Wikipedie

Stonava

obec v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji
(přesměrováno z Stonava (okres Karviná))

Stonava (polsky Stonawa, německy Steinau[4]) je obec v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji na území historického Těšínského Slezska. Rozkládá se na řece Stonávce, přibližně čtyři kilometry jižně od Karviné a osm kilometrů severovýchodně od Havířova. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. V roce 2001 se přibližně 20 % obyvatel hlásilo k polské národnosti. Starosta obce Tomáš Wawrzyk.[5] Obec je známá především díky přítomnosti činných černouhelných dolů. Stonava je vesnicí roku 2000 Moravskoslezského kraje.

Stonava
kostel svaté Maří Magdalény
kostel svaté Maří Magdalény
Znak obce StonavaVlajka obce Stonava
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKarviná
Obec s rozšířenou působnostíKarviná
(správní obvod)
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°49′ s. š., 18°31′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 758 (2024)[1]
Rozloha13,87 km²[2]
Katastrální územíStonava
Nadmořská výška193 m n. m.
PSČ735 34
Počet domů439 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa obecního úřaduStonava 730
735 34 Stonava
obec@stonava.cz
StarostaTomáš Wawrzyk (ANO)
Oficiální web: www.stonava.cz
Stonava
Stonava
Další údaje
Kód obce599140
Kód části obce155632
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Radnice

Název

editovat

Možný původ jména vesnice je dvojí: 1) české Stínava, tedy místo, kde je stín, 2) německé Steinache - "kamenná říčka". V němčině se koncem 14. a v 15. století používal tvar Stöna či Stönau, z něhož pochází -o- v první slabice českého jména.[6]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1388, kdy se objevoval první vlastník Hanke ze Stonavy. Pak následovali v roce 1415 Zbyněk ze Stonavy a v létech 1432 až 1441 Jan Hunt[7]. Nasledovali další feudální majitelé kteří tam hospodařili až do roku 1945. Stonava byla vyjma období 2. světové války součásti fryštátského okresu a od roku 1949 patří pod karvinský okres. Z nacistické okupace byla osvobozena dne 3. května 1945 Sovětskou armádou.

Při sčítání roku 1850 měla Stonava 1006 obyvatel, v roce 1930 bylo evidováno 4819 obyvatel a 469 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 2569 osob a bylo napočteno 549 domů; z toho k české národnosti se hlásilo 51,7 %, k polské 39,4 % a ke slovenské 8,0 % obyvatel.[8]

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

 

Část obsahu této stránky, přístupná nyní pouze v její historii, byla odstraněna kvůli podezření z porušení autorských práv, neboť se nápadně podobá textu z:

https://stonava.cz/o-obci/historie
Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Odstraněný text bez vysvětlení neobnovujte. Pokud jste autorem materiálu a souhlasíte s podmínkami naší licence GFDL a licence CC BY-SA 3.0, pošlete prosím souhlas e-mailem dle pokynů na Nápověda:Svolení autora nebo na internetové stránce, ze které text pochází, uveďte jeho licencování dle GFDL a CC BY-SA 3.0. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude po týdnu posouzeno jeho odstranění. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc.
Pro vkladatele šablony:
Najděte autora a vložte mu na diskusní stránku:
{{subst:copyvio autor|Stonava|2=https://stonava.cz/o-obci/historie}} --~~~~
případně použijte pro nové přispěvatele:
{{subst:copyvio nováček|Stonava|2=https://stonava.cz/o-obci/historie}} --~~~~
a vložte sem:
* [[Stonava]] z [https://stonava.cz/o-obci/historie] --~~~~

V roce 1962 až 1963 zde Stonavský režisér Vladislav Delong natáčel film ZAČÍT ZNOVA, ke kterému napsal i scénář. Ve filmu se objevili např. Vladimír Menšík, Milena Dvorská či Otto Šimánek. Film pojednává o výstavbě dolu ČSM JIH STONAVA. Film se natáčel na dole ČSM ve Stonavě a na Karvinsku.

Správní historie obce

editovat

Stonava spadala v letech 1849 až 1939 pod okres Fryštát, během druhé světové války byla součástí okupačního okresu Těšín (Teschen), v letech 1945 až 1949 se vrátila pod okres Fryštát. Od roku 1949, kdy došlo ke sloučení měst Fryštát a Karviná, až po současnost, obec spadá do okresu Karviná ve všech jeho historických podobách.

Od 1. ledna 2003, kdy byly zrušeny okresní úřady, vykonává nad Stonavou přenesenou státní správu obec s rozšířenou působností Karviná.

Výbuch metanu v dole ČSM

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Výbuch metanu v dole ČSM.

