Společnost pro studium národnostních otázek
Československá Společnost pro studium menšinových otázek (později "národnostních" otázek; lze používat také zkratku SPSNO) existovala v Praze v letech 1929–1939 (úředně až 1950) a byla vědeckým badatelským spolkem, který měl za cíl popularizovat problematiku národnostních menšin a hledat alespoň v teoretické rovině smířlivé řešení národnostní otázky v ČSR, a to na základě víceoborového výzkumu, spolupráce s dalšími organizacemi a osvětou (semináře, přednášky pro veřejnost). Ve 30. letech se právě tato otázka ukázala jako jedna ze stěžejních a členové SPSNO se snažili svou činností také připravit dostatek vědeckého materiálu, který by posloužil při pozdějším politickém rozhodování v záležitostech autonomie menšin a zároveň poskytl argumenty na obranu čsl. zájmů. Jejím předsedou byl po celou dobu jejího fungování historik a diplomat Kamil Krofta, dále v ní aktivně působil Jan Auerhan, Emil Sobota, Jaroslav Korčák, Antonín Boháč, Jan Kapras a celá řada dalších předních odborníků.[1][2]
Společnost pro studium národnostních otázek | |
---|---|
Právní forma | spolek |
Založeno | 1929 |
Předseda | Kamil Krofta |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vznik
editovatJiž roku 1923 vyslanec Kamil Krofta sepsal memorandum, ve kterém podal konkrétní návrh na zřízení ústavu pro studium menšin. Kroftovi šlo prvotně o to, že má-li být řešení menšinových otázek „zdárné a trvalé, nesmí být toliko plodem politických vyjednávání vynucených nahodilou situací politickou“. Politikům kvůli náročnosti jejich úřadu nezbývá dostatek času a klidu, aby se něčím takovým dopodrobna zabývali. Druhý důvod však také nesmíme opomenout. Ve stejném roce totiž vznikl ve Vídni Institut für Statistik und Minderheitenvölker v čele s dr. W. Winklerem. Krofta vnímal „směr jeho činnosti“ ne primárně ve hledání vědeckých poznatků, ale v šíření nesprávných představ o postavení menšin v ČSR. SPSNO tedy měla usilovat o „odborném vyzbrojení“ proti „našim odpůrcům“. [3]
Strukturálních návrhů na uspořádání Společnosti (původně se o ní uvažovalo také jako o možném ústavu) bylo z podnětů Kamila Krofty i Antonína Boháče celá řada. Stanovy SPSNO byly nakonec v mnohém převzaty z také již existujícího polského Institutu badań spraw narodowosćiowych. Nakonec byl dohodnut vznik následujících devíti výzkumných sekcí: 1. právní, politická, administrativní a pro studium menšin v jiných státech, 2. školská, 3. statistická a sociologická, 4. historická a praehistorická, 5. pro studium duchovní kultury menšinových národů v Československu, 6. národohospodářská, 7. pro naše místní menšiny v pohraničních krajích a národnostních ostrovech a pro studium hranic, 8. pro studium politických snah menšinových a 9. pro Čechoslováky v zahraničí. Členové společnosti mohli být řádní, činní, přispívající a čestní. Nejvyšší možný počet řádných členů Společnosti byl 80, od roku 1937 maximálně 100. Řádnými členy mohli být zvoleni „pouze občané Československé republiky, kteří jsou vědecky nebo prakticky činní v oborech, na něž se úkoly Společnosti vztahují.“ [4]
Aktivity
editovatBěhem celých 30. let rozvíjela SPSNO aktivně svou činnost a snažila se tak naplňovat cíle, které byly vytyčeny v jejích stanovách, tedy primárně přednáškovou činnost, což byl hlavní prostředek zpřístupnění práce Společnosti širší veřejnosti. Přednáškových cyklů v letech 1934-36 se účastnili zejména učitelé, studenti nebo redaktoři. Hlavní odvedená práce spočívala v pravidelném vydávání odborného časopisu Národnostní obzor. Díky němu se Společnost dostala do širšího povědomí minimálně pražských odborníků ale také novinářů, a to jak z řad české, tak německé národnosti. SPSNO vydávala, avšak již s menším zájmem veřejnosti, knižní edici Národnostní Otázky a dokázala navazovat spolupráci s dalšími spolky a institucemi podobného zaměření (již zmíněný varšavský institut, Československá menšinová rada ve Vídni nebo redakce řady odborných časopisů, kupř. Europeische Revue). Stejně tak zájem o spolupráci projevili i jednotlivci (mj. sekretář Mezinárodní společnosti pro studium menšinového práva v Berlíně Kurt Junckerstorff nebo doktor Josip Wilfan z Lublaně). To vše si mohla SPSNO dovolit ani ne tak díky členským příspěvkům a předplatnému, ale zejména díky tučným subvencím od MZV a MŠANO (Ministerstvo školství a národní osvěty ) (každý rok pravidelně okolo 20.000, - Kčs).[5]
