Solivar

část slovenského města Prešov

Solivar je městská část slovenského města Prešov.[1] Nachází se jihovýchodně od centra města na levém břehu řeky Sekčov.

Solivar
Solivar, sklad soli
Solivar, sklad soli
Poloha
Souřadnice
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresPrešov
MěstoPrešov
Tradiční regionŠariš
Solivar
Solivar
Správa
StatusMěstská část
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně šlo o tři nezávislé obce (které ale už na zač. 20. stol. byly fyzicky srostlé):

  • Solivar (oficiální název od roku 1928; historicky také: Solnohrad, Slaná, Slaná, Šovár, Šóvár; 1918-1928 oficiálně: Solnohrad nebo Slaná nebo Solný hrad; maďarsky původně S(o)óvár, od r. 1873 Tótsóvár; německy Salcburk)[1]
  • Solný Důl (jiné názvy: Důl, Solivar, maďarsky Sóbánya)[1]
  • Šváby (jiné názvy: Německý Solnohrad, Šovár, Šóvár, maďarsky Németsó(o)vár).[1]

V roce 1960 byly obce Solný Baňa a Šváby přičleněny k obci Solivar,[1] někdy se uvádí, že takto rozšířený Solivar se dočasně jmenoval Velký Solivar. Usnesením rady ONV č.102, ze dne 29. července 1971, byla takto rozšířená obec Solivar připojena k městu Prešov.

Historie

editovat

Slovanské osídlení zde pravděpodobně existovalo již před 11. stoletím. Historie místa je úzce spjata s těžbou soli, odtud název. Již první dochované písemné zmínky zmiňují ve zdejší oblasti nadzemní slané prameny, ze kterých se sůl získávala odpařováním. V roce 1571 se ve 150 metrů hlubokém dole Leopold začala těžit kamenná sůl. Po zatopení dolu v roce 1752 a zastavení podzemní těžby se sůl těžila ze solanky, tentokrát však ve velkém.

Památky

editovat
  • Kostel sv. Štěpána na Hrádku – nejstarší solivarský kostel o čemž svědčí epitaf Juraje Soósa z roku 1261, sloužil do roku 1757 jako farní kostel
  • Farní kostel Nejsvětější Trojice na Solivaru – první kostel postavený Šimonem Soósem roku 1413, přestavěný během 18. století, od roku 1757 je farním kostelem
  • Kostel Narození sv. Jana Křtitele na Solném dole – začátek výstavby důlního kostela roku 1719, 1778 zemětřesení, konsekrace nového kostela byla 29. srpna 1825
  • Kaple sv. Rocha na Solném dole
  • Komunitně-pastorační centrum Jana Pavla II. na Sídlišti Šváby – požehnání kaple a celého objektu se uskutečnilo 24. května 2009
  • památková zóna Solný důl – do které patří kaple stojící nad Císařskou šachtou (Leopold), klepačka, rezervoáry na solanku, huť, varna, sklad soli a kovářské dílny.
  • Solný hrad (Castrum Salis, Soowar) podle kostela na Hrádku stál první asi dřevěný hrad v prostorách kostela sv. Štěpána, zřícenina druhého stojí nad Ruskou Novou Vsou a je nazýván Zbojnický hrad[2]
  • Solnobanská krajka – paličkovaná krajka tradující se ze 16. století, od 1. června 2002 zachovávaná Solnobanským krajkářským cechem. Je zapsána v Seznamu zapsaných a chráněných označení původu a zeměpisných označení do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví Slovenské republiky

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Solivar na slovenské Wikipedii a Solivar na německé Wikipedii.

  1. a b c d e Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  2. Hrad Soľnohrad - Slovenské hrady. www.slovenskehrady.sk [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat

Související články

editovat