Spišský Hrušov

obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves

Spišský Hrušov je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Spišský Hrušov
Spišský Hrušov – znak
znak
Spišský Hrušov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška424 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresSpišská Nová Ves
Tradiční regionSpiš
Spišský Hrušov
Spišský Hrušov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha13,07 km²
Počet obyvatel1 261 (2011)
Hustota zalidnění96,5 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaElena Franková[1]
Vznik1253 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.spisskyhrusov.sk
Adresa obecního úřaduObecný úrad č. d. 216
053 63 Spišský Hrušov
Telefonní předvolba+421-53
PSČ053 63
Označení vozidel (do r. 2022)SN
NUTS543616
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polohopis

editovat

Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny na soutoku potoků Lodina a Hrušov.

Sousední obce

editovat

Buglovce, Bystrany, Domaňovce, Hincovce, Chrást nad Hornádom, Jamník, Olcnava, Vítkovce

Vodní toky

editovat

Lodina, Hrušov

Symboly obce

editovat

Http://www.crwflags.com/fotw/flags/sk-sn-sh.html

Historie

editovat

Staré a cizí názvy obce

editovat
  • 1250
  • 1280
  • 1299
  • 1307
  • 1319
  • 1773
  • 1786

Německý název:
Maďarský název:

Politika

editovat

Starostové obce

editovat

1990 – 2010 Viktor Butvin (nekalá)

2010 – Elena Franková (Směr)

Zastupitelstvo

editovat

1990 – 1994 – 9 poslanců
1994 – 1998 – 9 poslanců (6 HZDS, 3 SDĽ)
1998 – 2002 – 9 poslanců (5 HZDS, 4 KDH)
2002 – 2006 – 7 poslanců (4 KDH, 2 HZDS, 1 nekalá)

Obyvatelstvo

editovat

Vývoj obyvatelstva od roku 1869:

Rok sčítání Počet obyvatel Počet domů
1869 -
1880 680 105
1890 624 102
1900 624 96
1910 592 93
1921 538 98
1930 532 97
1950 689 123
1961 864 156
1970 1 058 202
1980 1 108 229
1991 1 183 259
2001 1 251 278

Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):

Počet obyvatel %
Římskokatolická církev 1 227 98,1
Řeckokatolická církev 3 0,2
Pravoslavná církev 2 0,2
Bez vyznání 10 0,8
Ostatní a nezjištěno 9 0,7

Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):

Počet obyvatel %
Slovenská 1 240 99,1
Maďarská 2 0,2
Ukrajinská 2 0,2
Česká 2 0,2
Ostatní a nezjištěno 5 0,4 ​​

Kultura a zajímavosti

editovat

Památky

editovat

Zámeček

Původně renesanční z roku 1596, v polovině 18. stol. zbarokizován a zač. 19. stol. na průčelí upravován v klasicistním slohu. Dvoupodlažní budova s ​​obdélníkovým půdorysem a trojtraktovou blokovou dispozicí. Na průčelí je střední triaxiální rizalit, členěný na přízemí pilastry a na poschodí pilířovou lodžií. Ústřední vestibul je zaklenut valenou klenbou s lunetami. V jedné místnosti je renesanční vyřezávaný trámový strop, na kartuši mešternice s letopočtem 1596 a iniciálami. Těžká, šindelem krytá mansardová střecha.

Katolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské

Je původně gotický z konce 13. stol., přestavěný v 17. a 18. stol., renovovaný roku 1900. Jednolodní s rovným uzávěrem, přistavěnou sakristií, boční kaplí a představěnou věží. Presbytář zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. Loď měla původně dřevěný rovný strop a v 17. stol. byla zaklenuta křížovou hřebenovou klenbou. Po celé její délce je přistavěna kaple sv. Žofie z 18. stol., zaklenuta korýtkovou klenbou, v sakristii je pruská klenba. Interiérová výmalba kostela je od Jozefa Hanuly z roku 1896. Hlavní oltář je raně barokní etážový, z konce 17. stol., ve sloupové architektuře symetricky rozestavěné sochy světců, uprostřed nový obraz sv. Kateřiny Alexandrijské od J. Hanuly z roku 1900. V boční kapli oltář sv. Žofie, barokní z první poloviny 18. stol., sloupová architektura se štítovým nástavcem a novým ústředním obrazem sv. Žofie od J. Hanuly. Volné obrazy: Sedmibolestná P. Maria, barokní z první poloviny 18. stol., Narození, pozdněklasicistický z poloviny 19. stol., gotická Madona z konce 15. stol. Barokní kalich z období kolem roku 1740. Pacifikál barokní z 18. stol., pozdněgotický zvon z roku 1521 od zvonolijce Andreje. Z původního zařízení kostela dostalo se gotické ciborium do Budapešti, jeho kopie je z roku 1916 a je v sakristii.

Zřícenina Kostela sv. Stanislava

Východně od obce stojí v poli zřícenina středověkého kostela sv. Stanislava, z níž se zachovala už jen věž. Kostel byl součástí zaniklé vesnice Miloje.

Hospodářství a infrastruktura

editovat

Farní úřad

editovat

Římskokatolický – č. d.. 213
Duchovní správce: ThLic. Roland Gerát

Školství

editovat
  • Mateřská škola – č.. d. 217
  • Základní škola – č.. d. 264

Osobnosti

editovat

Významné osobnosti

editovat

02.08.1842 se v obci narodil Reginald Augustin Garžík, páter, dominikán, slovenský kazatel. Studoval na gymnáziu v Levoči a v Košicích. V r.. 1862 vstoupil do řehole dominikánů ve Vídni. Za kněze byl vysvěcen 28.7.1867 ve Vídni, 11.6.1876 se stal převorem dominikánského kláštera v Košicích. Zasloužil se o rozvoj náboženského života Slováků, založil Slovenský církevní zpěvokol tiskem vydal zpěvník. Postaral se o restauraci dominikánského kostela, dal vyhotovit v něm kvalitní varhany. Pro bratrstvo sv. Růžence zakoupil vlastní dům a založil útulek pro mrzáky. Jako jediný Slovák řádu v roce 1900 byl z trestu přeložen do Vídně. V roce 1922 se vrátil už do ČSR.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spišský Hrušov na slovenské Wikipedii.

  1. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Elena Franková je v seznamu. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat