Socha Panny Marie Karlovské

socha a kulturní památka v Praze

Socha Panny Marie Karlovské je barokní pískovcová socha, která se nachází v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Karlově na Novém Městě v Praze. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1][2]

Socha Panny Marie Karlovské
Základní údaje
AutorMatěj Václav Jäckel
Rok vznikukolem 1720
Umělecký směrbaroko
Kód památky86877/1-1211 (PkMISSezObrWD)
Popis
Výška210 cm
Materiálpískovec
Umístění
Umístěníkostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého
StátČeskoČesko Česko
AdresaHorská, Ke Karlovu, Praha 2 - Nové Město
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Sochu pro tehdejšího místodržitele hraběte Černína zhotovil v roce 1720 sochař Matěj Václav Jäckel ze Saska podle obrazu Karlovského[3] za 28 zlatých. Byla umístěna u domu v Ječné[p. 1] proti ústí ulice Ke Karlovu, aby ukazovala poutníkům cestu. V roce 1884 byla přenesena do ulice Salmovská,[4] kde byla pravděpodobně umístěna v nice ve zdi východně od č.p. 1563 (na styku parcel č. 1891 a 2497).[1]

V roce 1982 byl předložen ke schválení projekt budovy na zahradním pozemku v Salmovské, ohradní zeď bývalé jezuitské koleje byla zbořena a socha Panny Marie Karlovské byla přenesena na dvůr domu čp. 505 v sousedství kostela svatého Ignáce.[5] Na žádost Galerie hl. m Prahy byla roku 1990 přemístěna do mariánského chrámu na Karlově.[1]

Pískovcová socha zhotovená v roce 1720 (až 1725?) byla polychromována pravděpodobně roku 1884 a restaurována v roce 1988. Její výška je 210 cm.[1]

Další informace

editovat
  • Zmiňovaný karlovský obraz pochází od barokního malíře Jana Jiřího Heinsche. Po zrušení kláštera s kostelem při Josefínských reformách byl roku 1785 přenesen do nedalekého kostela svatého Apolináře, kde je umístěn na postranním oltáři. V roce 1871 zhotovil pro Karlovský chrám Josef Vojtěch Hellich jeho věrnou kopii.[6]

Poznámky

editovat
  1. V Ječné ulici stála tato socha u domu č.p. 530, ve kterém byl původně hostinec U Apolla, v roce 1862 spolkové místnosti Sokola a od roku 1863 sídlo školských sester s nejstarší dívčí školou v Praze a ústavem pro vzdělávání učitelek.

Reference

editovat
  1. a b c d Socha P. Marie Karlovské. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1457909385, rejstříkové číslo ÚSKP 86877/1-1211. [cit. 2025-01-10]. Dostupné online
  2. Panna Marie Karlovská. Jäckel Matěj Václav. In: Katalog veřejné plastiky. © 2020 Umění pro město. Galerie hlavního města Prahy. Katalogové číslo: SVP-CP-0022. [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
  3. BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub. Sochařství baroku v Čechách: Plastika 17. a 18. věku. 1. vydání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. 682 stran. České dějiny; svazek 26. S. 40. Dostupné online. (po registraci)
  4. RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl I. Anenská-Karlov. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Ječná, s. 373. 
  5. BAŤKOVÁ, Růžena, ed. a kol. Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 257. Dostupné online (po registraci)
  6. Jiří I. Laňka. Dějiny karlovského chrámu. Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově. Historie. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.

Literatura

editovat
  • NAVRÁTIL, Karel. Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholních kanovníků Lateranských sv. Augustina, nyní městské chorobnice, na hoře Karlově v Novém městě Pražském. V Praze: Hynek Militký a Novák, 1877. xii, 259 stran, 15 nečíslovaných listů obrazových příloh. Kapitola: Socha Panny Marie Karlovské, s. 168. Dostupné online.
  • POCHE, Emanuel a JANÁČEK, Josef. Prahou krok za krokem: [uměleckohistorický průvodce městem]. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Panorama, 1985. 469 s. Pragensia. S. 218. Dostupné online (po registraci)
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl III. Purkyňova ulice - Žofín. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Salmovská, s. 938. 

Externí odkazy

editovat