Stibor ze Stibořic

maďarský šlechtic

Stibor ze Stibořic a Beckova (také známý jako Ctibor ze Ctibořic, maďarsky Stibor Stiborici, polsky Ścibor ze Ściborzyc, latinsky Styborius de Stiborich; 13471414) byl uherský šlechtic polského původu, od roku 1388 pán beckovského hradu, rytíř Dračího řádu a vévoda sedmihradský (13951401 a 14101414).

Stibor ze Stibořic
Stibor ze Stibořic a Beckova
Stibor ze Stibořic a Beckova
Narození1347
Úmrtí1414
Povolánístatkář
ChoťDobrochna Stęszewska
DětiStibor II. ze Stibořic
RodičeMościc ze Ściborza
RodStibořicové
PříbuzníMikuláš ze Stibořic (sourozenec)
Funkcesedmihradský vojvoda (1395–1401)
sedmihradský vojvoda (1409–1414)
vojvoda brestsko-kujavský
brestlitevský starosta
lenčický vojvoda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stibor se narodil jako syn Mościc ze Ściborza (1381–1405), vévoda gniewkowský[1][2]

Stibora pozval do Uher Ludvík I. Veliký, který byl i polským králem. Po Ludvíkově smrti se v boji o uvolněný trůn postavil na stranu Zikmunda Lucemburského a ten ho po získání trůnu bohatě odměnil. Stal se županem Bratislavské župy (1389–1402), později také dalších žup, trenčínské, nitranské a banskobystrické. Asi 20 let po příchodu do Uher mu patřila skoro celá západní polovina dnešního Slovenska a sám se označoval za „pána celého Pováží“.

Se jménem Stibora II. (mladšího) je spojována i nejstarší známá listina psaná v češtině (přesněji ve slovakizované češtině) z území Slovenska; pochází z 13. prosince 1422. Stibor v úpisu potvrzuje svůj dluh 600 uherských zlatých pánovi Benešovi Hernikovi ze Slupna a jeho manželce Kateřině.

Stibor byl ženatý s Dobrochňou (Dobrohna) Stęszewskou († 1422).[3] Z jejich manželství se narodilo několik dětí:

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stibor zo Stiboríc na slovenské Wikipedii.

  1. DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský. Sonda do života stredovekého šľachtica s osobitým zreteľom na územie Slovenska. 1. vyd. Bratislava: Rak, 2003. 599 s. ISBN 80-85501-25-2. (slovensky) 
  2. PROCHASKA, Antoni. Ścibor ze Ściborzyc. Roczniki Towarzystwa Naukowego w Toruniu. 1912, roč. 19, s. 198–208. Dostupné online. (polsky) 
  3. a b http://historia.uhrovcan.sk/ctibor.html[nedostupný zdroj]
  4. a b heslo Stibor ze Stiborzyc v Ottově slovníku
  5. MAREK, Miroslav. Szécsényi family [online]. GENEALOGY.EU, 2004-01-16 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (maďarsky) 
  6. MAREK, Miroslav. Újlaki family [online]. GENEALOGY.EU, 2009-01-30 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (maďarsky) 

Literatura

editovat
  • WENZEL, Gusztáv. Stibor vajda. Életrajzi tanulmány. Budapešť: Eggenberger, 1874. 215 s. (maďarsky) 

Externí odkazy

editovat