Stroncianit (Sulzer, 1790), chemický vzorec SrCO3 (uhličitan strontnatý),[1] je kosočtverečný minerál.[2] Svým složením i krystalovou strukturou je velmi blízký aragonitu. Nazván podle lokality Strontian ve Skotsku.

Stroncianit
Stroncianit na síře, Machor, Polsko
Stroncianit na síře, Machor, Polsko
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecSrCO3
Identifikace
Barvabílá, šedá, žlutá...
Vzhled krystaluprizmatické
Soustavakosočtverečná
Tvrdost3,5
Leskskelný, mastný
Štěpnostnedokonalá
Index lomunα = 1,517
nβ = 1,663
nγ = 1,667
Vrypbílý
Hustota3,76 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv kyselinách

Ložiskové akumulace stroncianitu jsou vázány na lagunární vápence a jílovce. Občas vzniká i na některých hydrotermálních žilách nebo v dutinách vulkanitů, kde může vzácně tvořit i poměrně dobře omezené krystaly.

Morfologie

editovat

Krystaly obvykle krátce až dlouze prizmatické, protažené podél [001], jehlicovité, pseudohexagonální, až 8 cm dlouhé. Nejčastěji je kusový, popřípadě tvoří stébelnaté, vláknité a zemité agregáty. Dvojčatění: podél {110},[2] kontaktní nebo méně často penetrační dvojčata, dvojčatění může být i vícenásobné.

Vlastnosti

editovat
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5, křehký, hustota 3,76 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, špatná podél {021}, lom nerovný až pololasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílý, šedý, nažloutlý, nazelenalý, někdy též hnědý nebo načervenalý. Lesk skelný, matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Sr 59,35 %, C 8,14 %, O 32,51 %. V kyselinách šumí a lehce se rozpouští. Před dmuchavkou bobtná do tvaru květáku, plamen barví karmínově červeně.

Podobné minerály

editovat

Parageneze

editovat

Využití

editovat

Stroncianit bývá někdy využíván jako surovina na výrobu stroncia a jeho sloučenin, které jsou využívány v pyrotechnice, optice a cukrovarnictví.

Naleziště

editovat

Řídce se vyskytující minerál.

Reference

editovat
  1. Stroncianit. geologie.vsb.cz [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  2. a b Stroncianit [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 196–200
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat