Sojuz 29
Sojuz 29 byla kosmická loď SSSR z roku 1978, která se svou posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6. Podle katalogu COSPAR dostala později označení 1978-061A. Byl to 64. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl FOTON.[1]
| Sojuz 29 | |
|---|---|
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1978-061A |
| Hmotnost | 6 800 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Фотон ("Foton") |
| Členů posádky | 2 |
| Datum startu | 15. června 1978 20:16:45 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
| Vzletová rampa | LC1 |
| Nosná raketa | Sojuz |
| Délka letu | 79 d 15 h 23 m 49 s |
| Datum přistání | 3. září 1978 11:40:34 UTC |
| Spojení se stanicí | |
| Apogeum | 266 km |
| Perigeum | 197,8 km |
| Sklon dráhy | 51,65° |
| Doba oběhu | 88,86 min |
| Počet oběhů | 1 257 |
| Navigace | |
Předchozí Sojuz 28 Následující Sojuz 30 | |
Posádka
editovatDvoučlennou posádku, druhou základní na Saljutu 6 tvořili tito kosmonauti:
Vladimir Kovaljonok, 36 roků, druhý let do vesmíru, zde velitel lodě- Alexandr Ivančenkov, 45 roků, třetí let do vesmíru, zde palubní inženýr
Průběh letu
editovatStart
editovatLoď odstartovala 15. června 1978 večer z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, systém automatického přibližování fungoval včetně závěrečné operace pevného spojení, ke kterému došlo 16. června 1978.
Práce na stanici
editovatO další den později, 17. června 1978 oba kosmonauti přestoupili ze své lodě do stanice. V té době kroužila nad Zemí ve výšce 338–368 km a s dobou oběhu 91 minut.
Stálý pracovní den byl určen na 6–21 hodinu SEČ. Po čtyřech dnech byla stanice zkontrolována a uvedena do plného provozu. Poté byly zahájeny plánované experimenty s tavicí pecí SPLAV a dalekohledem pro registraci submilimetrového záření.
Návštěvy
editovatVe dnech 28. června až 5. července byla u stanice na pracovním pobytu loď Sojuz 30 s mezinárodní posádkou Klimuk – Hermaszewski.
Dne 9. července se ke druhému kontaktnímu uzlu stanice připojila zásobovací loď Progress 2. Po vyložení nákladu a využití její zásoby paliva k dosažení vyšší dráhy se 2. srpna oddělila a zanikla v atmosféře.
Návrat lodě k Zemi
editovat
Dne 27. srpna 1978 se ke stanice připojila loď Sojuz 31 s další mezinárodní posádkou Bykovskij – Jähn. Společně celá čtveřice pracovala, návštěva se odpojila 3. září a vrátila na Zemi v lodi stálé posádky, Sojuzu 29. Přistání kabiny se s pomocí padákového systému podařilo na území Kazachstánu, 140 km na jihovýchod od Džezkazganu. [2][1]
Závěr mise základní posádky
editovatKovaljonok s Ivančenkovem zůstali ve službě na palubě stanice i po odletu lodě, se kterou ze Země startovali. Provedli mj. náročnou operaci přemístění prázdné lodě Sojuz 31 ze zadního k přednímu spojovacímu uzlu.
Dne 6. října se ke stanici připojila další nákladní loď Progress 4, prázdná se odpojila 24. října a zanikla v atmosféře.
Dne 19. srpna 1978 posádka překonala světový rekord v délce pobytu ve vesmíru (držel jej Sojuz 26). Pak zintenzivnili fyzická cvičení, dokončili plánovaná měření a s lodí Sojuz 31 dne 2. listopadu 1978 odletěli na Zem.
Tři měsíce po jejich odletu nastoupila svou službu na Saljutu 6 třetí základní posádka na Sojuzu 32.
Konstrukce lodě
editovatUdaná startovací hmotnost byla 6 800 kg vč. 200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 304.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Alexandr Sergejevič Ivančenkov, s. 97.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz 29 na Wikimedia Commons - Na webu Kosmo
- Na webu Space
