Smyslov

část města Tábor
Tento článek je o části města Tábor. O mistru světa v šachu pojednává článek Vasilij Smyslov.

Smyslov (německy Smislow) je místní částí města Tábor. Dříve býval samostatnou obcí. Leží čtyři kilometry vzdušnou čarou východně od centra Tábora. Příjezdová komunikace je ze silnice II/137 z místní části Záluží, od kterého Smyslov leží asi jeden kilometr jihovýchodním směrem. Asi jeden kilometr východně od vesnice zastávka Smyslov na Železniční trati Tábor – Horní Cerekev.

Smyslov
Smyslov č.p. 5
Smyslov č.p. 5
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel58 (2021)[1]
Katastrální územíMěšice u Tábora
PSČ390 02
Počet domů20 (2011)[2]
Smyslov
Smyslov
Další údaje
Kód části obce93467
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1384.[3]

Vesnice se původně jmenovala Zmyslov a první zmínka o ní pochází již z 20. ledna 1421, kdy král Zikmund uděluje jistému Petrovi ze Zmyslova šlechtický erb: Dvě ptačí křídla položená křížem.[zdroj?] V roce 1464 v obci kupuje několik usedlostí Přibík z Dobronic. V 16. století obec zpustla a v roce 1534 jí koupilo, od táborského měšťana Václava Jiříka, město Tábor. Teprve poté se vesnice uvádí v obou tvarech „Zmyslov“ i „Smyslov“. Pojmenování „Smyslov“ se na trvalo uchytilo až v 19. století.

Starousedlá nižší šlechta

editovat

V 16. století zde žili svobodníci, z nichž Jan Starší Lhotka, Jiří Záleský, Jan a Bohuslav Lhotka obdrželi roku 1537 erbovní list, aby se mohl psát „ze Smyslova“. Erb: Štít napříč rozdělený, vrchní polovice bílá, ve spodní červené tři zelené vršky, v nichž stojí borovice vzhůru až do vrchu štítu, přes kteréžto vršky mimo borovice vyskakuje zajíc, přikryvadla bílá a červená, v klenotu bílé pštrosí péro vzhůru stojící.[4] Jeho potomci, Lhotkové ze Smyslova, žili v místě ještě koncem 19. století, kdy rod vymřel po meči.

Jiné svobodnické statky byly v držení od roku 1532 Janem a Jakubem Zmyslovskými z Radvanova. 1589 získal statky Jiří Opršál z Jetřichovic a Bohuslav Mazaný ze Slavětína. Zřejmě se jedná o příbuzenstvo rodiny Zmyslovských.

Počátkem 17. století koupil ves se dvěma poplužnými dvory Kuneš Dvořecký z Olbramovic a staví v obci tvrz. Třetí dvůr kupuje Jindřich Sádlo z Vrážného sídlem na Liderovicích. Oba se zúčastnili odboje proti císaři a byli po bitvě na Bílé Hoře 1620 odsouzeni „hrdlem a ctí“. Odvolali se, císař hrdelní rozsudek zrušil a potvrdil pouze ztrátu veškerého majetku.

Starousedlí sedláci

editovat

Rodina Novotných (1684), Nouskových (1696), Kroužků (1701), Tomečků (1704), Černohorských (1706) a Bílých (1711).

Pamětihodnosti

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 
  4. Národní archiv, Registra, kn. 283. fol. 113v.

Literatura

editovat
  • CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s. 

Externí odkazy

editovat