Sloup Nejsvětější Trojice (Karlovy Vary)

Sloup Nejsvětější Trojice
	stav v srpnu 2017
Základní údaje
Autor	Oswald Josef Wenda; Andreas Anton Ingrisch – kamenické práce; Elias Damm – podstavec
Rok vzniku	1716; 1900 obnoveno; 1930–1931 obnoveno
Umělecký směr	vrcholné baroko
Kód památky	19913/4-873 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Výška	9 m
Materiál	pískovec (sloup); žula (zídka)
Umístění
Umístění	Karlovy Vary; Tržiště
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°13′23,2″ s. š., 12°52′57,81″ v. d.
	Sloup Nejsvětější trojice, Karlovy Vary Sloup Nejsvětější trojice, Karlovy Vary, Česko
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Sloup Nejsvětější Trojice (též nazýván trojiční sloup nebo mariánský sloup, někdy i morový sloup) v Karlových Varech se nachází na Tržišti v historickém centru města. Vrcholně barokní sloup se třemi sochami světců byl zřízen nákladem hraběnky Vrtbové a vztyčen v roce 1716. Ústředním motivem je Korunování Panny Marie Neposkvrněného početí Svatou Trojicí. Autorem je sochař Oswald Josef Wenda, kamenické práce provedl Andreas Anton Ingrisch, podstavec zhotovil Elias Damm.^[1]

Ústřední téma vyobrazení, tedy Korunování Panny Marie Svatou Trojicí, je u barokních sloupů tohoto typu zcela výjimečný a v Čechách se s Korunovací Panny Marie na žádném jiném barokním sloupu nesetkáme. Autor dokázal výběrem ikonografie spojit dvě důležitá témata katolické víry. Pannu Marii, uznávanou přímluvkyni u Boha, a Svatou Trojici, jejíž kult byl v oné době rovněž podporován.^[2]^[3]

Pomník byl prohlášen kulturní památkou, je památkově chráněn od 3. května 1958, event. 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 19913/4-873.^[4]

Historie sloupu

Tržiště, sloup Nejsvětější Trojice a bývalá radnice, z roku 1883

Tržiště a sloup Nejsvětější Trojice, kolorovaná pohlednice z roku 1901

Tržiště, sloup Nejsvětější Trojice, Zámecká věž a Tržní kolonáda, z roku 1930

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice byl postaven z vděčnosti za to, že se městu v roce 1713 vyhnula morová epidemie.^{[pozn. 1]} Podle Hüttnerovy kroniky z roku 1823 byl sloup zřízen nákladem hraběnky z Vrtby, která na jeho stavbu věnovala 1 000 zlatých. V soudobých pramenech však jméno hraběnky z Vrtby nenajdeme, je zmiňována pouze štědrá dárkyně finančních prostředků.^{[pozn. 2]} Dalších 700 zlatých věnovala karlovarská městská rada a jistou částkou přispěl řád Křižovníků s červenou hvězdou. Obnos byl pak svěřen tehdejšímu karlovarskému faráři Františku Böhmovi, příslušníku řádu Křižovníků s červenou hvězdou.^[2]^[3]

Po schválení modelu sloupu byla dne 19. listopadu 1714 uzavřena smlouva mezi farářem Františkem Böhmem, karlovarskou radnicí a žlutickou kamenickou dílnou sochaře Oswalda Josefa Wendy. Smlouva obsahovala ujednání o vzájemných závazcích mezi Oswaldem Josefem Wendou a objednavateli. Mimo jiné zde bylo uvedeno, že na náklady města budou zhotoveny základy sloupu a budou nalámány a na místo stavby dopraveny již částečně zpracované kameny. Wenda se oproti tomu zaručil, že sousoší zhotoví v co nejkratší době, zajistí výrobu paprsků z kovu kolem Ducha svatého a zlatou výzdobu horního dílu sloupu (svatozář a holubici Ducha svatého, korunu, žezlo Boha Otce, srpek měsíce, hvězdy uprostřed reliéfů a zakončení berel světců).^{[pozn. 3]} Smluvní cena za provedenou práci činila 500 zlatých.^[2]^[3]

Místo stavby bylo vybráno v rohu tržiště u ústí ulice ze Zámeckého vrchu před nárožím radnice. Stavba probíhala v letech 1715–1716 pod vedením sochaře Wendy. Materiál, jemnozrnný pískovec, byl dovezen z Nové Role a Vysoké. Wenda vypracoval plastiky vrcholné scény a dekor, ke zpracování ostatních partií přispěli dílenští spolupracovníci; kamenické práce provedl Andreas Anton Ingrisch, podstavec postavil Elias Damm. V roce 1716 byla stavba dokončena a slavnostně vysvěcena farářem Františkem Böhmem. V archivních dokladech uložených ve Státním okresním archivu Karlovy Vary je událost popsána tehdejším kronikářem takto:^[2]^[3]

Na řečené trojiční statui pracovali sochař a kameníci dva roky. Pan farář Böhm vedl děkovné procesí ke cti Nejsvětější Trojice a statui slavnostně posvětil.

