Stanová vysočina

Stanová vysočina; Становое нагорье
	Pohled na Jihomujský hřbet z Bauntovské kotliny
Nejvyšší bod	3 072 m n. m. (Pik BAM)
Délka	700 km
Nadřazená jednotka	Jihosibiřské hory
Světadíl	Asie
Stát	Rusko
	; Mapa pohoří v okolí Bajkalu; Stanová vysočina vpravo nahoře.
Horniny	břidlice, rula, žula
Povodí	Lena, Jenisej
Souřadnice	56°35′26″ s. š., 116°47′29″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanová vysočina (rusky Становое нагорье – Stanovoje nagorje) je horský systém v jižní části ruského dálného východu. Vysočina se táhne od severního výběžku Bajkalu na západě až k řece Oljokmě na východě, kde přechází ve Stanové pohoří. Je tvořena několika hřebeny a rozsáhlými kotlinami v nadmořské výšce 500 až 1 000 m. Její délka je zhruba 700 km.

Geografie

Vysočina zahrnuje několik kotlin, z nich nejvýznamnější jsou Hornoangarská (rusky Верхнеангарская), Mujsko-kuandinská (rusky Муйско-Куандинская) a Hornočarská (rusky Верхнечарская), a vysohorských hřbetů, které uvádí následující tabulka:

Hřbet	rusky	nejvyšší bod	Název	rusky
Jihomujský	Южно-Муйский	3 067 m	Mujskij Gigant	Муйский Гигант
Severomujský	Северо-Муйский	2 537 m	-
Kodar	Кодар	3 072 m	Pik BAM	пик БАМ
Udokan	Удокан	2 561 m	-
Kalarský hřbet	Каларский	2 519 m	Skalistyj Golec	Скалистый Голец

Geologie

Pohoří je tvořeno především krystalickými a přeměněnými horninami. Jsou zde naleziště zlata, mědi, fluoritu a černého uhlí.

Flora

Bažinatá dna kotlin jsou porostlá podmáčenými loukami. Od úpatí hor až do hranice lesa, která je v nadmořské výšce 1 200 m, se rozprostírá tajga. Výše roste řídký les nebo tam je alpinská tundra.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanová vysočina na Wikimedia Commons
(rusky) Ruský federální kartografický portál, doporučené výseky: O-49, O-50, N-49, N-50