Spánkové laloky (lat. lobi temporales) jsou části mozkové kůry uložené za spánkovou kostí a vnitřním uchem v obou mozkových hemisférách. Vyplňují společně s dalšími oddíly střední jámu lebeční.

Laloky mozkové kůry;
spánkový lalok zeleně
Brocovo centrum a Wernickeovo centrum

Popis spánkového laloku

editovat

Temporální (spánkové) oblasti neokortexu mají rozhodující význam pro funkce spojené s lidskou řečí a podílejí se společně s asociačními motorickými oblastmi ve frontálních lalocích (Brocovo centrum) na porozumění řeči a psaného textu.

Asociační oblasti somatické, zrakové a sluchové se stýkají v zadních partiích spánkového laloku. Jejich společná část je nazvána Wernickeovo centrum pojmenované podle autora jeho lokalizace a popisu, jímž byl profesor neurologie a psychiatrie Carl Wernicke.

Součástí spánkového laloku jsou gyrus temporalis medius a inferior. V hloubce sulcus lateralis se nacházejí čtyři příčné závity temporálního lobu gyri transversales, které jsou označovány jako Heschlovy závity (Brodmannova area 41, 42). V jejich kůře je primární korové centrum sluchu. Na zevní ploše závitů je pak lokalizováno korové centrum řeči.

Na spodní ploše laloku se nacházejí gyrus occipitotemporalis lateralis, g. occipitotemporalis medialis a gyrus hippocampi, který je oddělen od mediálního závitu sulcus collateralis.

U moderního člověka (druh Homo sapiens) je tato oblast mozku extrémně dobře vyvinutá, podstatně lépe než u jiných primátů a lépe než u člověka vzpřímeného (Homo erectus).[1]

Reference

editovat
  1. The temporal lobes of Homo erectus were proportionally smaller than in H. sapiens. phys.org [online]. 2020-09-08 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • TROJAN, Stanislav a kol. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 687–705 ISBN 80-247-0512-5.

Externí odkazy

editovat