Společnost tak skutečně zdá se vznikla nejenom ve snaze soustředit všechny názory a stanoviska národnostní problematiky ke společné diskuzi v jednom centru,[6] ale také jako podpora dosavadního státního a národnostního uspořádání ČSR a „pokus o spolupráci ‚státního národa‘ Čechů a Slováků s ostatními etnickými skupinami v ČSR.“[6]
V druhé polovině 30. let se členové SPSNO účastnili jednání o národnostních otázkách, ať už jako jednotlivci „předložením svých vlastních podnětů rozhodujícím činitelům“ či v odborném tisku, tak jakožto představitelé svých úředních funkcí, což platí zejména o předsedovi K. Kroftovi. SPSNO se zapojila také do přípravy národnostního statutu, tzv. druhého plánu v první půli roku 1938 (E. Sobota, Z. Peška). Tehdy jedinkrát Krofta plánoval naplnit praktický účel SPSNO, a ta projevila snahu ovlivnit aktuální vývoj v domácí politické a národnostní situaci. Tato snaha však, jak známo, vlivem okolností přišla tak jako tak vniveč.[7]
Zánik
editovatVe velmi redukované podobě existovala SPSNO i po září 1938, ale během roku 1939 její aktivita definitivně utichla[8] a celá národnostně-menšinová situace byla nakonec vyřešena událostmi, jenž nikdo z členů Společnosti dříve nemohl tušit. Někteří hlavní představitelé padli těmto dramatickým událostem dokonce za oběť (např. Emil Sobota nebo Jan Auerhan, Krofta zemřel brzy po válce), a tak není divu, že se SPSNO obnovení činnosti již nedočkala. Z katastru spolků byla vymazána na začátku roku 1950 pro svoji neaktivitu a neboť národnostní otázka byla vyřešena na postupimské konferenci.[9]
Chronologická tabulka
editovatRoky | Události |
---|---|
1928 | schůzky přípravného sboru |
18. listopadu 1929 | ustavující schůze |
1930 | budování knihovny SPSNO |
červen 1930 | začíná vycházet čtvrtletník Národnostní Obzor |
1933 | začíná vycházet knižní edice Národnostní Otázky |
prosinec 1934 | vznik „Spoločnosti pre štúdium národnostných otázok v Bratislavě“ jako pobočky SPSNO |
1934-1936 | nejintenzivnější pořádání přednášek a seminářů |
podzim 1937 | splynutí bratislavské odbočky se Šafaříkovou učenou společností |
duben-srpen 1938 | SPSNO (Emil Sobota a Zdeněk Peška) se podílejí na návrzích tzv. druhého plánu |
1938 | poslední titul z knižní edice |
listopad-prosinec 1938 | velká redukce SPSNO a utlumování činnosti |
leden 1939 | poslední číslo časopisu |
9. června 1939 | poslední XI. valné shromáždění |
2. února 1950 | úřední zánik SPSNO |
Seznam pramenů a literatury
editovatSpolečnost pro studium národnostních otázek byla doposud velmi opomíjeným tématem a odborná literatura o národnostní problematice v ČSR ji zmiňuje jen letmo, např. v těchto publikacích: Brouček, Stanislav a Tomáš Grulich: Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918–2008). Praha 2009. Klimek, Antonín a Eduard Kubů: Československá zahraniční politika 1918–1938: Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů. Praha 1995. Kuklík, Jan a Jan Němeček: Od národního státu ke státu národností?: národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938. Praha 2013, Lemberg, Hans: Porozumění: Češi – Němci – východní Evropa 1848–1948. Praha 2000. Petráš, René: Menšiny v meziválečném Československu: právní postavení národnostních menšin v první Československé republice a jejich mezinárodněprávní ochrana. Praha 2009.
