Stadion Slavie na Letné

Stadion Letná byl sportovní stadion na Praze 7 (na Letné), který stál v letech 1901 až 1950. Vystavěn byl v roce 1901 pro fotbalový klub SK Slavia Praha, kapacita stadionu byla 30 000 diváků, a to primárně na stání.

Stadion Letná
Chybí zde svobodný obrázek
PolohaLetná, Holešovice
Souřadnice
Otevření8. září 1901
Přestavění1945–1948
Rozšíření1904, 1921, 1932
Uzavření1950
Zbourání1951
Povrchtráva
Týmy
SK Slavia Praha (1901–1950)
Kapacita
30 000 diváků
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Z Císařské louky se slávisté přesunuli v roce 1897 na Letnou, kde si v místech ministerstva vnitra vybudovali hřiště s povrchem z udusaného písku a s dřevěnou boudou na uložení brankových tyčí a dalšího vybavení.

 
Mistrovský tým Slavie z roku 1930 na svém domácím stadionu na Letné (na levé straně klopená dráha vedlejšího velodromu)

Stoupající prestiž Slavie a pořádání mezinárodních utkání však brzy nastolil otázku vylepšení fotbalového prostředí. Vyjednávalo se roku 1900 a těsně před Vánoci získala Slavia k pronájmu pozemek pro nové hřiště mezi velodromem a stadionem klubu českých Němců DFC Prag.

Stavba stadionu trvala zhruba půl roku, jako bylo vybudováno travnaté hřiště o rozměrech 69 metrů krát 102 metry, kolem něj vznikla ve tvaru zaobleného obdélníku 4 metry široká a 350 metrů dlouhá atletická škvárová dráha a kolem ní náspy pro stojící diváky. Dále byla postavena jednopatrová dřevěná klubovna s šatnami. V patře se nacházelo jedenáct lóží s výhledem na hřiště, zvláštní pokoj pro hosty a skladiště.[1]

Stadion byl otevřen 8. září 1901 u příležitosti lehkoatletických závodů, první fotbalové utkání na trávě se odehrálo o týden později 15. září, kdy Slavia hrála s Alemanií Pforzheim (15:2).[2]

V průběhu roku 1904 se ke stávající tribuně přistavěla rozměry stejně velká druhá tribuna, kde byla restaurace „Bránického pivovaru“, kanceláře, šatny se sprchami ve zděném přízemí a v patře celkem 18 lodžií (verand). V roce 1921 byl stadion rozšířen o patrovou dřevěnou tribunu, která navazovala na stávající tribuny směrem k letenské pláni. V průběhu jara 1932 byl ke stávajícím tribunám v severozápadním rohu přistavěn ochoz pro 4 000 diváků, který se 2. prosince 1934 při ligovém utkání s Židenicemi zřítil. Vážná zranění utrpělo třicet diváků, čtyřicet jich bylo zraněno lehce.

Hřiště s uvedenými tribunami se používalo do 6. května 1945, kdy při Pražském povstání byl stadion vypálen německými vojsky. Škoda se vyšplhala na 2 828 000 korun. Po dobu tří let poskytla slávistům azyl Sparta a ve čtvrtek 7. dubna 1948 se na nově vybudovaném stadionu Slavie hrál opět fotbal s SK Čelákovice (11:1). Diváci mohli obdivovat novou moderní dřevěnou tribunu za 3 500 000 korun.[3][4]

V posledním kole Celostátního mistrovství s OD Praha dne 3. prosince 1950 nikdo z hráčů ani diváků netušil, že se hraje na stadionu Slavie na Letné naposledy. Byla naplánována přestavba letenské pláně, na které začal vznikat Stalinův pomník, a stadion tomu překážel. Následovalo nucené vystěhování všech prostor, byla rozmontována teprve dva roky stará dřevěná tribuna a okolní přístavby. Vyčíslená škoda představovala 16 500 000 korun. Jako náhradu klub obdržel 600 000 korun a příslib nového stadionu ve Vršovicích do konce roku 1951. Jeho realizace se však protáhla až do roku 1953.

Nový stadion v Edenu

editovat

Po několika letech, kdy Slavia hostovala v Ďolíčku, na Strahově a na sparťanské Letné, byl postaven nový stadion v Edenu v Praze 10Vršovicích. Kapacita stadionu byla přibližně 38 000 diváků (většina na stání) a stadion nabízel také atletickou dráhu. Rozmontovaná dřevěná západní (hlavní) tribuna byla převezena ze starého stadionu na Letné a sloužila dalších téměř padesát let. První utkání na novém stadionu v Edenu bylo odehráno 27. září 1953.[5] Historický okamžik, kdy započala vršovická éra, ale tehdy příznivci klubu změnu nesli s velkou a pochopitelnou nelibostí.[6]

Spojení s nábřežím Vltavy

editovat

S nábřežím Vltavy spojovala stadion do roku 1922 taktéž lanová dráha od mostu císaře Františka Josefa I. na straně nábřeží Edvarda Beneše. V roce 1926 ji nahradily kryté pohyblivé schody, jenž byly v provozu až do roku 1935.

Stadion se stal jedním z dějišť filmu Muži v offsidu z roku 1931, kdy během ligového utkání Slavie proti Viktorii Žižkov došlo k osudovému setkání Emana Habáska s panem Načeradcem.[7] Scény na pohyblivých schodech byly natočeny právě na schodech na Letnou.[8]

Současnost

editovat

V současné době není po stadionu Slavie na Letné ani památky, na jeho místě se nachází jihovýchodní část letenských sadů. Poblíž se nachází gymnázium Nad Štolou a soukromá klinika.

Po lanové dráze na Letnou a pozdějších pohyblivých schodech od mostu císaře Františka Josefa I. je v horní části zřízeno vyhlídkové místo s pamětní deskou lanové dráhy a níže od ní jsou patrné svahové úpravy. Zbytky nástupního místa v dolní části zanikly v letech 1949–1951 při výstavbě Letenského tunelu.

Reference

editovat
  1. Slavia byla první (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  2. BERNÝ, Aleš. Před 110 lety se stal slávistický stadion světovým, dostal trávník. iDNES.cz [online]. 2011-08-10 [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  3. Před 75 lety byl vypálen stadion Slavie na Letné. www.slavia.cz [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  4. ADMIN. 70 LET OD VYPÁLENÍ STADIÓNU SLAVIE NA LETNÉ [online]. 2015-05-06 [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  5. HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 109–112. 
  6. Nové permanentky připomínají domovy Slavie. www.slavia.cz [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  7. Muži v offsidu | Stadion Slavie na Letné | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  8. Muži v offsidu | Letenské schody | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat