Stereoskopie

technologie umožňující prostorový zrakový vjem

Stereoskopie je technologie, která umožňuje prostorový zrakový vjem vyvolaný dvourozměrnou předlohou např. pomocí stereoskopických brýlí.

Jacob Spoel: Společnost dam si prohlíží stereofotografie, olejomalba, 1850–1860
Stereofotografie interiéru Křišťálového paláce pořízený během Světové výstavy 1851 v Londýně
Stereoskopická fotografie z roku 1949
Zobrazení robotické chirurgické operace pomocí aktivní DLP 3D projekce

Postupy

editovat

Pro správné vnímání prostoru lidskýma očima je potřeba pro každé oko dodat mírně odlišný obraz.

Toho lze docílit několika postupy:

  • Samostatné obrazy pro každé oko. Tento postup byl užíván již v 19. století (stereofotografie), ve 20. století byly populární stereokotoučky.
  • Anaglyfické brýle (červeno-modré, červeno-zelené) – před každým okem je jeden barevný filtr, přes červené sklo se zobrazí jen modré objekty a přes modré sklo širší spektrum barev kromě objektů zobrazených modře.
  • Různě polarizovaná skla brýlí a filtry na projektorech, takže každé oko dostane svůj vlastní kompletní obraz. Tuto technologii využívá například kino IMAX nebo digitální kina systému RealD.
  • Zatmívané (nebo také závěrkové) brýle (anglicky shutter glasses) mají skla z tekutých krystalů, jež se střídavě zatmívají, synchronně s grafickou kartou počítače, takže každé oko dostává obraz zvlášť.
  • Technologie INFITEC: projektory promítají základní barvy (RGB) na mírně posunutých vlnových délkách a brýle dokáží tyto dva obrazy oddělit.
  • Autostereoskopické monitory, vysílající různý obraz do různých směrů.
  • HMD zobrazovací jednotky využívající dva mikrodispleje.
  • Holografie
  • Technika zašilhání očí (nebo opak; z anglického cross- resp. relaxed-eyed technique).[1]

Stereoskopie se využívá pro zobrazování 3D filmů, vědeckých dat (chemie, geologie) nebo v robotické chirurgii.

Historie

editovat

Jules Duboscq zkonstruoval stereofotoaparát[2][3] a v roce 1850 zkonstruoval prohlížečku stereofotografií.[4]

Reference

editovat

Literatura

editovat
  • David Brewster: The stereoscope: it's history, theory and construction . London 1856
  • Ruete, Christian Georg Theodor: Das Stereoskop: Eine populäre Darstellung. 2. Auflage. Teubner, Leipzig 1867
  • Thomas Abé: Grundkurs 3D-Bilder. VfV-Verlag, Gilching, ISBN 3-88955-099-1
  • Alexander Klein, Franz Weiland, Rainer Bode: 3D - aber wie! Von magischen Bildern zur 3D-Fotografie. Bode Verlag Haltern 1994, ISBN 3-925094-64-4
  • Jean Pütz: Das Hobbythek-Buch 3, vgs Verlagsgesellschaft, Köln 1979, ISBN 3-8025-6102-3
  • Fritz Waack, G. Kemner: Einführung in Technik und Handhabung der 3-D-Fotografie. Museum für Verkehr und Technik, Berlin 1989
  • Leo. H. Bräutigam: Stereofotografie mit der Kleinbildkamera: Eine praxisorientierte Einführung. Wittig Fachbuchverlag, 1996, ISBN 3-930359-31-6

Obrazové publikace

editovat
  • Achim Bahr: Stereoskopie. Räume, Bilder, Raumbilder. Thales Verlag, 1991, ISBN 3-88908-549-0
  • Tom Baccei, Cheri Smith: Das magische Auge. Ars Edition, ISBN 3-7607-2264-4
  • Marc Grossman: The Magic Eye, Volume I von N. E. Thing Enterprises. Andrews & Mcmeel, ISBN 0-8362-7006-1
  • Arthur G. Haisch: Hotel Morbid/Morbid Rooms, Stereo-Raumbilder. 3-D-World Verlag, Basel 1983, ISBN 3-905450-02-X
  • Matthias Henrici, Christian Neubauer: Phantastische Augenblicke I Lingen Verlag
  • Hartmut Wettmann: Das Rheinland in historischen Stereofotos, Dr. Gebhardt + Hilden GmbH, 1999, ISBN 3-932515-15-3
  • Ulli Siebenborn: Interactive Pictures, Volume I. Taschen Verlag, 1994, ISBN 3-8228-9211-4
  • Roland Bartl, Klaus Bartl, Andreas Ernstberger, Peter Schwartzkopff: Pep Art. 3-D-Bilder der neuen Art. Südwest Verlag, München, 1994, ISBN 3-517-01632-2

Ostatní

editovat
  • Steinhauser: Über die geometrische Konstruktion der Stereoskopbilder. Graz 1870
  • Yuki Inoue, Masahira Oga (Herausgeber): Stereogramm. ISBN 3-7607-1106-5
  • Andrew A. Kinsman: Random Dot Stereograms. ISBN 0-9630142-1-8
  • Rolf Sander, Martin Simeth: Der kleine Hobbit und das Autostereogramm In: Spektrum der Wissenschaft, Nr. 1, 1995, Seiten 10–15

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat