Správní budova Spolchemie
Správní budova Spolchemie (přesněji Nová správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu) je devítipatrová stavba poblíž centra Ústí nad Labem naproti západnímu nádraží. Bývá označována jako první český mrakodrap [1][2][3], avšak z dnešního pohledu se jedná o výškovou budovu, jelikož má pouze 44 metrů.[4] Do výstavby paláce Všeobecného penzijního ústavu roku 1934 v Praze nebo častěji uváděného Baťova mrakodrapu ve Zlíně z roku 1939 se jednalo o nejvyšší stavbu v tehdejším Československu.[5]
| Správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
správní sídlo firmy | |
| Základní informace | |
| Sloh | klinkerový expresionismus |
| Architekt | Lossow & Kühne |
| Výstavba | 1929–1930 |
| Současný majitel | Spolek pro chemickou a hutní výrobu |
| Technické parametry | |
| Výška střechy | 44 m |
| Počet podlaží | 11 |
| Výškový rekord | |
| Nejvyšší budova v Československu | |
| 1930–1934 | |
| Nástupce | Dům odborových svazů v Praze |
| Poloha | |
| Adresa | Ústí nad Labem,  Česko |
| Ulice | Revoluční |
| Souřadnice | 50°39′34,43″ s. š., 14°1′46,2″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 105404 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatBudovu si jako své nové sídlo nechal postavit Spolek pro chemickou a hutní výrobu mezi lety 1929 až 1930. Svým účelem tak nahradila původní novogotickou správní budovu z roku 1895, jež se nachází hned vedle. Navržena byla drážďanskou firmou s libereckou pobočkou Lossow & Kühne. Za její předobraz bývají označovány expresivnější budovy z německého Hamburku. Sochařskou výzdobu nad vchodem vytvořil berlínský sochař Hugo Lederer. Ve své době byla vybavena moderní technikou, příkladem je dodnes fungující oběžný výtah páternoster. Od roku 1930 prodělala řadu menších stavebních úprav, zvenku nejvýraznější je pak nástavba výtahové strojovny z 80. let. Původní desetipatrovou budovu tak teoreticky navýšila o jedno patro. Další rekonstrukce probíhaly na začátku 21. století v interiérech. [5][6][7]
Prohlášení za kulturní památku
editovatV roce 2014 byla podána žádost pracovníky ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu o zařazení stavby na seznam kulturních památek. K této žádosti se kladně vyjádřil magistrát města, Ústecký kraj a také městský architekt. Podle vedení firmy se však příliš historicky cenného nezachovalo a památkovou péči si celá budova tedy nezaslouží, a proto firma podala odvolání. Rozklad byl poté zamítnut ministrem kultury a stavba byla definitivně prohlášena za kulturní památku.[8][9]
Vzhled
editovatBudova bývá označována za největší expresionistickou realizaci v Česku. V době výstavby byl také oblíbený funkcionalismus, který se uchytil především v česky mluvících oblastech, přičemž expresionismus byl populární v německy osídlených oblastech, tedy v Československu především v pohraničí.
Stavba, umístěná na kraji průmyslového areálu, má obdélníkový tvar půdorysu narušený čtyřmi gotizujícími opěráky a portikem před vstupem. Celá fasáda je s výjimkou jednotlivých míst mezi okny v pravidelných okenních pásech pokryta ostře pálenými cihlami fialovohnědé barvy. Shodnou barevnost má celá budova kromě portiku, jenž je výrazně světlý. Nad ním, v úrovni třetího patra, se nachází sochy znojemského resp. berlínského sochaře Huga Lederera, které znázorňují Chemii, Vědu, muže s pochodní (alias Světlo pokroku), ženu s rohem hojnosti (Bohatství z podnikání), Obchod (bůh Merkur) a Práci.[10] Zadní (severní) průčelí je ve středu přerušeno po celé výšce okny schodišťové chodby.
Za reprezentativní prostory v jinak pravidelném uspořádání jsou považovány vstupní hala, schodišťová hala a ředitelství ve třetím patře. Mezi zachované cenné detaily patří například obklady z leštěné žuly, dveře do jednacích sálů, mnoho původních vestavěných skříní, zábradlí centrálního schodiště a další detaily, často ve stylu art deca. Většina prostor od třetího patra výše neprošla většími úpravami. V posledním poschodí se nachází knihovna a archiv podniku s téměř původním vybavením.[1][2][5][11][12]
-
Portikus a sochy u vchodu do budovy -
Vitráže na schodišti -
Chodba v 5. patře s vestavěnými skříněmi -
Pohled na schodiště se zábradlím
Reference
editovat- ↑ a b Novinky. Nejstarší český mrakodrap v expresionistickém stylu se nakrátko otvírá veřejnosti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-09-01 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b ZEMAN, Jaroslav. První mrakodrap v Československu [online]. Jaga Media, 2010-04-15 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ KŮS, Ondřej. Ústecký "mrakodrap" bude památkou, rozhodlo ministerstvo. Firma se brání. idnes.cz [online]. Mafra, 2014-04-16 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ DOW, Aisha. Melbourne’s skyline to become tallest in the nation. TheAge [online]. 2016-02-15 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ GRISA, Ivan. nové ředitelství Spolku pro chemickou a hutní výrobu [online]. Hrady.cz, 2009-03-13 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Správní budova Spolchemie [online]. Usti-Aussig.net [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ KŮS, Ondřej. Ministerstvo rozhoduje, zda zařadí mezi památky "ústecký mrakodrap". idnes.cz [online]. Mafra, 2014-03-14 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ KŮS, Ondřej. Budova Spolchemie je definitivně památkou, firma s odvoláním neuspěla. idnes.cz [online]. Mafra, 2014-07-19 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ PÁRAL, Matěj. Imaginativní výraz správní budovy Spolchemie [online]. [cit. 2017-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-27.
- ↑ Navštivte nejstarší český mrakodrap – sídlo SPOLCHEMIE [online]. Spolchemie, 2016-08-23 [cit. 2017-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-16.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová správní budova Spolchemie na Wikimedia Commons - Spolchemie - úvod, oficiální web společnosti
