Suchá (Stebno)
Suchá (německy Suchey, popř. Suchei)[3] je malá vesnice, část obce Stebno v okrese Ústí nad Labem. Nachází se v Českém středohoří, na horním toku Stadického potoka nad lesnatými Stadickými srázy, asi 1,5 km západně od Stebna a 6 km jihozápadně od Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.[4]
| Suchá | |
|---|---|
 Zástavba spolu s kaplí sv. Floriána, duben 2015 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Stebno |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°36′43″ s. š., 13°59′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 70 (2021)[1] |
| Katastrální území | Suchá u Stebna (1,37 km²) |
| Nadmořská výška | 345 m n. m. |
| PSČ | 400 04 |
| Počet domů | 19 (2011)[2] |
  Suchá | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 155420 |
| Kód k. ú. | 755427 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchá leží v katastrálním území Suchá u Stebna o rozloze 1,37 km².[5]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici se vyskytuje v latinsky psané listině z roku 1397 jíž Petrman z Pecky prodává svůj majetek v Suche (in Suche) Buškovi ze Sulevic. Název Suchá, vyskytující se i u řady jiných sídel, snad odvozuje svůj původ od občasně vysychajícího potoka.[6] Později ves patřila k tvrzi Hliňany. V roce 1610 Suchou spolu s Habrovany koupil Mikuláš Hochhauz z Hochhauzu a stala se součástí trmického panství. Během 20. století se správní začlenění Suché vícekrát měnilo, naposledy v roce 1992, kdy byla oddělena od obce Řehlovice jako část obce Stebno.
Dnešní podoba zástavby v Suché pochází většinou z přelomu 19. a 20. století; v roce 2011 se ves rozrostla o dva nově postavené domy. Ze Suché se naskýtá působivý výhled na Severočeskou hnědouhelnou pánev.
Suchá spadá do římskokatolické farnosti Stebno. Ta je dlouhodobě spravována excurrendo z farnosti Trmice (stav 2012).
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 110 obyvatel (z toho 57 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 103 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 123 obyvatel: osm Čechoslováků a 115 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 111 | 119 | 97 | 111 | 109 | 110 | 123 | 72 | 59 | 69 | 42 | 41 | 48 | 44 |
| Domy | 23 | 23 | 23 | 23 | 25 | 26 | 27 | 23 | 15 | 18 | 11 | 16 | 16 | 19 |
Doprava
editovatDo vesnice zajíždí příměstská autobusová linka č. 6 (Ústí nad Labem – Chvalov); dopravcem je Dopravní podnik města Ústí nad Labem (stav 2011/2012).
Pamětihodnosti
editovat- Kaple svatého Floriána na návsi; obdélná stavba z roku 1872 s půlkruhovým závěrem a hranolovou zvoničkou vystupující na krakorcích z průčelního štítu
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
- ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 232.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 389.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchá na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Suchá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Suchá u Stebna na webu ČÚZK
