Stjepan Miletić
Stjepan Miletić (24. března 1868 Záhřeb – 8. září 1908 Mnichov) byl chorvatský spisovatel, divadelní režisér, divadelní kritik a sokolský činovník.
| Stjepan Miletić | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. března 1868 Záhřeb |
| Úmrtí | 8. září 1908 (ve věku 40 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Mirogoj (45°50′18″ s. š., 15°59′3″ v. d.) |
| Povolání | divadelní ředitel a spisovatel |
| Děti | Oktavijan Miletić |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a kariéra
editovatNarodil se v roce 1868 v Záhřebu do šlechtické rodiny. Maturoval na klasickém gymnáziu v Záhřebu a v roce 1886 a začal studovat práva. Poté začal ve Vídni studovat filozofii, ze které získal doktorát. Již od mládí se věnoval dramatické tvorbě. V jeho tvorbě se nejvíce odrážela inspirace klasickým díly Willama Shakespeara, jejichž styl promítal do místního prostředí. Díky jeho zámožnosti se stal mecenášem rozvoje chorvatského divadelnictví. V letech 1894 až 1898 byl ředitelem Chorvatského národního divadla v Záhřebu. V roce 1905 pozval do angažmá v Chorvatském národním divadle skupinu českých umělců, mezi nimiž byl např. režisér Arnošt Grund. Mimo jiné v Záhřebu nechal vytvořit pomník Petra Preradoviće na dnešním Preradovićově náměstí. Často působil v Praze, kde spolupracoval s ředitelem Národního divadla Františkem Adolfem Šubertem. Působil v sokolském hnutí. V roce 1904 se stal prvním starostou Chorvatského Sokola, který se poté stal zakládající organizací Svazu Slovanského sokolstva.[1]
Smrt
editovatJeho synem byl chorvatský filmový režisér a kameraman Oktavijan Miletić. Zemřel v roce 1908 v Mnichově. Pohřben byl v rodinné hrobce na hřbitově Mirogoj v Záhřebu.[2]
Dílo
editovat- Iz raznih novina: probrani sastavci o kazalištu, umjetnosti i književnosti, I. díl, Záhřeb, 1887., II. díl, Záhřeb, 1909.
- Diletanti: lakrdija u jednom činu, Záhřeb, 1887.
- Za nosom, Záhřeb, 1888.
- Zaboravljeni ljudi: dramatična pjesan. Spjevao Stj. pl. Miletić, Záhřeb, 1891.
- Hrabě Paližna: drama o pěti jednáních. Z charvátského jazyka přeložil a upravil Josef Záruba. (Grof Paližna: drama u pet činova), Praha, 1907.
- Die Ästhetische Form des abschliessenden ausgleiches in den Shakespeare'schen Dramen / von Stephan von Miletich, Záhřeb, 1892.
- Boleslav: tragedija u pet činova, Záhřeb, 1894.
- Slava umjetnosti: scenski prolog u 3 slike, Záhřeb, 1895.
- Armida, Záhřeb 1896.
- Grobne pjesme. Spjevao Stjepan pl. Miletić, Záhřeb, 1889.
- Kraljev hir: komična opera u 1 činu. Spoluautor knihy, Záhřeb, 1889.
- Hrvatski kraljevi (924.-1102.). Pentologie, Záhřeb, 1901.
- Hrvatsko glumište: (1894-1899): dramaturški zapisci, I-II, Záhřeb, 1904.
- Stjepan Miletić, Preporod hrvatske književnosti - Opis Bukovčevog zastora u hrv. zemalj. kazalištu, Záhřeb. 1904.
- Hrvatsko glumište/ Stjepan Miletić, posmrtně upravil Nikola Batušić, Záhřeb, 1978.
- Marijan Derenčin: Ladanjska opozicija, Stjepan Miletić: Izabrana djela, Julije Rorauer: Izabrana djela, (vybraná díla), Záhřeb, 2010.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PAAR, Adolf. Hrvatski sokol. [s.l.]: Samobor, 2011. 303 s. Dostupné online. ISBN 978-953-56641-0-9. S. 40. (chorvatsky)
- ↑ SENKER, Boris. MILETIĆ, Stjepan [online]. Hrvatski biografski leksikon, 2016 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. (chorvatsky)