Sloup byl původně do okolního prostředí zasazen se záměrem vizuálně jej přímo propojit s kostelem sv. Máří Magdalény. Sloup Nejsvětější Trojice byl vidět od východu z kostela a naopak od sloupu bylo vidět kostel. Toto propojení přestalo existovat v roce 1744, kdy mezi oběma objekty byla postavena budova Vřídla. Dnešní podobu sloupu též ovlivnily, nikoliv pozitivně, následné restaurátorské a konzervátorské zásahy. V roce 1900 byl sloup obnoven J. Watzkem a v zimě na přelomu let 1930–1931 kamenickým mistrem Peterem Wolfem.^[2]^[3]

Popis sloupu a ikonografie

Sloup Nejsvětější Trojice ve stylu vrcholného baroka z jemnozrnného pískovce je postaven v ulici Tržiště v historickém centru města. Dosahuje výšky 9 metrů. Na zídce ze žulových kvádrů, která vyrovnává svažitý terén, je umístěn hladký sokl řešený trojúhelníkovým půdorysem s konkávně probranými a šikmo zkosenými rohy. Ukončen je profilovanou římsou, na které jsou na nárožích osazeny sochy sv. Vojtěcha, sv. Augustina a sv. Floriana. Svatý Vojtěch a svatý Augustin – oba patří k hlavním světcům řádu Křižovníků s červenou hvězdou – jsou provedeni v bohatě modelovaném rouchu, na hlavě mají mitru a v ruce drží berlu. Svatý Florian, patron hasičů, je oděn do brnění a přes ramena má přehozen plášť na pravém rameni svázán do uzle. Na hlavě má přilbu ozdobenou třemi pery. V pravé ruce drží korouhev, v levé putnu, ze které hasí hořící dům u svých nohou. Každá ze tří stran mezi světci je opatřena šesticípou hvězdou, která tvoří schránku původně určenou na svítilnu. Kolem hvězd je vytesán reliéf doplněný v horní části čtyřmi hlavami andílků a ve spodní květinovou girlandou. Na horní římse sedí tři andělské alegorické postavy představující víru, naději a lásku, se symboly teologických ctností – křížem, srdcem a kotvou.^[2]^[4]^[3]

Uprostřed na nízké podnoži je umístěna zeměkoule (ta částečně nahrazuje tělo sloupu, které zde zcela chybí) nesoucí oblak s hlavní skupinou sousoší. Na pozlaceném srpku měsíce a na zeměkouli ovinuté hadem dědičného hříchu stojí oděna ve splývavé roucho se sepjatýma rukama Panna Marie Neposkvrněného početí. Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem, který korunuje Pannu Marii, a Boha Otce s pozlaceným žezlem, jenž tomuto výjevu žehná. Celek uzavírá kovová svatozář ve tvaru trojúhelníku s letící holubicí Ducha svatého uprostřed.^[2]^[4]^[3]

Na bočních stranách spodní části podstavce jsou vyryty zbožné modlitby k Nejsvětější Trojici a Panně Marii s chronogramy na rok 1716.^[2]^[4]^[3]

Na přední (východní) straně je nápis:

SANCTA MARIA VIRGO
DEIPARA ESTO HIC
IBIQVE PATRONA NOSTRA

(česky) Svatá Marie, Panno Bohorodičko, budiž zde i tam ochránkyně naše

Na levé (jihozápadní) straně:

LAVS DEO PATRI
DEO FILIO
DEO SPIRITVI SANCTO

(česky) Chvála Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému

Na pravé (severozápadní) straně:

PER SANCTOS ISTOS
ADIVVA NOS
SANCTISSIMA TRINITAS

(česky) Prostřednictvím svatých těchto podporuj nás, Nejsvětější Trojice

Na podstavci jsou dále umístěny tři menší nápisy:^[2]^[3]

ERECT 1716 J. WENDA

RENOV. 1909 J. WATZEK

REN. 1931 P. WOLF

Sloup je na okraji terasy ohraničen kovaným zdobeným plůtkem.^[2]^[3]

