Starý Hloubětín

Starý Hloubětín je lokalita v katastrálním území Hloubětín na Praze 14 a malá část na Praze 9. Jedná se o původní jádro obce, ke které se váže první písemná zmínka z roku 1207. Do zrušení poddanství v roce 1848 byl hloubětínskou vrchností rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Od roku 1922 je Hloubětín součástí hlavního města Prahy.

Starý Hloubětín
Kostel sv. Jiří a Křižovnický dvůr
Lokalita
Městská část	Praha 14 a Praha 9
Obvod	Praha 9
Obec	Praha
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′12″ s. š., 14°32′6″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Hloubětín
PSČ	19800
Starý Hloubětín
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vymezení

Širší

Starý Hloubětín leží mezi ulicí Poděbradskou a vrchem Lehovec (Hlohovec). Východní hranici tvoří ulice Slévačská, západní hranici řeka Rokytka a Kejřův mlýn. Podstatu Starého Hloubětína tvoří vedle kostela a starých statků rodinné domy a vilky z meziválečného období, které byly postaveny na rozparcelovaných polích velkostatku a dalších dvorů. Podle této definice je součástí Starého Hloubětína i lokalita Chaloupky a část sídliště Hloubětín z let 1961–1965 od architekta Miloslava Hudce, Josefa Poláka a Karla Štefce, protože některé budovy se nacházejí na jih od Poděbradské. Sídliště Hloubětín je však samostatný celek, stejně tak lze chápat i Chaloupky, proto existuje ještě užší vymezení.

Užší

Hloubětín (Hlaupětin) na císařském otisku mapy Stabilního katastru z roku 1841.

Podle tohoto vymezení je Starý Hloubětín pouze území původní vsi. Západní hranici tvoří řeka Rokytka a Kejřův mlýn. Lokalitu v této části připomíná tramvajová smyčka se zastávkou Starý Hloubětín. Severní hranici tvoří ulice Poděbradská, která kopíruje starou středověkou cestu. Východní hranici tvoří severní úsek ulice Soustružnické a dále se ubírá šikmo na jihozápad. A konečně jižní hranici tvoří stará škola (čp. 78) a ulice U Slavoje.

Na sever od Starého Hloubětína se nachází Nový Hloubětín, na východ sídliště Hloubětín, na východ a jih čtvrť rodinných domů se zahradami Chaloupky. Na západ je hloubětínská průmyslová zóna, například areál Tesla Hloubětín, jehož objekty však byly v roce 2021 strženy a který se od roku 2022 bude přeměňovat v rezidenční čtvrť Tesla Hloubětín. Už v letech 2010–2012 byl postaven velký bytový dům Nademlejnská.

Přirozeným centrem je náměstí Ve Starém Hloubětíně, hlavní dominanty jsou kostel svatého Jiří, Zámek Hloubětín a Křižovnický dvůr.

Nejstarší objekty

Nejstarší podobu Hloubětína známe z roku 1515. Zdrojem informací je křižovnický urbář, který dokládá, že v Hloubětíně bylo pět selských usedlostí (dnešní čp. 16, 17, 19 a zbořené čp. 3 a 4), naprava a krčma s kovárnou. Domy byly očíslovány v roce 1770 (konskripční číslo).

V následující tabulce je přehled 22 nejstarších objektů očíslovaných vojáky za vlády Marie Terezie. Kostely tehdy číslovány nebyly.

Nejstarší světské stavby v Hloubětíně
Konskripční číslo přidělené v roce 1770	Ulice (nebo lokalita) a současné číslo popisné	Budova	Existence před 1515	Existence v současnosti	Poznámky
NC 1	Poděbradská čp. 1/110	Panská hospoda. V roce 1770 v pronájmu šenkýře Jana Brože	postavena v roce 1711	stojí dodnes
NC 2	Hloubětínská	Pastouška – domek na obecním pozemku, v roce 1770 ji obýval obecní pastýř Jiří Syrovátka		zbořena před rokem 1977	V pozdější době v ní byla hasičská zbrojnice
NC 3	Hloubětínská	Lykařovský grunt, Lykařovi zde hospodařili do roku 1677. Rodina Felixových ho obývala nepřetržitě v letech 1697–1975. V roce 1770 statek polovičního sedláka Jana Felixe.	stál prokazatelně před rokem 1515	zbořen před rokem 1977	V současnosti (2018) čp. 3 v Hloubětíně není.
NC 4	Hloubětínská	Bartoňovský grunt, v roce 1770 statek sedláka a rychtáře Jana Wagnera	stál prokazatelně před rokem 1515	zbořen před rokem 1977	V současnosti (2018) čp. 4 v Hloubětíně není.
NC 5	Hloubětínská čp. 5/28	Křižovnický dvůr, v roce 1770 panský dvůr. Po jistou dobu v něm byl špitál, fara a škola.	stál prokazatelně před rokem 1515	stojí dodnes	Majetek křižovniků s červenou hvězdou
NC 6	Šestajovická	Wagnerovská chalupa, v roce 1770 chalupa na pozemku rychtáře Jana Wagnera		zbořena před rokem 1977	V současnosti (2018) čp. 6 v Hloubětíně není.
NC 7	Chaloupky	Panský ovčín		zbořen po roce 1864	V současnosti má čp. 7 dům V Chaloupkách č. o. 52
NC 8	Chaloupky	Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obýval Jan Balbín		zanikl po roce 1864	V 70. letech 20. století měl čp. 8 závod Zukov na Hutích. V současnosti (2018) čp. 8 v Hloubětíně není.
NC 9	Chaloupky	Panský domek, v roce 1770 obydlí deputátníků panského dvora		zbořen, až po roce 1977?	V současnosti (2018) čp. 9 v Hloubětíně není.
NC 10	V Chaloupkách čp. 10/76	Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obývala žebračka Smutná		stojí dodnes
NC 11	Čertouská čp. 11/1	Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obýval Vojtěch Modler		stojí dodnes
NC 12	Hloubětínská	Škola na církevním pozemku		zbořena před rokem 1977	V současnosti (2018) čp. 12 v Hloubětíně není.
NC 13	Hloubětínská čp. 13/3	Hloubětínský zámek ze 70. let 19. století. V roce 1770 statek polovičního sedláka Jakuba Schwaba.	sídlo tam bylo prokazatelně před rokem 1515	novější stavba z roku 1873 na stejném místě – zámek dodnes stojí
NC 14	Hloubětínská čp. 14/9	Chalupa na obecním pozemku, v roce 1770 ho obýval Martin Holec		stojí dodnes
NC 15	K Náhonu čp. 15/2	Kejřův mlýn, panský mlýn byl v roce 1770 pronajatý vrchnostenskému mlynáři Jakubu Svobodovi. První mlynář se jmenoval Václav Houser, poslední Josef Kejř.	nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1544	značně přestavěná budova mlýna stojí dodnes
NC 16	Hloubětínská čp. 16/11	Brogovský grunt, Millerův dvůr. Rytíř Jan Miller ze Zlaté Koruny ho koupil v roce 1629, v roce 1648 byl velitelem dobrovolníků a vojáků bránících Karlův most před Švédy. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Tomáš Most. Za socialismu zde byla Mototechna U Maškové.		stojí dodnes
NC 17	Hloubětínská čp. 17/13	Grunt Čtverákovský či Jelinkovský. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák František Král	stál prokazatelně před rokem 1515	stojí dodnes
NC 18	Poděbradská čp. 18/104	Wagnerovský grunt. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Tomáš Novák.	stál prokazatelně před rokem 1515	stojí dodnes
NC 19	Poděbradská čp. 19/106	Antochův grunt. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Martin Kotnaur.	stál prokazatelně před rokem 1515	stojí dodnes
NC 20	Hloubětínská čp. 20/17	Wagnerův statek. V roce 1770 statek čtvrtinového sedláka Jakuba Wagnera		stojí dodnes	Od roku 2007 zde funguje hotel.
NC 21	K Hutím čp. 996/20	Samota Huť, louhovna dolu Antonín	kamencový důl otevřeli v roce 1767 Johann Šimon Krenn a Kryštof Berger	už nestojí, v současnosti je na pozemku trafostanice	V současnosti (2018) čp. 21 v Hloubětíně není.
NC 22	Mezitraťová čp. 343/26	Samota vinice, stavení na panské vinici.		původní stavení zaniklo, v současnosti tam stojí Jiránkova vila (po změně hranic katastrálního území v Hrdlořezích)	V současnosti má čp. 22 objekt Nehvizdská 8, kde v 70. letech 20. století bývaly jesle.

Z přehledu vyplývá, že ve smyslu trvání objektu jsou v Hloubětíně nejstarší kostel, křižovnický dvůr čp. 5, bývalý mlýn čp. 15 a bývalé statky čp. 16, 17 a 19. Tyto objekty jsou prokazatelně více než 400 let staré. Šest objektů je prokazatelně starších než 200 let, a sice čp. 18 a 20, které byly postaveny kolem roku 1700, krátce po nich stará hospoda čp. 1 v roce 1711. Konečně čp. 10, 11 a nádvorní chalupa u čp. 14, které prokazatelně existovaly v roce 1770.

Odkazy

Literatura

• Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. 
• Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý Hloubětín na Wikimedia Commons

Portály: Praha