Strykerovo činidlo
Strykerovo činidlo ([(PPh3)CuH]6),[1] nazývané také Osbornův komplex, je organický komplex mědi s trifenylfosfinem. Jedná se o červeně zbarvenou pevnou látku, citlivou na přítomnost vzduchu. Používá se jako homogenní katalyzátor konjugovaných redukcí enonů, enolátů a podobných sloučenin.
| Strykerovo činidlo | |
|---|---|
 Struktura | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | trifenylfosfinhydrid měďný |
| Ostatní názvy | Osbornův komplex |
| Sumární vzorec | C108H96Cu6P6 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 33636-93-0 |
| PubChem | 12181933 |
| SMILES | C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.C1=CC=C(C=C1)P(C2=CC=CC=C2)C3=CC=CC=C3.[CuH].[CuH].[CuH].[CuH].[CuH].[CuH] |
| InChI | InChI=1S/6C18H15P.6Cu.6H/c6*1-4-10-16(11-5-1)19(17-12-6-2-7-13-17)18-14-8-3-9-15-18;;;;;;;;;;;;/h6*1-15H;;;;;;;;;;;; |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 1961,04 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava a struktura
editovat
Strykerovo činidlo se připravuje hydrogenací terc-butoxidu měďného, získávaného z chloridu měďného a terc-butoxidu sodného.[2]
Byly vyvinuty i jiné způsoby.[3][4]
Tato sloučenina vytváří oktaedrický shluk Cu(PPh3) center propojených Cu---Cu a Cu---H interakcemi. Původně se předpokládalo, že šest z osmi stěn je zachycováno hydridovými ligandy.[5] Tato představa byla roku 2014 přezkoumána; v nově navržené struktuře hydridy vytvářejí můstek skrze vrcholy namísto stěn.[6]
Využití v organické syntéze
editovatStrykerovo činidlo může katalyzovat regioselektivní konjugované redukce karbonylových sloučenin, jako jsou nenasycené aldehydy, ketony a estery. Vyznačuje se širokým spektrem použitelných funkčních skupin, vysokou účinností a mírnými reakčními podmínkami. Strykerovo činidlo se používá v katalytických množstvích a obnovuje se pomocí stechiometrického zdroje hydridových iontů, což je často vodík nebo silan. Při skladování v inertní atmosféře (například argonu nebo dusíku) je neomezeně stálé. Mírné vystavení kyslíku nemění výrazněji jeho vlastnosti, rozpouštědla, ve kterých se rozpouští, musí však být odplyněna.[7]
Obměny
editovatByly vytvořeny obměny Strykerova činidla obsahující jiné ligandy. Změnou ligandu například na P(O-iPr)3 se může výrazně upravit selektivita.[8] Navázáním bidentátního a nechirálního bisfosfinového ligandu na Cu centrum lze dosáhnout vysokých výtěžností.[9]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Stryker's reagent na anglické Wikipedii.
- ↑ W. S. Mahoney; D. M. Brestensky; J. M. Stryker. Selective Hydride-mediated conjugate reduction of α,β-unsaturated Carbonyl Compounds Using [(Ph3P)CuH]6. Journal of the American Chemical Society. 1988, s. 291–293. DOI 10.1021/ja00209a048.
- ↑ S. A. Bezman; M. R. Churchill; J. A. Osborn; J. Wormald. Preparation and Crystallographic Characterization of a Hexameric Triphenylphosphinecopper Hydride Cluster. Journal of the American Chemical Society. 1971, s. 2063–2065. DOI 10.1021/ja00737a045.
- ↑ O. Riant "Copper(I) hydride reagents and catalysts" Patai's Chemistry of Functional Groups, 2011, John Wiley & Sons. DOI:10.1002/9780470682531.pat0448
- ↑ R. D. Stephens "Hydrido(Triphenylphosphine)Copper(I)" Inorganic Syntheses, 1979, vol. 19, pp. 87–89. DOI:10.1002/9780470132500.ch17
- ↑ Raymond C. Stevens, Malcolm R. McLean, Robert Bau, Thomas F. Koetzle "Neutron diffraction structure analysis of a hexanuclear copper hydrido complex, H6Cu6[P(p-tolyl)3]6: an unexpected finding" Journal of the American Chemical Society 1989, pp 3472–3473. DOI:10.1021/ja00191a077
- ↑ Elliot L. Bennett; Patrick J. Murphy; Silvia Imberti; Stewart F. Parker. Characterization of the Hydrides in Stryker's Reagent: [HCu{P(C6H5)3}]6. Inorganic Chemistry. 2014-03-17, s. 2963–2967. DOI 10.1021/ic402736t. PMID 24571368.
- ↑ John F. Daeuble and Jeffrey M. Stryker "Hexa-μ-hydrohexakis(triphenylphosphine)hexacopper" eEROS Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis, 2001. DOI:10.1002/047084289X.rh011m
- ↑ Andrejs Pelss, Esa T. T. Kumpulainen and Ari M. P. Koskinen The Journal of Organic Chemistry 2009, 74, 7598-7601. [1] DOI:10.1021/jo9017588
- ↑ Benjamin A. Baker; Žarko V. Bošković; Bruce H. Lipshutz. (BDP)CuH: A "Hot" Stryker's Reagent for Use in Achiral Conjugate Reductions. Organic Letters. 2008, s. 289–292. DOI 10.1021/ol702689v. PMID 18092793.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strykerovo činidlo na Wikimedia Commons
