Soňa Pennigerová
Soňa Pennigerová (* 26. října 1928[1]) je česká a československá lékařka, vysokoškolská učitelka a politička Komunistické strany Československa. Působila jako poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSSR a za normalizace poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění (v letech 1969-1971 předsedkyně Sněmovny lidu). Po roce 1968 představitelka kolaborační prosovětské ultralevice v KSČ.
| Doc. MUDr. Soňa Pennigerová | |
|---|---|
| Poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1964 | |
| Ve funkci: 1964 – 1968 | |
| Poslankyně Federál. shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1971 | |
| Ve funkci: 1971 – 1976 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 26. října 1928 (96 let) |
| Profese | politička, lékařka a pedagožka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatVe volbách roku 1960 byla zvolena za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát obhájila ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedala až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[2][3][4]
K roku 1968 se profesně uvádí jako asistentka lékařské fakulty z obvodu Praha-Nové Město.[5] Profilovala se jako odbornice v oboru pediatrie.[6]
26. září 1968 byla kooptována za členku Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XIV. sjezd KSČ ji ve funkci potvrdil.[7] Po roce 1968 patřila k ultralevicové prosovětské kolaborační skupině v KSČ (Levá fronta).[8] Její promoskevský radikalismus byl dokonce tak vypjatý, že po Sovětském svazu žádala po roce 1968 ještě jednu vojenskou invazi a podporovala odchod nejen reformistů z doby Pražského jara, ale i lidí jako Gustáv Husák či Vasil Biľak. Fakt, že ji Husák přesto ponechal v ÚV KSČ i po roce 1969, interpretuje historik Jan Rychlík jako výraz Husákovy sebedůvěry a vzkaz, že se nebojí kritiků.[9]
Po federalizaci Československa usedla roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha 2-Nové Město). V říjnu 1969 se v rámci personálních změn (čistek) v souvislosti s nástupem normalizace stala předsedkyní Sněmovny lidu. Poslanecký mandát obhájila ve volbách roku 1971 a v parlamentu setrvala až do konce volebního období, tedy do voleb roku 1976.[10][11][12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Soňa Pennigerová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky)
- ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Zivotní jubileum doc. MUDr. Soni Pennigerové [online]. journals.indexcopernicus.com [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 539.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 546.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech [online]. libri.cz [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-09.