Staromaďarský Nářek Panny Marie
Staromaďarský Nářek Panny Marie (maďarsky Ómagyar Mária-siralom) je jednou z nejstarších maďarských jazykových památek a první zachovaná báseň v maďarštině. Jako přebásněná latinská báseň byla ve 13. století přepsána do latinského Lovaňského kodexu. V roce 1922 ho objevili v materiálu, který Katolická univerzita v Lovani zakoupila v jednom mnichovském knihkupectví k doplnění knihovního materiálu zničeného Němci za první světové války. Vzácný kodex se v roce 1982 dostal do vlastnictví maďarského státu.
Popis
editovatJedná se o jazykovou památku, která byla napsaná staromaďarským pravopisem. Předpokládaným autorem původního díla je ve 12. století žijící dominikánský mnich Gotfrid, který byl zástupcem převora v pařížském augustiniánském kanonickém opatství St. Viktor.
Maďarský autor této básně správně vycítil, že latinské verše se dělí na dvě rytmické jednotky a svou báseň napsal v dvojtaktovém druhu verše. V maďarském přízvučném taktu ještě nebyl počet nepřízvučných slabik vázaný, což umožňovalo větší svobodu a varianty tvoření veršů. V této první maďarské básni jsou již vyspělé rýmy a hezky a vědomě použité aliterace. Mění se i umístění rýmu: vyskytují se sdružené rýmy (aabb), polorýmová řešení (xaxa) a tirádové rýmy (aaa).
V básni mluví Marie, matka ukřižovaného Ježíše, v 1. osobě jednotného čísla. Prožívajíc největší utrpení, pozorujíc synovu smrt v mukách, zmítá se v bezmocném zoufalství. Oplakává svůj zbědovaný stav, oslovuje syna mateřskými pojmenováními, přerušujíc to hořekováním. Prosí o smrt a nabízí sebe místo svého dítěte, pak úpěnlivě prosí Ježíšovy mučitele o milost. Na konci básně se ozve šílený výkřik matky: když již nemůže zachránit svého jediného syna, chce se s ním alespoň podělit o smrt.
Nářek Panny Marie se nachází v Lovaňském kodexu na zadní straně 134. listu. Většina textu básně je sotva čitelná, protože neustálým používáním se pergamen jednoduše opotřeboval. V minulosti se rozšířil názor, že jako text v nesrozumitelném jazyce ho odtud vymazali; jakékoliv stopy, které by poukazovaly na vymazání, však neexistují.
Žánr: nářek (planctus)
Text básně
editovatPůvodní podoba[1] | Dnešní přepis[2] | V dnešní maďarštině (s doslovnými českými překlady) | |||
(Verze podle Vizkeletyho/Mészölye)[3] |
(Verze podle Ference Molnára)[4] | ||||
Volek ſyrolm thudothlon |
Volék sirolm tudotlon. |
Nem tudtam, mi a siralom. |
Nevěděla jsem, co je to žal. |
Nem ismertem a siralmat, |
Nepoznala jsem žal, |
Walaſth vylagum tul |
Válȧszt világumtúl, |
Zsidók világosságomtól, |
Židé mě o moje světlo, |
Zsidók világosságomtól, |
Židé mě od mého světla, |
O en eſes urodū |
Ó én ézës urodum, |
Ó, én édes Uram, |
Ó sladký Bože můj, |
Ó, én édes Uram, |
Ó sladký Bože můj, |
Scemem kunuel arad |
Szëmëm künvel árȧd, |
Szemem könnytől árad, |
Oči mám zaplavené slzami, |
Szememből könny árad, |
Z očí se mi hrnou slzy, |
Vylag uila ga |
Világ világȧ, |
Világnak világa, |
Světe světa, |
Világ világa, |
Světe světa, |
Vh nequem en fyon |
Uh nëkem, én fiom, |
Jaj nekem, én fiam! |
Ach, synu můj, |
Jaj nekem, én fiam, |
Ach, synu můj, |
Syrolmom fuha / ʒatum |
Sirolmom, fuhászȧtum |
Siralmam, fohászkodásom |
Můj žal, povzdych |
Siralmam, fohászkodásom |
Můj žal, povzdych |
Wegh halal engumet / |
Végy hȧlál engümet, |
Végy magadhoz engem, halál, |
Vezmi si mě k sobě, smrti, |
Végy halál engemet, |
Vezmi si mě smrti, |
O ygoʒ ſymeonnok |
Ó, igoz Simëonnok |
Ó, az igaz Simeonnak |
Ó, pravda Simeonovi, |
Ó, az igaz Simeonnak |
Ó pravda Simeonovi, |
Tuled ualmun |
Tűled válnum, |
Tetőled válnom kell, |
Musím se od tebe odloučit, |
Ne váljak el tőled, |
Neodloučím se od tebe, |
Sydou myth theʒ turuentelen / |
Zsidóv, mit tész türvéntelen? |
Zsidó, mit téssz törvénytelenül? |
Žide, co to děláš protiprávně? |
Zsidó, mit tész törvénytelen! |
Žide, co to děláš protiprávně? |
Kegug / gethuk fyomnok / |
Kegyüggyetük fiomnok, |
Kegyelmezzetek fiamnak, |
Omilostněte mi syna, |
Kegyelmezzetek meg fiamnak, |
Omilostněte mi syna, |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ómagyar Mária-siralom na maďarské Wikipedii.
- ↑ E. Abaffy Erzsébet. Korai kis szövegemlékeink újabb olvasata. MNy.. 1990, s. 126–7.
- ↑ Mészöly Gedeont (Nem PDF-formátumban: Szöveggyűjtemény a régi magyar irodalom történetéhez – Középkor (1000-1530), ELTE, Régi Magyar Irodalomtudományi Intézet)
- ↑ Mészöly Gedeon értelmezése nyomán Vizkelety 1986, s. 37-38.
- ↑ Molnár 2002, s. 465-467.
Literatura
editovat- A magyar irodalom történetei. Szegedy-Maszák Mihály (ed.), 2007. Internetová verze
- Mezey László: Leuveni jegyzetek az Ómagyar Mária-siralomról. It, 1971. 366.
- Martinkó András: Az Ómagyar Mária-siralom hazai és európai tükörben. Bp. 1988.
- Horváth János: A magyar irodalmi műveltség kezdetei. Bp. 1931.
- Jakubovich-Pais: Ómagyar olvasókönyv. Pécs 1929.
Externí odkazy
editovat- Zvukové nahrávky, nyelvemlekek.oszk.hu
- Interpretace (PDF)
- Magyar Folklór Múzeum
- Magyar Virtuális Enciklopédia
- Francouzský překlad a latinský originál textu
- Nářek Panny Marie anglicky – Webová antologie Babel
- Vizkelety András. "Világ világa, virágnak virága..." : Ómagyar Mária-siralom [online]. [cit. 2010-10-05]. Dostupné online.