Smajlík

Smajlík (anglicky smiley; z angl. smile – smát se) je stylizovaný obrázek lidské tváře, nejčastěji v podobě žlutého kruhu se dvěma tečkami představujícími oči a obloučkem představujícím ústa. V širším významu se jako smajlík označuje libovolný emotikon nebo emoji. Smajlíci jsou používáni k vyjadřování pocitů či ke zpestření při elektronické komunikaci.

Vznik

Smajlík na kráteru Galle na Marsu

Smajlík vytvořil v roce 1963 výtvarník Harvey Ball jako součást kampaně pro pojišťovací společnost. Cílem měla být podpora morálky zaměstnanců. První textové použití smajlíků ve tvaru :-) „pro vtipy“ a :-( „pro věci, které vůbec nejsou vtipné“ navrhl Scott Fahlman 19. září 1982 v e-mailu pro radu informatiků na Univerzitě Carnegieho–Mellonových.^[1]

Nicméně datum jeho prvního užití není zcela známo, jindy se uvádí již kolem roku 1910, kdy používal Winston Churchill znaky X jako znaky polibků, v dopisech své ženě. Značka podobná smajlíku je k nalezení i v korespondenci žďárského opata Bernarda Henneta († 1770), kde patrně označuje schválený dokument či místo pro pečeť.^[2] Obdobná kresba byla nalezena i na starověké chetitské keramice dochované na území dnešního Turecka.^[3]

V dopise Janu Werichovi dne 16. června 1962 píše Jiří Voskovec o knize Divadlo, a cituje z ní popis herců V+W. V textu zazní tato slova: „…Ty banální dvě masky řeckého divadla – jedna s ústy tak :-) a druhá s ústy takhle :-( – jsou banální jen proto, že jsou tak dokonale správné.“ (pramen: Jiří Voskovec, Jan Werich - Korespondence).^[zdroj⁠?!]

Varianty

V moderní elektronické komunikaci se nejčastěji setkáme s následujícími variantami smajlíků:

Emotikony

Emotikon je smajlík složený z více znaků, které společně připomínají obličej. Lze je řadit jako podskupinu ASCII artu, grafického stylu, ve kterém jsou obrázky tvořeny složením textových znaků. Příkladem emotikonu může být :-) nebo :-( zmíněné výše.

Emoji

Oproti tomu v případě emoji se jedná o jediný znak, reprezentující obrázek. Příkladem emoji může být 🙂 nebo ☹.

Samolepky a jiné stylizované obrázky

Příklad samolepek smajlíků v komunikační aplikaci Telegram

Některé chytré mobilní telefony, či tablety, případně některé komunikační aplikace, také kromě emoji umožňují svým uživatelům použít k vyjádření pocitů či zpestření přímo stylizované obrázky. Takové obrázky, často nazývané samolepky nebo nálepky, jsou často zvětšenými verzemi emoji a mohou být tematicky zaměřené. Např. kočičí samolepky by takto obsahovaly běžné smajlíky vyjádřené kočičími obličeji. V aplikacích se běžně vyskytují bok po boku s emoji. Některé aplikace místo předdefinovaných sad samolepek umožňují uživatelům nahrát libovolný smajlík nebo jiný obrázek z úložišť obrázků, případně nahrát i pohyblivý GIF.

Odkazy

Reference

↑ Joeri Van den Bergh. Jak cool značky zůstávají hot. Brno: Bizbooks, 2012. 248 s. ISBN 978-80-265-0002-5. Kapitola Štěstí: Generace Y zbožňuje značkové emoce, s. 187.
↑ http://echo24.cz/a/wgxMk/unikatni-objev-prvni-smajlik-neni-z-usa-ale-z-baroknich-cech
↑ DALEY, Jason. World's Oldest Smiley Face May Decorate a Hittite Jug. Smithsonian. Dostupné online [cit. 2017-07-31]. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu smajlík na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo smajlík ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Joeri Van den Bergh. Jak cool značky zůstávají hot. Brno: Bizbooks, 2012. 248 s. ISBN 978-80-265-0002-5. Kapitola Štěstí: Generace Y zbožňuje značkové emoce, s. 187.

[2] ttp://echo24.cz/a/wgxMk/unikatni-objev-prvni-smajlik-neni-z-usa-ale-z-baroknich-cech

[3] DALEY, Jason. World's Oldest Smiley Face May Decorate a Hittite Jug. Smithsonian. Dostupné online [cit. 2017-07-31]. (anglicky)

[1]

[2]

[3]