Staňkov (nádraží)

železniční stanice

Staňkov je železniční stanice v jižní části města Staňkov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji nedaleko řeky Radbuzy. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Plzeň – Furth im Wald a Staňkov–Poběžovice. Součástí stanice je i někdejší odbočka Vránov, nyní obvod stanice s názvem Staňkov-Vránov.

Staňkov
Nádraží ve Staňkově před rekonstrukcí výpravní budovy
Nádraží ve Staňkově před rekonstrukcí výpravní budovy
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
MěstoStaňkov
Souřadnice
Staňkov
Staňkov
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice765859
TratěPlzeň – Furth im Wald, Staňkov–Poběžovice
Nadmořská výška375 m n. m.
V provozu od14. října 1861
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)3 (3)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve staniciBariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově, podle typizovaného stavebního návrhu. Vzniklo zde též nákladové nádraží. 14. října 1861 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), odkud po dokončení mohla dále pokračovat směrem do Prahy.

15. října 1893 otevřela společnost Místní dráha Staňkov-Horšův Týn-Ronšperk železniční spojení své trati přes Horšovský Týn do Poběžovic, kudy již vedla příhraniční železnice podél bavorské hranice.

Po zestátnění BWB v roce 1894[1] pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

V letech 2017 a 2018 proběhla ve dvou etapách rekonstrukce výpravní budovy, byl opraven plášť budovy, zastřešení nástupiště, střechy, vyměněny hodiny a osvětlení. Též došlo k rekonstrukci veřejnosti přístupných prostor.[2]

Nachází se zde tři jednostranná nekrytá nástupiště (z toho dvě vnitřní), k příchodu na vnitřní nástupiště slouží přechody přes koleje. V roce 2018 začaly rekonstrukční a modernizační práce, trať má být v úseku Plzeň - Domažlice kompletně zdvoukolejněna a elektrizována. Dlouhodobě se počítá s rekonstrukcí celé trati až k hraničnímu přechodu s Německem Česká Kubice - Furth im Wald.

Reference

editovat
  1. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 138. 
  2. KARLÍKOVÁ, Agáta, www.cestamipromen.cz. Na Západní dráze. Doma DNES. 1. 2021, roč. 11, čís. 3, s. 22. 

Externí odkazy

editovat