Stanisław Klucki (1827 Těšín[1]26. srpna 1897 Kozy[1][2]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče a Slezska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Stanisław Klucki
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1882 – 1897
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – 1890
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub

Narození1827
Těšín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. srpna 1897
Kozy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeLudwik Klucki
PříbuzníLudwik Klucki (otec)
Sobieslaus Klucki (bratr)
Hermann Czecz-Lindenwald (zeť)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Pocházel z Těšína, z původně moravského rodu, který se později popolštil. Jeho otcem byl právník a těšínský starosta Ludwik Klucki. Stanisław sloužil v rakouské armádě a dosáhl hodnosti majora. Po sňatku s Malvinou Kluckou se usadil ve městě Kozy a byl veřejně a politicky aktivní. Dlouhodobě zasedal v okresním zastupitelstvu v Bílsku. V roce 1880 se stal předsedou okresního zastupitelstva, do té doby byl místopředsedou. Téhož roku byl členem zvláštního uvítacího výboru při návštěvě císaře Františka Josefa v Bílsku a Bělé.[1][2]

Byl aktivní i ve vysoké politice. Od roku 1884 do roku 1890 zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[2] Působil též jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kde usedl v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii velkostatkářskou v Haliči. Slib složil 5. prosince 1882. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Stanislaus Klucki, statkář, bytem Kozy.[4] Patřil mezi polské národní poslance. Reprezentoval parlamentní Polský klub.[1][5]

Zemřel v srpnu 1897 na svém statku.[2]

Jeho zetěm byl Herman Czecz von Lindenwald, který si vzal jeho dceru Wilhelminu. Společně se zetěm Klucki podporoval polské hospodářské a národní zájmy v regionu Bílska.[1] Jeho bratr Sobieslaus Klucki působil jako advokát v Těšíně a hlásil se k německé národnosti.[6]

Reference

editovat
  1. a b c d e Właściciele Kóz i Pałacu Czeczów [online]. kozy.vot.pl [cit. 2015-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-24. (polsky) 
  2. a b c d Todesfall. Deutsches Volksblatt. Srpen 1897, roč. 9, čís. 3110, s. 1–2. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=242&size=45
  5. Wien. Vorarlberger Volksblatt. Prosinec 1882, čís. 98, s. 794. Dostupné online. 
  6. Politische Rundschau. Grazer Tagblatt. Listopad 1892, roč. 2, čís. 314, s. 1. Dostupné online.