Souhvězdí Jednorožce
souhvězdí procházející nebeským rovníkem
Jednorožec je málo nápadné souhvězdí jižně od nebeského rovníku, severně od hvězdy Sirius a východně od souhvězdí Orionu. Nepatří mezi souhvězdí známá už ve starověku a obecně se soudí, že je popsal a pojmenoval až vlámský kartograf a teolog Petrus Plancius na svém globu z roku 1612 a do hvězdných map ho zanesl Jakob Bartsch ve svém díle Usus astronomicus planisphaerii stellati z roku 1624.
| Souhvězdí Jednorožce | |
|---|---|
 Souhvězdí Jednorožce | |
| Latinský název | Monoceros |
| Latinský genitiv | Monocerotis |
| Latinská zkratka | Mon |
| Rektascenze | 5 h 55 m až 8 h 10 m |
| Deklinace | +10° až −11,5° |
| Rozloha | 482 čtverečných stupňů |
| Viditelnost na zeměpisné šířce | +80° až −90° (alespoň malá část všude) |
| Nejlepší pozorovatelnost v ČR | únor |
| Počet hvězd jasnějších než 3m | 0 |
| Nejjasnější hvězda | β Mon (3,74m) |
| Sousední souhvězdí | Velký pes Zajíc Orion Lodní záď |
Významné hvězdy
editovat| Hvězda | Jméno | Hvězdná velikost |
|---|---|---|
| α Mon | α Mon | 3,93m |
| β Mon | β Mon | 3,74m |
Objekty
editovat- V severní části souhvězdí, u hranice se souhvězdím Blíženců, se nachází pouhým okem viditelná otevřená hvězdokupa Vánoční stromeček (NGC 2264) s magnitudou 4,1.
- O 1 stupeň směrem na jihozápad se nachází Hubbleova proměnná mlhovina (NGC 2261) - proměnná reflexní mlhovina vzdálená přibližně 2 500 světelných let s magnitudou 9.
- Na jihozápad od NGC 2261 najdeme mlhovinu Rozeta (NGC 2237). Je to velká emisní mlhovina vzdálená přibližně 5 200 světelných let.
- Uprostřed mlhoviny Rozeta se nachází otevřená hvězdokupa NGC 2244, která má magnitudu 4,8 a za dobrých podmínek je tedy viditelná pouhým okem.
- NGC 2506 je otevřená hvězdokupa v jihovýchodním rohu souhvězdí, vzdálená přibližně 11 300 světelných let.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jednorožec na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Jednorožec ve Wikislovníku