Na detailní úrovni institucionální analýzy se pak zabývá Společností Ondřej Neubauer v diplomové práci: NEUBAUER, Ondřej. Společnost pro studium národnostních otázek v Praze - institucionální analýza [online]. Brno, 2018 [cit. 2019-05-07]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/ei7he />. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Němec.
Archivní prameny
editovatArchiv hlavního města Prahy (AHMP) fond. Spolkový katastr (zdigitalizováno).
Archiv Ministerstva zahraničních věcí (AMZV) fond. I. sekce (1918–1939), I/7 - III. sekce – zpravodajská.
Archiv Národního muzea (ANM) fondy
- Drobné fondy II
- Osobní fond Jana Kaprase
- Osobní fond Františka Fajfra
- Osobní fond Josefa Pekaře
- Osobní fond Antonína Boháče
- Osobní fond Jaromíra Korčáka
Národní archiv ČR v Praze (NA) fondy
- Ministerstvo vnitra II – dodatky
- Národní rada česká, ka. 156/2 (Spolupráce s NRČ – činnost spolků 1935–37)
Periodický tisk
editovat- Lidové noviny
- Národnostní obzor: časopis Společnosti pro studium národnostních otázek
- Národní listy
- Právník
- Zahraniční politika
Reference
editovat- ↑ a b NEUBAUER, Ondřej. Bc.. Brno, 2018 [cit. 07.05.2019]. 85 s. Bakalářská diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jiří Němec, Ph.D.. s. 23–30. Dostupné online.
- ↑ a b PETRÁŠ, R. (RENÉ). Menšiny v meziválečném Československu : právni postavení národnostních menšin v první Československé republice a jejich mezinárodněpravní ochrana. [s.l.]: Karolinum ISBN 9788024616391, ISBN 8024616394. OCLC 751871498
- ↑ NEUBAUER, Ondřej. Bc.. Brno, 2018 [cit. 07.05.2019]. 85 s. Bakalářská diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jiří Němec, Ph.D.. s. 27–29. Dostupné online.
- ↑ NEUBAUER, Ondřej. Bc.. Brno, 2018 [cit. 07.05.2019]. 85 s. Bakalářská diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jiří Němec, Ph.D.. s. 30. Dostupné online.
- ↑ NEUBAUER, Ondřej. Bc.. Brno, 2018 [cit. 07.05.2019]. 85 s. Bakalářská diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jiří Němec, Ph.D.. s. 32; 50-61. Dostupné online.
- ↑ a b BROUČEK, Stanislav a Tomáš GRULICH: Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918–2008). Praha 2009, s. 30.
- ↑ KUKLÍK, NĚMEČEK:. Od národního státu ke státu národností?: národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938.. Praha: [s.n.], 2013. S. 47.
- ↑ PILÁTOVÁ, AGÁTA. K vybraným otázkám kultury : sborník statí. [s.l.]: Ústav pro výzkum kultury ISBN 807069016X, ISBN 9788070690161. OCLC 39426509 S. 6.
- ↑ NEUBAUER, Ondřej. Bc.. Brno, 2018 [cit. 07.05.2019]. 85 s. Bakalářská diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Jiří Němec, Ph.D.. s. 63–68. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Společnost pro studium národnostních otázek na Wikimedia Commons