Stošíkovice na Louce

obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji

Stošíkovice na Louce (německy Tesswitz an der Wiese[4]) jsou obec v okrese ZnojmoJihomoravském kraji. Žije zde 315[1] obyvatel.

Stošíkovice na Louce
Obecní úřad a pomník padlým
Obecní úřad a pomník padlým
Znak obce Stošíkovice na LouceVlajka obce Stošíkovice na Louce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZnojmo
Obec s rozšířenou působnostíZnojmo
(správní obvod)
OkresZnojmo
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel315 (2024)[1]
Rozloha6,17 km²[2]
Katastrální územíStošíkovice na Louce
Nadmořská výška197 m n. m.
PSČ671 61
Počet domů115 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStošíkovice na Louce 12
671 61 Prosiměřice
stosikovice_ou@volny.cz
StarostaKarel Pavlů
Oficiální web: www.stosikovice.cz
Stošíkovice na Louce
Stošíkovice na Louce
Další údaje
Kód obce594814
Kód části obce155641
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základem jména vesnice zřejmě bylo osobní jméno Stožík (na to ukazuje nejstarší český doklad z 1464 a pak z 1585 Stozikowicze), což byla zdrobnělina jména Stoh (totožného s obecným stoh). Výchozí podoba Stožíkovici byla pojmenováním obyvatel vsi a znamenala "Stožíkovi lidé". České jméno bylo velmi brzo přejato do němčiny (písemné doklady ze 13. a 14. století jsou jen německé) jako Töskwicz či Teskwicz, německé jméno bylo zpětně přejato do češtiny v podobě Tesk(o)vice či zkráceně Testice, která se užívala vedle původního Stožíkovice. Podoba Stošíkovice se v písemných pramenech objevuje v polovině 19. století. Přívlastek na louce je doložen od 16. století a sloužil k odlišení od Dobšic, které se dříve nazývaly (Malé) Stošíkovice.[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 327 361 353 336 385 407 392 336 280 263 225 207 203 227 302
Počet domů 54 59 62 66 74 75 96 81 67 68 65 75 82 89 115

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[8]

Pamětihodnosti

editovat
  • Zvonička na návsi
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sousoší Nejsvětější Trojice

Osobnosti

editovat

Organizace

editovat

Ve Stošíkovicích na Louce se také nachází několik organizací, jako je Znojemské vinařství, Český červený kříž a Ubytovna Stošíkovice, a v blízkém okolí se nachází výzkumná stanice společnosti Delacon.

Společenský život

editovat

Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[9]

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 113. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 493–494. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. Udělené symboly – Stošíkovice na Louce [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  9. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154128038180661&id=224337820660

Literatura

editovat
  • Gottfried Hönlinger: Erinnerungen an unseren Heimatort Tesswitz a. d. Wiese. 1982
  • Ilse Tielsch-Felzmann: Südmährische Sagen. 1969, München, Verlag Heimatwerk
  • Wenzel Max: Thayaland, Volkslieder und Tänze aus Südmähren, 1984, Geislingen/Steige
  • Felix Bornemann: Kunst und Kunsthandwerk in Südmähren, Teßwitz an der Wiese, s. 35, C. Maurer Verlag, Geislingen/Steige 1990, ISBN 3-927498-13-0
  • Bruno Kaukal: Die Wappen und Siegel der südmährischen Gemeinden , Teßwitz an der Wiese, s. 226, Josef Knee, Wien 1992, ISBN 3-927498-19-X
  • Emilia Hrabovec: Vertreibung und Abschub. Deutsche in Mähren 1945 – 1947, Frankfurt am Main/Bern/New York/Wien (=Wiener Osteuropastudien. Schriftenreihe des österreichischen Ost- und Südosteuropa Instituts), 1995 a 1996
  • Alfred Schickel, Gerald Frodl: Geschichte Südmährens. Band 3. Die Geschichte der deutschen Südmährer von 1945 bis zur Gegenwart. Südmährischer Landschaftsrat, Geislingen an der Steige 2001, ISBN 3-927498-27-0, S. 283 (Teßwitz an der Wiese)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat