Stefan Grot-Rowecki
Stefan Pavel Rowecki (pseudonym: Grot, alternativně Stefan Paweł Grot-Rowecki, 25. prosince 1895 – 2. srpna 1944) byl polský generál, novinář a vůdce Zemské armády.[1] Byl zavražděn gestapem, pravděpodobně na přímý pokyn říšského vůdce SS Heinricha Himmlera.[2]
| Stefan Grot-Rowecki | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. prosince 1895 Piotrków Trybunalski |
| Úmrtí | 2. srpna 1944 (ve věku 48 let) Koncentrační tábor Sachsenhausen |
| Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | divizní generál |
| Doba služby | 1914–1943 |
| Sloužil |  Polsko |
| Složka | Infantry of Second Polish Republic Service for Poland's Victory Zemská armáda |
| Bitvy | první světová válka druhá světová válka |
| Vyznamenání | komandér Záslužné legie Řád bílé orlice důstojník Řádu čestné legie Kříž Zemské armády Kříž nezávislosti s meči Kříž za chrabrost Zlatý záslužný kříž medaile Desetiletí znovuzískané nezávislosti památeční medaile za válku 1918-1921 zlatý kříž řádu Virtuti Militari stříbrný kříž řádu Virtuti Militari důstojník Řádu znovuzrozeného Polska |
 multimediální obsah na Commons | |
Život
editovatRowecki se narodil v Piotrków Trybunalski.[3] Ve svém rodném městě byl jedním z organizátorů tajné průzkumné organizace. Během první světové války byl odveden do rakousko-uherské armády a později do první brigády polské legie. Byl internován v srpnu 1917 poté, co většina jeho jednotky odmítla slíbit věrnost rakouskému císaři. V únoru 1918 byl propuštěn z internačního tábora, nacházejícího se v obci Beniaminów nedaleko Varšavy. Po vzniku nově nezávislého Polska, vstoupil do polské armády. Posléze bojoval v polsko-sovětské válce (1919–1920). Po válce zůstal v armádě a organizoval první vojenský týdeník ('Przegląd Wojskowy'). Od roku 1930–1935 velel 55. pěšímu pluku v Lešně.
Druhá světová válka
editovat
Od června 1939 organizoval Rowecki ve Varšavě obrněnou motorizovanou brigádu (pl. Warszawska Brygada Pancerno-Motorowa) vyzbrojenou tanky 7TP a tančíky TKS. Dne 1. září 1939 byla nacisty zahájena invaze do Polska. Jednotka generála Roweckiho nedosáhla plné mobilizace, ale podílela se na obraně Polska.
Po porážce Polska se Roweckimu podařilo vyhnout zajetí a vrátil se do Varšavy. V říjnu 1939 se stal jedním z vůdců, v roce 1940 již velitelem Svazu ozbrojeného boje (pl. Związek Walki Zbrojnej, 'ZWZ'). Od roku 1942 byl velitelem Zemské armády.
V roce 1941 organizoval Stefan Grot-Rowecki sabotáže, a to v rámci diverzní jednotky Wachlarz, na území na východ od polské předválečné hranice. Dne 30. června 1943 byl zatčen gestapem ve Varšavě a poslán do Berlína, kde byl vyslýchán řadou významných nacistů (např. Ernstem Kaltenbrunnerem, Heinrichem Himmlerem a Heinrichem Müllerem). Pravděpodobně byl popraven mezi 2.–7. srpnem 1944 v KZ Sachsenhausen.[4] Jeho hrob se nachází na hřbitově 'Cmentarz Powązkowski' ve Varšavě.[5]
Tři zrádci polského národa
editovatGenerál Grot-Rowecki byl zatčen nacisty z důvodu, že ho zradili tři polští kolaboranti, tajní agenti gestapa, Ludwik Kalkstein-Stoliński[6] (alias "Hanka", "H", Agent č. 97, "Paul Henchel"), Eugeniusz Świerczewski (alias "Gens", Agent č. 100) a Blanka Kaczorowska (alias "Sroka", V-98).[7][8]
Všichni tři byli spolu také v úzkém rodinném vztahu, neboť sestra L. Kalksteina-Stolińskiho byla zároveň manželkou výše uvedeného E. Świerczewskiho. Byli odsouzeni k trestu smrti za velezradu tribunálem polského podzemního státu, pověšen z nich byl avšak jenom jeden.