V roce 2018 došlo na dole ČSM Sever k výbuchu metanu a zahynulo 13 horníků. Na počest zemřelým byla ve Stonavě postavena socha desetitunové slzy, která připomíná tuto událost, pietního aktu odhalení se osobně účastnil i tehdejší premiér Andrej Babiš.

Geografie Stonavy

editovat

Stonava se rozkládá v Ostravské pánvi (součást Severních Vněkarpatských sníženin), konkrétně ve východní části podcelku Havířovská plošina. Ráz krajiny je dáván údolím řeky Stonávky, která protéká zhruba středem katastru obce z jihu na sever. Po obou stranách se území zvolna zvedá, nejvyšším bodem v obci je bezejmenná kóta (278 m n. m.) v Louckém lese, jihovýchodně od Dolu ČSM-Jih.

Obec spadá do úmoří Baltského moře. Je odvodňována řekou Stonávkou, které spadá do povodí řeky Odry.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 516 2 040 2 339 3 135 3 952 3 831 4 819 4 500 4 511 4 036 2 516 1 714 1 809 1 728 1 721
Počet domů 183 235 259 331 420 446 691 866 969 877 550 428 408 414 439

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.[11]

Doprava

editovat

Stonavou prochází několik krajských silnic druhé a třetí třídy, obec má tudíž kvalitní silniční napojení s okolím. Všechny silnice však trpí následky poddolování, a proto musí být často opravovány. Nejfrekventovanější jsou v době střídání směn v okolních dolech a podnicích. Nejdůležitější je silnice II/475 (silnice Havířov – Karviná – Petrovice u Karviné). Napojení směrem do Albrechtic a Karviné-Dolů zajišťuje silnice III/4749, směrem do Horní Suché přes území zaniklé osady Křivý Důl vede silnice III/4748. Avšak důležitou je silnice III/4687, která protíná samotné centrum obce ve směru z Dolan do Karviné.

Autobusová doprava je zajišťována meziměstskými linkami, které jsou součástí integrovaného dopravního systému ODIS. Nejdůležitějšími linkami jsou 581 (Albrechtice – Stonava – Karviná), 582 (Karviná – Stonava – Albrechtice – Horní Suchá) plnící také funkci spojení mezi jednotlivými roztroušenými stonavskými osadami a od roku 2017 také nová linka 583 (Karviná – Stonava – Havířov), která zajistila přímé spojení centra obce s městem Havířov. Do sídliště Nový Svět zajíždí několik spojů MHD Havířov, konkrétně linky 402. Kromě toho obcí projíždí několik linek spojujících stonavské doly s okolními městy.

Železničním spojením obec nedisponuje, nejbližší stanicí jsou Albrechtice (0,5 km od sídliště Nový Svět, cca 3 km od centra obce). Obcí prochází pouze několik železničních nákladních vleček pro zajištění dopravy uhlí z okolních dolů.

Obcí prochází cyklostezka č. 6097 spojující albrechtickou lokalitu Pacalůvka s karvinskými lázněmi.

Pamětihodnosti

editovat
 
Dům PZKO Stonava

Kostel svaté Máří Magdalény

editovat

Chrám byl místními farníky postaven na začátku 20. století v době, kdy se obec těšila velkému rozmachu. Nový svatostánek měl být náhradou za starý dřevěný kostelík, který původně stál v místech dnešního katolického hřbitova.

Evangelický kostelík

editovat

Evangelický kostel byl postaven v roce 1938. Kostel je 18 metrů dlouhý a 10,5 metrů široký. Od roku 1950 je střediskem samostatného sboru. Vedle kostelíka se nachází evangelický hřbitov.

Švédský kopec

editovat

Švédský kopec je poutní místo ve Stonavě, o kterém panuje spousta pověstí a legend. Třeba že jsou zde pochováni švédští vojáci, padlí či zemřelí v průběhu třicetileté války. Pravděpodobně je tato umělá vyvýšenina v terénu pozůstatkem tvrze typu motte, která sloužila ve středověku jako sídlo nižší šlechty.

Významní rodáci

editovat
 
Římskokatolický kostel sv. Máří Magdalény

Galerie

editovat
  •  
    Polská škola Stonava-Holkovice
  •  
    Evangelický kostel
  •  
    Rybník
  •  
    Památník obětem I. světové války
  •  
    Důl ČSM
  •  
    Dělnický dům

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 916. 
  5. ↑ Gazeta Codzienna: O wójcie co śliwowicę pędzi. www.gazetacodzienna.pl [online]. [cit. 2007-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 493. 
  7. ↑ Tento Jan Hunt vystavil roku 1432 česky psanou listinu. (Hejret, J. Těšínsko. Praha, 1919, s. 5.)
  8. ↑ GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Petrovice u Karvicé, s. 129-130. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Udělené symboly – Stonava [online]. 1994-05-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stonava&oldid=24038478“