Wikipedie

Stařechovice

obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji
(přesměrováno z Stařechovice (okres Prostějov))

Obec Stařechovice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 547[1] obyvatel. Součástí obce je i vesnice Služín.

Stařechovice
Náves
Náves
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°31′58″ s. š., 17°3′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel547 (2024)[1]
Rozloha6,59 km²[2]
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ798 41
Počet domů220 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduStařechovice 71
798 41 Kostelec na Hané
obec@starechovice.cz
StarostkaPavlína Menšíková
Oficiální web: www.starechovice.cz
Stařechovice
Stařechovice
Další údaje
Kód obce590053
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Na soutoku Českého a Stříbrného potoka vznikla po odchodu Keltů a germánských kmenů osada, jejíž jméno Stařechovice ukazuje na starou slovanskou rodovou vesnici, která se zde vyvíjela již od 10. století. Její prvotní obyvatelé se jmenovali podle svého zakladatele rodu Stařecha – Stařechovci. Kromě archeologických nálezů je však třeba uvést stařechovickou pískovcovou raně románskou křtitelnici, která patří k nejstarším evidovaným památkám hmotné kultury na Prostějovsku, a dokládá tak starobylost křesťanského období Stařechovic. Bylo nalezeno množství archeologických nálezů (střepy s typickou slovanskou vlnovkou) z dřívějších období, zvláště z doby bronzové.

O minulosti Stařechovic vypravují nejstarší písemné zprávy až z roku 1361, pocházející z pera jedné z větví pánů z Kunštátu, vlastníků zdejší tvrze a vsi. Z počátku 15. století se ve Stařechovicích uchovala památka mimořádné kulturní a historické hodnoty – gotická Madona. Za válek husitských se stal majitelem Stařechovic Hynek z Valdštejna a Židlochovic, později Jiří z Kravař a Strážnice a Václav z Boskovic. Ovdovělá Kunka z Boskovic se svým synem Ladislavem z Boskovic vydala pro obyvatele Stařechovic dne 6. února 1499 v Moravské Třebové odúmrť – listinu, kterou dává všem obyvatelům Stařechovic svobodu při rozhodování o dědicích jejich majetku. Ladislav z Boskovic vesnici Stařechovice s pustou tvrzí prodal Vilémovi z Pernštejna.

Uprostřed bouřlivých událostí třicetileté války Stařechovicemi a okolním krajem procházela císařská i cizí vojska. Z roku 1643 máme dost smutných zpráv o řádění švédské soldatesky, která drancovala celý kraj. V roce 1644 došlo k obnovení obecní správy a pořízení kulatého obecního razítka se znakem: uprostřed kůň stojící na pahrbcích, vpravo hledící, text v kruhu: „PECET OBECNY DEDINY STARECHOWIC – 1667“. Podle farního zápisu měly Stařechovice od roku 1790 vlastní školu. Roku 1880 koupila obec hospodu Na pindólé a přestavěla ji vlastním nákladem na školu. Válečné události husitských válek, války třicetileté, války Marie Terezie proti Prusům, i pochody napoleonských vojsk byla období nesmírných útrap a rabování.

V roce 1910 žilo v obci 415 obyvatel, přišla však první světová válka s hladomorem v roce 1917. Padlé připomínají památníky obětem ve Stařechovicích i ve Služíně. V posledních letech 19. století nastal značný pokrok v zemědělské výrobě, což vedlo k založení Rolnického mlékařského družstva pro Stařechovice a okolí (jedno z prvních na Prostějovsku). Po vzniku svobodného Československa, počátkem 20. let, došlo k parcelaci velkostatkářské půdy. Poklidný život obce narušily stísněné hospodářské poměry za hospodářské krize v roce 1929. V témže roce bylo dokončeno scelování pozemků a jejich odvodnění, čímž se obec značně zadlužila. V roce 1930 byla do obce zavedena elektřina.

Dne 15. března 1939 projela obcí autokolona německé armády, začaly roky fašistické okupace. Osvobození se vesnice dočkala až 9. května 1945. Novodobé dějiny poznamenala období druhé světové války a čtyřicetiletého budování socialismu, která změnila zvláště architekturu vesnice, ze které se vytrácí charakteristický architektonický detail a tradiční tvarosloví.

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Stařechovice 542 619 683 718 703 754 689 714 667 577 547 505 541 523
Počet domů část Stařechovice 86 106 106 113 131 137 153 179 178 178 168 191 198 203

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.

Kostel Narození Panny Marie

editovat
 
Kostel Narození Panny Marie

První zmínku o stařechovském kostele nacházíme tedy už roku 1397, kdy k věži byla přistavěna malá loď. Následkem třicetileté válce se stařechovický kostel vyskytoval ve stavu značně zpustošeném, proto se v roce 1718 obec dala do úplné přestavby kostela. Z hotovosti starého kostela a na náklady obce byl vystavěn nový kostel ve střízlivém baroku. Hlavní osa stařechovického kostela míří od západu k východu. Hlavní oltář je zasvěcen Narození Panny Marie. Svátek připadá na 8. září, kdy se koná slavná stařechovická pouť. Kromě Stařechovické Madony jsou tu z 18. století sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Blažeje a sv. Šebestiána, dále je tu románská křtitelnice z počátku 13. století, která je nejstarší evidovanou kulturní památkou na Prostějovsku, a železné gotické dveře kůru přizdobené lvy. Čtyřnásobná věž, která se tyčí nad západním vchodem, nese zvonici s třemi zvony (nejstarší z roku 1484). Kostel býval vyhledávaným místem poutníků. Kolem se rozprostíral hřbitov, na němž se pochovávalo až do roku 1834, kdy byl založen dnešní hřbitov. Při kostele jsou i dva významné pomníky – první je občanům padlým v první světové válce a druhý, asi 50 m od kostela, je věnován T. G. Masarykovi. Starobylé památky stařechovické svědomitě popsal dr. Jaroslav Mathon v Ročence Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané v roce 1924.

Ostatní pamětihodnosti

editovat

Fotogalerie

editovat
  •  
    Kostel Narození Panny Marie – oltář
  •  
    Kostel Narození Panny Marie – křtitelnice
  •  
    Kostel Narození Panny Marie – varhany
  •  
    Kříž před kostelem
  •  
    Pomník T.G.Masarykovi
  •  
    Hasičská zbrojnice
  •  
    Rybník

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Stařechovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • Mathon, Jaroslav. (2001). Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: Městská knihovna Prostějov.
  • Peterka, Miloslav. (1990). Stařechovice a jejich vývoj od nejstarších dob do roku 1945. Rozstání: Obecní úřad Stařechovice.
  • Župka, Filip Cyril. (1948). Stařechovice. In Vojtěch Příval a kol. Prostějovsko za války – vzpomínky a dokumenty z let 1939-1945 (s. 151-153). Olomouc-Týneček: Jiří Vyjídák.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stařechovice&oldid=23121174“