- Eugeniusz Swierczewski (1894–1944) byl na základě vydaného rozhodnutí pod dohledem příslušníka Zemské armády, Stefana Ryśa (alias "Józefa"), v suterénu ulice Krochmalna, ve Varšavě oběšen.
- Ludwik Kalkstein-Stoliński (1920, Varšava – 1994, Mnichov) bojoval během Varšavského povstání roku 1944 v jednotce Waffen SS, a to pod jménem 'Konrad Stark'. V roce 1982 emigroval do Francie, kde údajně v roce 1994 zemřel. Posléze bylo zjištěno, že dožil v emigraci pod cizím jménem, tj. jako 'Edward Ciesielski' v Mnichově, kde také v roce 1994 skutečně zemřel.
- Blanka Kaczorowska (1922–2004) byla v období války ženou výše uvedeného Ludwika Kalksteina-Stolińskiho, s nímž měla i syna. V roce 1971 emigrovala do Francie, kde i dožila.[9] Datum jejího úmrtí je avšak, jako jediné ze všech tří odsouzených, nejednoznačné. Polský historik, dr. Witold Pronobis, jenž je po matce přímým příbuzným gen. Stefana Grota-Roweckiho, uvádí ve stati 'Upokorzenie zdrajców ''Grota"' jako rok jejího úmrtí 2002 (viz níže), její syn zase rok 2004, avšak přesně neví, kde je jeho matka pochována. Rok 2004 přejímají jako rok jejího úmrtí i polská média.[10]
Vyznamenání
editovat| Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
|---|---|---|---|
 Francie
|
|
důstojník Řádu čestné legie[11] | 1937 |
| Polsko
|
|
Řád bílé orlice[12] in memoriam | 1995, 11. listopadu |
|
Zlatý kříž Řádu Virtuti Militari | 1942 | |
|
Stříbrný kříž Řádu Virtuti Militari | 1923 | |
|
důstojník Řádu znovuzrozeného Polska | 1925 | |
_4r_BAR.svg){kind=small}
|
Kříž za chrabrost[13][14] | uděleno 8x | |
|
Zlatý Záslužný kříž | 1928
1938, 11. listopadu[15] | |
|
Kříž nezávislosti s meči | ||
|
Kříž nezávislosti[16] | 1931, 13. května | |
|
Kříž Armii Krajowej in memoriam | 1967 | |
|
Medaile Desetiletí znovuzískané nezávislosti | ||
|
Pamětní medaile na válku 1918–1921 | ||
|
Odznak za zranění | uděleno 3x | |
 Spojené státy americké
|
|
komandér Legion of Merit in memoriam | 1984, 9. srpna |
Fotogalerie
editovat-
Stefan Grot-Rowecki ve věku 4 let (1899) -
Stefan Grot-Rowecki (1915) -
Polské légie – 5. pěchotní pluk. Stefan Grot-Rowecki s rukou na koni (1915) -
Stefan Grot-Rowecki (1926) -
Nacisty zavražděný gen. Stefan Grot-Rowecki -
Ludwik Kalkstein-Stoliński, pozdější agent gestapa, jeden ze tří zrádců -
Blanka Kaczorowska, pozdější agentka gestapa, jeden ze tří zrádců
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ (polsky) Rowecki Stefan Paweł v iPSB. Archivováno 12. 5. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ TYCHMANOWICZ, Marta. Zdradził go agent nr "100" - został zakopany pod podłogą. Wp.pl [online]. 2011-06-30. Dostupné online.
- ↑ PAP, lz. 70 lat temu dowódca AK gen. Stefan „Grot” Rowecki został aresztowany przez Gestapo. „Grot był symbolem, był wodzem tajemniczym, który z podziemia kierował walką całego narodu”. Wpolityce.pl [online]. 2013-06-29. Dostupné online.
- ↑ IPN o śmierci gen. Stefana Grot-Roweckiego. Interia.pl [online]. 2005-04-17. Dostupné online.
- ↑ PAP. Cmentarz Powstańców Warszawy i Wojskowe Powązki - powstańcze nekropolie. Wyborcza.pl [online]. 2014-07-31. Dostupné online.
- ↑ ORZECHOWSKI, Hubert. Zdrajcy z AK, czyli ludzie, którzy wydali Grota. Newsweek.pl [online]. 2014-06-30; 2014-07-28 [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-29.
- ↑ FALKOWSKI, Mikołaj. Stefan Grot–Rowecki. Polskieradio.pl [online]. 2009-03-27. + video. Dostupné online.
- ↑ LESZCZYŃSKI, Łukasz. ZDRAJCY. Grot.rowecki.prv.pl [online]. 2005. Stránky jsou věnované jemu (Biografie). Dostupné online.
- ↑ teka, PAP. Zdrajcy winni śmierci Roweckiego. Kim byli?. Fakt.pl [online]. 2013-06-29. Pěkná fotogalerie. Dostupné online.
- ↑ ZADWORNY, Adam. Ostatnia misja Kalksteina. Wyborcza.pl [online]. 2009-12-12. Velice podrobná biografie (nejenom L. Kalksteina). Dostupné online.
- ↑ Dziennik Personalny 1937.03.19 R.18 Nr1. [s.l.]: Ministerstwo Spraw Wojskowych Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-23.
- ↑ Dziennik Personalny 1921.11.23 R.2 Nr40. [s.l.]: Ministerstwo Spraw Wojskowych Dostupné online.
- ↑ Dziennik Personalny 1922.04.14 R.3 Nr9. [s.l.]: Ministerstwo Spraw Wojskowych Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-23.
- ↑ Archivovaná kopie. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-03.
Literatura
editovat- Pronobis, Witold. Generał Grot. Kulisy zdrady i śmierci. Editions Spotkania, 2014. 296 S. ISBN 978-8-37965-000-2 (polsky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefan Grot-Rowecki na Wikimedia Commons - (polsky) Grabowski, Waldemar. Kalkstein i Kaczorowska w świetle akt UB. Komentarze historyczne. 87-100 S. (část publikace)
- (polsky) Interia.pl. Tajemnice Generała „Grota” cz. 1. 2013-05-22.
- (polsky) Interia.pl. Tajemnice generała "Grota" cz. 2. 2013-07-15.
- (polsky) Zdzitowiecka, Lidia. GENERAŁ STEFAN GROT-ROWECKI. Samorządowe Gimnazjum w Bolszewie, 2005. 14 S. (Studentská práce)
- (polsky) Osobní stránky dr. Witolda Pronobise.
- (polsky) Pronobis, Witold. Gen. Stefan Grot-Rowecki – o zdrajcach dowódcy AK i jego śmierci mówi jego krewny. 2012. (text a videa)
- (polsky) Pronobis, Witold. Upokorzenie zdrajców ''Grota". In: Poślubieni zdradzie 2. 43-50 S. (velice obsáhlý rozhovor)
- (polsky) Dzieje.pl. Kulisy śmierci gen. Stefana Roweckiego "Grota" w książce Witolda Pronobisa. 2014-03-18. (Portal historyczny)
- (polsky) Historia - Fort Beniaminów Archivováno 12. 12. 2009 na Wayback Machine.. 1-4 S. (Internační zařízení Beniaminów nedaleko Varšavy)
