Státní ústav památkové péče a ochrany přírody

Státní ústav památkové péče a ochrany přírody
Předchůdce	Státní památková správa
Vznik	1958
Zánik	1990
Sídlo	Valdštejnská ulice 14/158, Praha, Česko (Pálffyho palác v Praze)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní ústav památkové péče a ochrany přírody (zkratka SÚPPOP) byl československý ústav zřízený jako resortní ministerstva školství (resp. kultury) roku 1958 podle zákona o kulturních památkách (22/1958 Sb.) a fungoval až do roku 1990 (poté až do roku 2002 jako Státní ústav památkové péče). Jednalo se o právního nástupce Státní památkové správy. Do kompetence spadala jednak státní památková péče, tak zcela nově i ochrana přírody. Podle zákona byl ústav vymezen jako odborný (tzn. přišel o veškerou výkonné moc), měl provádět „výzkum, průzkum, dokumentaci, vědecké hodnocení a popularisaci památek,“ řešil „otázky teorie a praxe ochrany, konservace, obnovy a kulturního využití památek“ (§ 19), nově zřizované výkonné orgány památkové péče si mohly (a někdy musely) vyžádat od ústavu odborné posudky (a to zejména u národních kulturních památek a památkových rezervací). Podle statutu také navíc ústav získal pravomoc dohledu nad výkonem státní památkové péče. Kompetence na úseku ochrany přírody vycházely ze zákona 40/1956 Sb.

Od roku 1978 byl ústav řízen Ústředím státní památkové péče a ochrany přírody (mezičlánek mezi ministerstvem a ústavem).

Organizace a pravomoci

Oproti předchůdci SPS měl Státní ústav značně omezené pravomoci, ve vymezení pravomocí navazoval na v roce 1951 zřízený Státní památkový ústav a převzal také některé dokumentačním úkoly které před rokem 1953 vykonával Státní fotoměřický ústav. Další omezení spočívalo ve výrazné decentralizaci, krajské národní výbory získaly jednak výkonné pravomoci ve státní památkové péči, ale také zřizovaly svoje odborné organizace tzv. Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP), v průběhu 60. a 70. letech dokonce začala (ne zcela důsledně) vznikat i okresní střediska státní památkové péče a ochrany přírody (např. v Olomouci). Nad těmito organizacemi byl přiznán Státnímu ústavu dohled.

KSSPPOP

Středisko památkové péče a ochrany přírody hl. m. Prahy

Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) Brno
Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) České Budějovice
Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) Olomouc
Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) Pardubice
Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) Plzeň
Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) Ústí nad Labem

Okresní střediska státní památkové péče a ochrany přírody

Právní normy

zákon 22/1958 Sb., o kulturních památkách – zakládá SÚPPOP (§ 19)
výnos ministra školství a kultury ze dne 28. 8. 1958 38.736/58-E-I, Věstník MŠK 1958, s. 277 – statut ústavu
výnos ministra ze dne 28. 12. 1979 čj. 25 892/79, Věstník MŠ a MK ČSR, ro. XXXVI, sešit 3 – statut ústavu

Literatura

VINTER, Vlastimil. Stručný slovník památkové péče. Ústí nad Labem: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1983. 127 s. Památky a příroda severních Čech. S. 85-86.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Státní ústav památkové péče a ochrany přírody

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.