Sopwith Baby
Sopwith Baby byl britský jednomístný plovákový letoun používaný Royal Naval Air Service (RNAS) od roku 1915. Baby vznikl dalším vývojem Sopwithu Schneider, jednomístné plovákové varianty pozemního Sopwithu Tabloid. I když Sopwith Schneider vyhrál Schneiderův pohár už v roce 1914, RNAS si jej oficiálně objednala až v lednu 1915. Sériová verze Sopwithu Schneider se příliš nelišila od stroje, který vyhrál Schneiderův pohár.
| Sopwith Baby | |
|---|---|
 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Výrobce | Sopwith Aviation Company |
| První let | 1914 |
| Zařazeno | 1914 |
| Charakter | vyřazen ze služby |
| Uživatel | RNAS |
| Vyrobeno kusů | 386[pozn. 1] + 180 Hamble Baby |
| Vyvinuto z typu | Sopwith Schneider |
| Varianty | Blackburn Baby Ansaldo Baby |
| Další vývoj | Fairey Hamble Baby Port Victoria P.V.1 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jako Baby (oficiálně Admiralty Type 8200) je označována pozdější varianta Schneideru, odlišující se zesílenou konstrukcí plováků, změnou tvaru svislé ocasní plochy, instalací křidélek na spodním křídle, a zejména použitím výkonnějšího motoru Clerget 9Z.[pozn. 2][2][1]
Baby byl používán jako stíhací a bombardovací letoun operující z větších lodí (nosiče hydroplánů, křižníky) i z menších lodí (trawler, minonosky). Uvažovalo se dokonce i o jeho nasazení na ponorky. Hlavním úkolem Sopwithů Baby bylo ničit německé zepelíny co nejdále od britských břehů.
Výrobu Baby v Británii zajišťovaly Sopwith (136 ks Schneider, 100 ks Baby) a Blackburn Aeroplane & Motor Company (186 ks Baby). Společnosti Fairey a Parnall vyrobily dalších 180 kusů odvozené varianty Hamble Baby. V Itálii se Sopwith Baby licenčně vyráběly u SA Aeronautica Gio Ansaldo v Turíně. Mimo britského letectva sloužily Baby také v letectvech Kanady, USA, Francie, Chile, Řecka a Norska. V Norsku bylo rovněž vyrobeno několik Baby jako náhrada za ztracené stroje a několik jich zde sloužilo až do roku 1930. Několik norských Baby využil Roald Amundsen při své polární expedici.[zdroj?!] Celkem bylo vyrobeno asi 700 kusů typů Schneider a Baby.
Uživatelé
editovat
.jpg)
Specifikace (Baby)
editovat
Technické údaje
editovat- Osádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 7,82 m
- Délka: 7,01 m
- Výška: 3,05 m
- Nosná plocha: 22,30 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 557 kg
- Vzletová hmotnost : 779 kg
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený čtyřdobý rotační hvězdicový devítiválec Clerget 9Z
- Výkon pohonné jednotky: 110 hp (82 kW)
Výkony
editovat- Maximální rychlost: 162 km/h u hladiny moře
- Dostup: 3050 m
- Stoupavost: 1,45 m/s
- Vytrvalost: 2 hod 15 min
Výzbroj
editovatOdkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ 100 Sopwith, 186 Blackburn,[1] 100 Ansaldo.[2]
- ↑ K modifikacím docházelo postupně v průběhu výroby, a křidélka se tak vyskytují i u později vyrobených exemplářů Schneideru. První výrobní série Baby si pak zachovala původní motor Schneideru Gnome Monosoupape.[3]
- ↑ První výrobní série Blackburn Baby (stroje N1410-1449) byla vyzbrojena pouze šipkami Ranken.[1]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Sopwith Baby na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c KING, H.F. Sopwith Aircraft 1912-1920. London: Putnam & Company Ltd, 1981. Dostupné online. ISBN 0-370-30050-5. Kapitola Schneider and Baby, s. 80-89. (anglicky)
- ↑ a b VÍŠEK, Ivan. O letadle Sopwith zvaném Schneider a nejen o něm. Historie a plastikové modelářství. Květen 1993, roč. III., čís. 5, s. 2–5. ISSN 1210-1427.
- ↑ DAVIS, Mick. Sopwith Aircraft. Ramsbury, Marlborough, Wiltshire: Crowood Press, 1999. Dostupné online. ISBN 1-86126-217-5. Kapitola Into mass production: The Schneider and Baby, s. 27-29. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sopwith Baby na Wikimedia Commons - (anglicky) Sopwith Tabloid, Schneider and Baby
- Sopwith Baby na www.valka.cz
