Sportovní areál Bajda

Sportovní areál Bajda v Kroměříži se nachází v bezprostřední blízkosti historického centra. V současnosti zahrnuje 9 tenisových kurtů, letní koupaliště s 50 m bazénem s osmi drahami, dětským bazénem, brouzdalištěm, travnatými odpočinkovými plochami a nohejbalové hřiště. Sousedí s Podzámeckou zahradou s Arcibiskupským zámkem a Květnou zahradou zapsanými do památek UNESCO.

Historie

editovat

Tenisový areál vznikl v roce 1913 na pozemcích v blízkosti historického centra, které věnoval olomoucký arcibiskup Theodor Kohn svým zaměstnancům, a ti založili Arcibiskupský bruslařský klub.[1][2][3] V témže roce vznikl i tenisový klub, který přes řadu organizačních změn funguje dodnes.

Na sousedních pozemcích po roce 1948 byly po zániku Arcibiskupských statků a lesů zrušeny deputátní zahrádky a postupně byl na nich vybudován 50 m bazén s dalšími koupališti pro děti a občerstvovací kiosek.

Na místě současného tenisového klubu původně vznikl bazén s délkou 33 metrů se šesti drahami, sociálním zařízením, dřevěnými šatnami a také zahájil svou činnost i plavecký oddíl. V areálu byl rovněž volejbalový kurt a byl založen volejbalový klub. Dalším sportovním zařízením byla i kuželna se dvěma drahami.

Tenisový oddíl vyvíjel velmi aktivní činnost mezi válkami v letech 1918 - 1939, částečně i díky sponzorským aktivitám kloboučníka Holubce a kavárníka Šlégla.

Tenisové kurty v té době hostily i nejlepší československé hráče, jakými byli např. bratři Koželuhové.

Po druhé světové válce se areál postupně rozpadal, nebyly peníze na údržbu a renovaci, především dřevěných staveb, např. kabinek, sociálnímu zařízení nebo kiosku pro prodej občerstvení.

Od roku 1991 bylo vytvořeno občanské sdružení TC Bajda Kroměříž a získaný majetek spravuje.

Významné období obnovy areálu začíná po roce 1991. V roce 1993 byla například uvedena do provozu studna pro odběr užitkové vody, která tak nahradila vodu původně dodávanou z vodovodního řadu města Kroměříž.

V roce 1995 začala výstavba nového sociálního zařízení, dvou tenisových dvorců a dalšími důležitými úpravami areálu. Významnou změnou v areálu bylo zrušení 33 m bazénu a vybudování centrálního dvorce na jeho místě, dále dobudování dalších dvou kurtů, tréninkového s umělou povrchem a dětským kurtem a dále tréninkovou stěnou. Důležitým technickým, a především organizačním krokem bylo oddělení tenisového areálu od letního koupaliště.

V roce 1996 začala generální oprava nejvýznamnější budovy v areálu, kulturní památky Solária.

Po likvidaci starých dřevěných kabin byl v areálu v následujícím roce vybudována nejen kanalizační a vodovodní sít, ale i vydlážděny chodníky a postaveny nové šatny. A v následujících deseti letech se areál proměnil díky vzniku parkových ploch před Soláriem, rekonstrukcí prošla tribuna, a především byly významně přebudovány dvorce.

V letech 2005 a 2006 byly zrekonstruovány kurty 1 - 5 a vznikl nový kurt s umělým povrchem.

Rok 2010 byl ve znamení rekonstrukce střechy Solária pomocí dřevěných šindelů. V areálu vznikla nová pergola, která nahradila starou, silně poškozenou původní, která je významným klidovým místem areálu.

Pozemky v areálu koupaliště Bajda byly v minulosti zatíženy církevními restitucemi. Soud v roce 2021 rozhodlo, že pozemky zůstanou ve vlastnictví České republiky. Město požádalo o úplatný převod těchto pozemků, aby s nimi mohlo v budoucnosti nakládat a mělo tak přístup k ev. dotacím a mít možnost na koupališti vybírat vstupné.[4]

Pozemky, a zařízení, na nichž je areál TC Bajda Kroměříž umístěn, jsou majetkem MěÚ Kroměříž a do roku 2030 za částku Kč 1,00 Kč pronajat TC Bajda.

Jiná je situace s nohejbalovým klubem, která je třetí součástí sportovního areálu Bajda. [5] Nohejbalový klub BAJDA Kroměříž vznikl v roce 1991 transformací nohejbalového klubu TJ Slavia-Plastika Kroměříž. Pozemky, na nichž klub přes různé problémy funguje, po složitých peripetiích se podařilo získat městu Kroměříž.

Sportovní historie

editovat

Největších úspěchů dosáhly ve sportovním areálu Bajda tenisti. Období je v současné době zkoumáno historiky.

Po druhé světové válce, především po roce 1948, kdy tenis dostal nálepku buržoazního sportu, byl přesto úspěšným obdobím. Klub bojoval v řadě regionálních soutěží. Jeho vůdčími osobnostmi byli např. Ing. Oldřich Kuchař st. a především dlouholetý předseda klubu František Roubalík.

I v letech nepřízně se na dvorcích na Bajdě objevovaly na exhibičních utkáních nejlepší českoslovenští hráči, jakými byli Jiří Javorský, Richard Schönborn, ale i další.

V současnosti klub TC Bajda Kroměříž nabízí široké sportovní vyžití od dospělých po nejmenší generaci budoucích tenistů.

Významnou činností, která v areálu funguje, jsou turnaje pro aktivní i rekreační hráče všech věkových skupin.

Solárium[6]

editovat

Nejvýznamnější stavbou sportovního areálu Bajda je budova solária, jejímž autorem je slovinský architekt Dušan Jurkovič. Vznikla ve 20.-30. letech minulého století. Původní rybářský domek se nachází se na jeho hranici s Podzámeckou zahradou. Nabízí zajímaný pohled na Dlouhý rybník a také na významnou část tenisového areálu. Jsou v něm umístěny společenské místnosti, šatny, sociální zařízení a také gastronomické zařízení.

Nejvýznamnější rekonstrukce se uskutečnila v roce 1996 a 1997. Přes poškození povodněmi byla budova znovu opravena a dnes je příkladem cenné architektury. Původně celodřevěná obdélníková stavba byla postupně dostavována až do dnešní podoby. Dřevěná stavba byla nahrazena zděným skeletem a ten byl obložen dřevem. Střecha je od roku 2010 pokryta dřevěnými šindeli. Elegantní budova s velkým podílem prosklených částí dotváří tenisový areál.

Reference

editovat
  1. POHLUDKA, Dominik. Kroměříž bude žádat stát o koupi dalšího pozemku v areálu Bajda. Kroměřížský deník. 2023-02-16. Dostupné online [cit. 2023-12-06]. 
  2. KOPČIL, Libor. Už před sto lety patřili kroměřížští nadšenci k těm nejlepším tenistům na Moravě. Kroměřížský deník. 2014-02-14. Dostupné online [cit. 2023-12-06]. 
  3. O NÁS, HISTORIE Historie nohejbalu v Kroměříži [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. 
  4. Kroměříž získá pozemky na koupališti Bajda, hasiči místo na stanici v Lutopecké ulici. RadioKromeriz.cz [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. 
  5. O nás, historie [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. 
  6. solarium - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online.