Odkazy

Poznámky

↑ Má se za to, že díky rozvíjejícímu se lázeňství byla v Karlových Varech dodržována vyšší hygienická opatření než v jiných místech. Kromě toho městská rada nařídila velmi přísná protimorová pravidla. Například do města nesměl být vpuštěn nikdo, kdo přicházel z oblasti nákazy. Všichni příchozí museli podstoupit 3týdenní karanténu, teprve pak směli vstoupit do města. Nařízení platila pro všechny, šlechtu nevyjímaje.^[5]
↑ Na zachovalém pozdějším náčrtu jsou navrženy znaky objednavatelů – města Karlovy Vary a hrabat Heissensteinů – které však zůstaly nezrealizovány. Překvapivě zde ale nebylo počítáno s erbem hrabat z Vrtby.^[2]
↑ Zachovaný původní nákres žlutického sochaře na kladívkovém papíru o rozměru 31,5 x 59 cm nese signaturu: „Invenit Oswaldus Jos. Wenda et delineavit“. Nákres dohledal Vojtěch Sádlo^[6] ve třicátých letech 20. století v pražském křižovnickém archivu; poprvé byl publikován v Ročence kruhu pro pěstování dějin umění v roce 1936.^[2]^[3]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Karlovy Vary – Sochy a pomníky, s. 36.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – sloup se sousoším Nejsvětější Trojice [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k JELÍNKOVÁ, Kateřina. Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech a jeho autor. 2008 [cit. 2020-08-26]. 28 s. bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
↑ BEŠŤÁKOVÁ, Kamila; GARGULA, Milan. Carlsbad – Karlovy Vary ... místa známá i neznámá. 1. vyd. Karlovy Vary: Agentura Boom a Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005. 117 s. Kapitola Radnice se sloupem sv. Trojice na Tržišti, s. 46–47.
↑ KOZÁK, Ladislav. Historický sborník Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: Odbor kultury rady KNV v Karlových Varech, 1955. Kapitola Západočeské barokní sloupy svaté Trojice, s. 94.

Literatura

POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 36.
JELÍNKOVÁ, Kateřina. Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech a jeho autor. 2008 [cit. 2020-08-26]. 28 s. bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.. Dostupné online.
BEŠŤÁKOVÁ, Kamila; GARGULA, Milan. Carlsbad – Karlovy Vary ... místa známá i neznámá. 1. vyd. Karlovy Vary: Agentura Boom a Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005. 117 s. S. 46–47.
KOZÁK, Ladislav. Historický sborník Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: Odbor kultury rady KNV v Karlových Varech, 1955. Kapitola Západočeské barokní sloupy svaté Trojice, s. 94.

Související články

Seznam kulturních památek v Karlových Varech

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
Karlovy Vary – sloup se sousoším Nejsvětější Trojice – článek na stránkách Památky a příroda Karlovarska, autor Jaroslav Vyčichlo, 2009–2015 [cit. 2020-08-26]
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice – článek na stránkách Infocentra města Karlovy Vary [cit. 2020-04-26]

[6] Má se za to, že díky rozvíjejícímu se lázeňství byla v Karlových Varech dodržována vyšší hygienická opatření než v jiných místech. Kromě toho městská rada nařídila velmi přísná protimorová pravidla. Například do města nesměl být vpuštěn nikdo, kdo přicházel z oblasti nákazy. Všichni příchozí museli podstoupit 3týdenní karanténu, teprve pak směli vstoupit do města. Nařízení platila pro všechny, šlechtu nevyjímaje.^[5]

[7] Na zachovalém pozdějším náčrtu jsou navrženy znaky objednavatelů – města Karlovy Vary a hrabat Heissensteinů – které však zůstaly nezrealizovány. Překvapivě zde ale nebylo počítáno s erbem hrabat z Vrtby.^[2]

[9] Zachovaný původní nákres žlutického sochaře na kladívkovém papíru o rozměru 31,5 x 59 cm nese signaturu: „Invenit Oswaldus Jos. Wenda et delineavit“. Nákres dohledal Vojtěch Sádlo^[6] ve třicátých letech 20. století v pražském křižovnickém archivu; poprvé byl publikován v Ročence kruhu pro pěstování dějin umění v roce 1936.^[2]^[3]

[Poche-1] POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Karlovy Vary – Sochy a pomníky, s. 36.

[VYČICHLO-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – sloup se sousoším Nejsvětější Trojice [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.

[Jelínková-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k JELÍNKOVÁ, Kateřina. Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech a jeho autor. 2008 [cit. 2020-08-26]. 28 s. bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.. Dostupné online.

[Katalog_památek_NPÚ-4] Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.

[Bešťáková_Gargula-5] BEŠŤÁKOVÁ, Kamila; GARGULA, Milan. Carlsbad – Karlovy Vary ... místa známá i neznámá. 1. vyd. Karlovy Vary: Agentura Boom a Krajské muzeum Karlovy Vary, 2005. 117 s. Kapitola Radnice se sloupem sv. Trojice na Tržišti, s. 46–47.

[SBORNÍK_Kozák-8] KOZÁK, Ladislav. Historický sborník Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: Odbor kultury rady KNV v Karlových Varech, 1955. Kapitola Západočeské barokní sloupy svaté Trojice, s. 94.

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[pozn. 3]

[5]

[6]