku 2021 se ve vsi konají Slavnosti sládka Řehoře, při nichž se u kaple koná mše.[8]
Galerie
editovat-
Usedlost č.p. 3 na návsi -
Kaplička -
Dům při návsi -
Výklenková kaple za vsí -
Náves -
Památník Jana Žižky
.jpg)
_03.JPG)
_10.JPG)
_(6.).jpg)
_05.JPG)
.JPG)
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Sudoměř – tvrz, s. 186.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Protivínsku, s. 261–262.
- ↑ Rýžovnické sejpy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Lenka. Slavnosti sládka Řehoře v Sudoměři se povedly, všechny sudy lidé vypili do sucha. Táborský deník.cz [online]. 2021-11-01 [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sudoměř na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
